Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona katalogikona katalog

Stáhněte si naše katalogy

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Jak nejlépe ochránit dřevo před vlhkostí?

Voda je pro celou řadu materiálů tichý, ovšem nekompromisní zabiják, který pozvolnou, avšak vytrvalou činností dokáže poškodit kov, kámen a samozřejmě také dřevo. To je díky své relativní měkkosti na vlhkost poměrně náchylné, a proto je nutné každý trám, lať a prkno, u kterých hrozí riziko kontaktu s vodou, náležitě ošetřit.  Vlhké dřevo znamená spoustu problémů Podobně jako u dalších organických materiálů je i u dřeva určité procento vnitřní vlhkosti zcela běžné. Jedná se o pórovitý materiál, který zadržuje vodu ve svých buněčných stěnách i buněčných dutinách. Během stavby je tedy nutné kontrolovat, zda využíváme takové dřevo, jehož celková vlhkosti je v platných normách. Stavba je totiž ve většině případů mokrým procesem, během kterého je dřevo v kontaktu s vlhkostí, kterou do sebe může absorbovat. Je tedy zapotřebí ošetřit dřevo tak, aby byla tato absorpce co nejmenší. Pokud dřevo ošetřeno není, snižuje se jeho pevnost a pružnost. Zároveň se zvyšuje riziko napadení biologickými škůdci, jako je hmyz, plísně, hniloba či houby. Vlhkost také dokáže měnit tvar dřeva. Všechny tyto aspekty mohou ve finále vést k narušení statiky daného objektu. Lazura, olej, vosk a lak  Abychom se vlhnutí dřeva preventivně vyhnuli, je nutné jej správně ošetřit. Možností, jak ošetřit dřevo, je celá řada. Patří sem například lazura, která je vhodná primárně pro ošetření měkkých dřevin, jako je lipové, jedlové, borovicové nebo smrkové dřevo. Lazura na povrchu dřeva vytváří film, který odpuzuje vodu, čímž zabraňuje degradaci kvality jeho struktury. Tmavá lazura navíc dokáže ochránit dřevo před ultrafialovým zářením. Nevýhodou lazury je, že po několika letech je potřeba dřevo či výrobek z dřeva znovu ošetřovat. Na tvrdé dřeviny, kde je lazura zcela nevhodná, se používají oleje a vosky. Tuto technologii lze aplikovat na javor, buk, ořech, olši či kaštan. Olej a vosk dokáže ochránit dřevo před působením vody a také zvyšuje jeho odolnost před mechanickým poškozením. Oleje jsou vhodné tam, kde se voda drží delší dobu. Příkladem mohou být nezastřešené terasy. Oleje se totiž do dřeva vsakují, a tak nejsou náchylné na mechanické opotřebení. Nátěr olejem je ovšem nutné často opakovat. Lak dokáže na povrchu dřeva vytvořit vrstvu, která odolává působení vody a větru. Laky na dřevo lze pořídit v nejrůznějších odstínech. Lak je ovšem poměrně citlivý na mechanická poškození. Jakmile se povrch laku naruší, do dřeva se může dostat voda. Proto je tato látka vhodnější pro aplikaci spíše v interiérech. Impregnace dřeva Veli zajímavou a účinnou technologií je impregnace. Na pilách lze často koupit již naimpregnované dřevo, které je namáčeno ve velkých kotlích ve speciálním impregnačním roztoku. Namáčení je vhodné pro rychlou impregnaci značného množství materiálu, ovšem samotný impregnační přípravek proniká do hloubky pouhých 2 milimetrů. Právě hloubka impregnace hraje důležitou roli. U každého typu dřeviny se však tato hloubka liší. V případě smrku se jedná o hloubku 3 až 7 milimetrů, u borovice je důležité impregnovat bílou část dřeva na průřezu, do jádra impregnace neproniká. U buku se jedná o hloubku deseti až dvaceti milimetrů. U dubu je optimální impregnovat do hloubky tří až šesti milimetrů. Proniknutí do takové hloubky je ovšem u většiny domácích způsobů ošetření dřeva problematické. Podobně jako máčení, ani nátěry a nástřiky nedovedou implementovat ochranné přípravky do správné hloubky. Nejúčinnější je tlaková impregnace Aby se ochranné látky dostaly tak hluboko do povrchu dřeva, je ideální zvolit postup tzv. tlakové impregnace. Během ní pronikají látky hluboko do struktury dřeva. Problém ovšem je, že tlakovou impregnaci nelze provádět v domácích podmínkách a takovéto ošetření dřeva je možné pouze u profesionálů s náležitou technikou. Využitím jejich služeb máte ovšem jistotu, že dřevo vydrží skutečně dlouho a nebudete s ním mít žádnou starost. Pokud se však rozhodnete volit ošetření dřeva v domácích podmínkách, můžete sáhnout po syntetických či vodou ředitelných lazurách. Pro navýšení efektu lze navíc takto ošetřené dřevo doplnit o povrchový lak, který vytvoří druhou ochrannou vrstvu. Počítejte však s tím, že se jedná o řešení, které dřevo ochrání jen na určitou dobu a po čase se bude nutné k takto ošetřenému dřevu opět vracet.

Číst více→

Jak ušetřit na energiích? Na úsporu myslete již při výstavbě domu a jeho zařizování

Energetická krize se pomalu, ale jistě vkrádá i do českých domácností. Zdražování energií bude citelné zejména v těchto měsících, kdy lidem do schránek přistane vyúčtování za minulý rok, na které v mnoha případech nebude dvakrát hezký pohled. Mnozí z nás tak hledají způsoby, jak na energiích ušetřit. V ideálním případě je na úspornost zapotřebí myslet již v momentě výstavby domu a následném zařizování, a koncipovat vše tak, aby byly náklady na jeho provoz co nejmenší. K tomu vám poslouží hned několik způsobů. Nizkoenergetický a pasivní dům S domy, které toho ke svému provozu nepotřebují příliš, se pojí pojmy nízkoenergetický dům a pasivní standard. Jaký je mezi nimi rozdíl, se můžete dočíst v našem nedávném článku, nicméně oba tyto tituly prozrazují, že dům umí být šetrný vůči životnímu prostředí i peněženkám svých majitelů. Aby se dům těmto standardům přiblížil, je nutné počítat s úsporností již v samotném návrhu, kdy by se měly uplatňovat principy typu orientace velkých prosklených ploch na jih či koncepce domu do střídmého půdorysu bez větších výběžků. Zateplení jako základ Základem pro maximální úsporu energie je ovšem co možná nejkvalitnější zateplení domu a minimalizace tepelných mostů. Samozřejmostí jsou také kvalitní okna s trojitým sklem a také dobře zpracované dveře. Dům by měl navíc využívat maximálně slunečních zisků, ale zároveň se prostřednictvím žaluzií či přesahem střechy bránit před přehřátím interiéru. Se sluncem souvisí také využívání sluneční energie k provozu domu prostřednictvím fotovoltaických systémů, díky kterým lze v extrémních případech vytvořit z domu plně ostrovní, tedy tzv. off-grid domov, který nemusí ke svému provozu energii ze sítě vůbec potřebovat. Nepodceňujte spotřebiče Jak vysoký odběr energie bude váš dům mít, ve velkém ovlivní také volba spotřebičů. Právě spotřebiče, jako je pračka, sušička či varná deska ovlivňují odběr energie zásadním způsobem. Kdo chce ušetřit, měl by se při jejich výběru řídit energetickými štítky a volit nejefektivnější spotřebiče označované úspornou třídou. Značné úspory na energiích mohou přinést také systémy chytré domácnosti, které přesně řídí provoz jednotlivých spotřebičů. Mimo svícení či zapínání pračky jsou schopny ovlivňovat i spínání elektrických kotlů a podobných spotřebičů, a chytře tak participovat na vytápění interiéru v šetrném režimu. Chytrá domácnost je úsporná Navíc některé chytré spotřebiče jsou schopny pracovat se stejnou efektivitou jako jejich „hloupí“ předchůdci a spotřebují přitom podstatně méně energie. Příkladem jsou chytré vysavače, které navíc dovedou šetřit čas. Mohly by se zdát jako prostý detail, ale ve výsledku se na spotřebě domácnosti umí podepsat také zvolené žárovky a další typy osvětlení. Ideální volbou jsou LED žárovky, které jsou úspornější a ekologičtější než kompaktní zářivky, a navíc je jejich životnost podstatně vyšší. Jejich cena je navíc dnes již relativně nízká. Právě cena je věc, na kterou byste při koncipování své úsporné domácnosti neměli zapomínat. Ve snaze ušetřit mnozí kupují věci, jejichž provoz je ve finále vyjde dráž, než pokud by zpočátku investovali do úspornějšího řešení. Tato poučka je ovšem platná i v opačném případě, a tak je nutné při snaze postavit dům a vybavit jeho domácnost energeticky co nejefektivněji, nutné neustále přepočítávat návratnost. Více k tématu:  Jak ušetřit na energiích? Zkuste se zaměřit na teplo získávané z odpadních vod Domy s téměř nulovou spotřebou energie Tepelná čerpadla: ideální způsob vytápění dřevostavby

Číst více→

Jak ušetřit na energiích? Zkuste se zaměřit na teplo získávané z odpadních vod

Pokud budete stavět dům, zajisté se setkáte s termínem šedá voda. Jedná se o odpadní vodu, kterou produkuje domácnost svým běžným provozem, od sprchování, až po mytí nádobí. Šedá voda putuje buď potrubím do nejbližší čistírny odpadních vod, v některých případech ovšem probíhá čištění přímo u domu. Taková voda však nemusí být jen starost, ale může se stát i zajímavým zdrojem energie. Jedna domácnost v rodinném domě vyprodukuje přibližně 15 až 112 litrů šedé vody za den. V případě hotelů, wellness center a podobných zařízení se může produkce šedé vody vyšplhat až na 400 litrů za den. Navíc teplota u této vody se pohybuje mezi 18 až 35 stupni. V praxi to tedy vypadá tak, že vydáváme energii na ohřev vody, kterou použijeme jednorázově a následně se jí zbavujeme. Chytrá rekuperace Je tu ovšem způsob, jak toto teplo získávat zpět a využívat ho například pro ohřev teplé užitkové vody, provozní teplé vody či k vytápění objektu. Odebírání tepla ze šedé vody lze provádět buď lokálním způsobem, případně centrálním. Kterou z těchto dvou metod zvolit, ovlivňuje průtok odpadní vody. Pro menší domy je vůbec nejzajímavějším řešením lokální rekuperace tepla, která se dokáže přizpůsobit aktuální spotřebě domácnosti. Lokální systémy stojí na principu odběru tepla z odtékající šedé vody z domácnosti. Ta předehřívá studenou vodu, která následně putuje do sprchy či k jinému využití. Může se tak dít buď systémem ohřevu vody pro okamžitou spotřebu, případně formou předehřevu vody, která je následně ukládána do zásobníku TUV. Jednoduchý princip i technologie Celý princip rekuperace teplé vody spočívá v umístění rekuperačního zařízení v horizontální pozici přímo pod odtokem. Při takové aplikaci většinou funguje pouze pro jedno zařízení, jako je například právě sprcha. Výhodou celého řešení v případě využití u vody na sprchování jsou relativně nízké náklady na pořízení, údržbu i provoz, protože nejsou potřeba žádná čerpadla. Rekuperační zařízení však lze umístit i do pozice vertikální, kdy se nejčastěji montuje do oblasti odpadního potrubí. Díky umístěnému výměníku nejprve putuje použitá šedá voda směrem do kanalizace. Jelikož si tato voda z domácnosti odnáší vyšší teplotu, než má nová voda, dochází k jejímu předehřívání, aby byla následně využita nejrůznějšími způsoby. Zajímavé je, že na instalaci rekuperačních zařízení mohou zájemci v současné době čerpat dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Dotaci je přitom možné získat na instalaci centrálního i decentrálního systému rekuperace energie ze šedé vody, a to až v hodnotě 5 tisíc korun na jeden systém. Na celý dům lze čerpat dotaci v maximální výši 15 tisíc korun. Vyplatí se? Při průtoku odpadních vod se dokáže voda ohřát přibližně o 14 stupňů. To ve výsledku ušetří až 1 815 kWh za rok. Kolik je tato úspora v řeči peněz, si můžete snadno spočítat na základě svého aktuální ceníku energií. Celková výše pořizovacích nákladů u těchto řešení, které se instalují přímo u odtoku, se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, tedy od 20 do 50 tisíc. Výhodou je, že k ohřevu není potřeba žádný další zdroj energie, takže se s tímto druhem rekuperačního zařízení pojí jen minimální provozní náklady.  

Číst více→

Zeleň místo tašek. Zelená střecha je estetická i ekonomická volba

Možná jste také zaznamenali, že velkým trendem poslední doby jsou domy, které mají zeleň na fasádách a také střechách. Nemluvíme tu však o žádném břečťanu či psím vínu. Tyto zelené plochy jsou tvořeny travinami, mechem a dalšími rostlinami, které rostou přímo ze stěny či střechy. Pokud se vám tyto tzv. vegetační střechy líbí, můžete si je postavit i svépomocí, a skvěle tím vylepšíte například svou zahradní pergolu. Zelené střechy a fasády mají praktické výhody Zelené střechy dnes nejsou výsadou jen velkých komerčních objektů či kancelářských budov. Jejich pozitivní přínos dokážete ocenit i v klasickém rodinném domě, umí například chránit před slunečními paprsky, mrazy a také pomáhají lépe hospodařit s vodou na pozemku, kterou efektivně zadržují. Důležitá je také jejich estetická hodnota, jelikož dovedou dům výrazně esteticky vylepšit. Dokáží dům lépe provázat s okolní krajinou, případně dodat zeleň tam, kde ji majitel domu postrádá. Co přesně bude na střeše růst, se odvíjí od typu zelené střechy. Nejčastější volbou jsou tzv. extenzivní střechy, které potřebují relativně malou vrstvu substrátu, do kterého jsou vysázeny rostliny vyhledávající spíše sušší půdu. Tyto střechy jsou relativně nenáročné na údržbu a zároveň nepředstavují příliš velkou zátěž pro krovy a další nosné prvky domu. Střecha se může zezelenat i svépomocí Ještě předtím, než se do realizace své zelené střechy pustíte, je zapotřebí ověřit několik klíčových parametrů, abyste zjistili, zda je zelená střecha pro váš dům vhodná. Je potřeba mít jistotu, že střecha má dostatečnou únosnost, aby dokázala půdu i rostliny unést, a to i v momentě, kdy jsou plné vody. Zároveň je zapotřebí znát únosnost izolace, kdy je vhodný například pěnový polystyren, který si poradí s daleko větší zátěží než minerální vata. Je také důležité správně rozplánovat zavlažování a odvodňování. To musí být takové, aby střecha dokázala zadržet určité množství vody, ale ne příliš, aby nedošlo k úhynu rostlin. Je proto dobré znát údaje o dlouhodobém ročním srážkovém úhrnu na místě, kde dům stojí. Tyto informace by vám měly poskytnou místní vodárny, případně ČCHMÚ. S tím souvisí i znalost vlastností materiálu, ze kterého se bude zelená střecha skládat. Každý materiál má odlišné absorpční a hydroakumulační vlastnosti. Zde je navíc platná poučka, že čím větší sklon střecha má, tím méně je zapotřebí řešit odvodňování. Správná skladba Přejděme však již k samotné skladbě. Jako první je položena vrstva hydroizolace, která zabraňuje vodě v průsaku do konstrukce stavby. Při její pokládce je důležité dávat skutečně velký pozor na veškeré nedokonalosti. Tato vrstva musí být odolná proti síle kořenů, někdy může pomoci ještě jedna vrstva kořenuodolné fólie. Na hydroizolaci patří ochranná geotextilie, která chrání hydroizolaci před mechanickým poškozením. Geotextilii je dobré aplikovat okamžitě po položení hydroizolace, aby se možnost jejího poškození co nejvíce minimalizovala. Obvod vegetační střechy se zasypává kačírkem, který udržuje soudržnost vegetace a zároveň brání před špiněním spodní fasády. Kamenivo by mělo být všude, kde se objevují v souvislém porostu díry, ať už kvůli světlíkům, oknům, vpustím, potrubí apod. Tím jsou tato místa chráněna před zarůstáním. Na svém místě drží kačírek speciální lišty. Následuje drenážní vrstva, kterou zde plní nopová fólie s prolisovanými kalíšky. V nich se po dešti voda zadržuje, a rostliny tak mají vždy přístup k vláze. I novou folii je nutné chránit geotextilem, který se pokládá navrch otevřených nopů vytvářejících kalíšky. Nejvhodnější jsou sukulenty a trvalky Poslední vrstvou je substrát, který může být zkombinován s hydrofilní minerální vlnou. Do ní mohou rostliny bez problému zapouštět své kořeny. V případě substrátu nikdy nepoužívejte zeminu ze zahrady, ornici či zahradnický substrát. Ty totiž neobsahují potřebné množství živin. Finále představuje samotná pokládka suchomilných rostlin, kterým nedělá problém případný nedostatek vody. Jedná se o sukulenty a trvalky, jako jsou rozchodníky, netřesky, mateřídouška, koniklec či řebříček. Zvolit však můžete i traviny, konkrétně kostřavu či lipnici.

Číst více→

Zateplení dřevostavby. Úkol, který není radno podceňovat, ale ani se ho děsit

Dřevostavby se i v České republice stávají jednou z nejčastějších alternativ ke klasickým zděným domům. Důvodů je hned několik, a byť se to nemusí na první pohled zdát, patří mezi ně i výrazné energetické úspory, pokud jsou využity ty správné materiály tím správným způsobem. Které to jsou, a jak bychom je měli využívat, si dnes povíme. Kvalitní izolace je základ Příjemné klima v interiéru domu je jedním z klíčových prvků při rozhodování, jaký materiál pro výstavbu domu využijeme. S tím také souvisí výběr takových materiálů, díky kterým budeme schopni ušetřit na provozu domu, například na jeho vytápění. Jak moc velké tepelné ztráty dům má, ovlivňuje celá řada faktorů, přičemž výraznou roli sehrává kvalita jeho izolace. Jelikož je dřevostavba postavena na základě přírodního materiálu, je také vhodné konstrukci dále kombinovat s dalšími přírodními materiály. To platí také pro izolace. Těch přírodních je na trhu celá řada, jejich výběr je proto vždy dobré konzultovat s odborníkem, který vám doporučí ideální složení, hustotu izolace i její tloušťku. V případě dřevostaveb se nejčastěji doporučuje minerální izolace, která vyniká svými tepelně izolačními a akustickými vlastnostmi a také požární odolností. Do obvodových stěn dřevostaveb jsou ideální izolace se součinitelem tepelné vodivosti lambda λD ≤ 0,037 W/m.K. Nezapomínejte, že izolovat je dobré také vnitřní příčky, kde se bude použitá minerální izolace trochu lišit. Minerální izolace můžete vybírat takové, které jsou dostatečně šetrné k životnímu prostředí. Kterou konstrukci zvolit? Při stavbě dřevostavby můžete vybírat ze dvou typů konstrukcí. Tou první je difuzně otevřená konstrukce, která umožňuje určitému množství vlhkosti prostupovat konstrukcí. Vlhkost by měla vždy postupovat směrem z interiéru do exteriéru a nikdy by se tak nemělo dít naopak, čemuž slouží tzv. parobrzdy, které vlhkost pustí ven, dovnitř však nikoliv. Difuzně uzavřená konstrukce naopak zcela zamezuje prostupu vodní páry do konstrukce. To má na svědomí využití parozábrany. Její instalace musí být v tomto případě naprosto 100 %, aby vše dokonale těsnilo. Oba typy konstrukcí mají své výhody i nevýhody. V případě difuzně otevřené konstrukce však může dům tzv. dýchat a má tedy větší šanci vysychat a konstrukce tak lépe regeneruje. Tento fakt je ovšem vykoupen o něco vyššími vstupními náklady. U dřevostaveb totiž může docházet špatným instalováním izolace k vytváření tzv. tepelných mostů. Jedná se o místo, kde dochází k toku tepla vlivem menší vrstvy izolace či její absenci. V takovém případě dochází nejen k tepelným ztrátám, ale také ke kondenzaci vodních par a následně i tvorbě plísní, které konstrukci dřevostaveb znehodnocují. TIP: Konstrukce dřevostavby: je lepší difuzně otevřená nebo uzavřená?  

Číst více→

Teplo domova je základ, cest k němu je však mnoho

Teplo domova není jen pojmem, který by vystihoval pouze vlídnost místa, kde člověk vždy nalezne klid a bezpečí. Domov je od pradávna i místem, kde se můžeme ohřát. Ovšem zatímco dříve k tomu sloužil otevřený plamen, dnes je způsobů vytápění domu daleko více.  Pokud vybíráte správný systém vytápění vašeho domu, je důležité zvážit hned několik faktorů. Mimo aktuální ceny je dobré sledovat také dostupnost paliva, vývoj jeho cen a v neposlední řadě myslet i na výši financí, které do systému vytápění budete investovat. Kotle na tuhá paliva Mohlo by se zdát, že vytápění pomocí tuhých paliv je na ústupu. Pro řadu domácností je však dřevo, uhlí, pelety a další druhy tuhých paliv ještě stále běžným zdrojem tepla. Jedná se především o stavby, které nemají plynovou přípojku a které se nechtějí spoléhat na dodávanou elektrickou energii. Systém vytápění tuhými palivy přináší výhodu v podobě poměrně nízkých nákladů na vytápění. Na druhou stranu je pořizovací cena spalovacích kotlů vyšší než některé jiné alternativy. Zároveň se jedná o zdroj emisí, prachu a těkavých organických látek, který vyžaduje pravidelnou údržbu. I jejich obsluha není tak pohodlná jako u jiných řešení. Plynové kotle Pokud je v blízkosti domu plynová přípojka, nabízí se majiteli domu možnost levného a pohodlného vytápění spalováním zemního plynu. Takové kotle se velmi snadno obsluhují, jejich chod je automatický a díky moderním technologiím je lze obsluhovat například i na dálku skrze mobilní aplikaci. Při pořizování plynového kotle je dobré brát v potaz zdroj plynu, který k nám míří z Ruska a Norska a vnímat politickou situaci, která ovlivňuje jeho cenu. Přesto se vytápění zemním plynem řadí mezi levnější alternativy, což se týká i nákladů na pořízení samotného kotle. Elektrické kotle Elektrické kotle patří mezi nejelegantnější řešení, které si však žádá výrazné investice. Cena elektřiny roste, což je trend, který bude v České republice pokračovat i nadále. I přesto elektřina přináší řadu výhod. Je všude dostupná a s její pomocí lze byt rychle vyhřívat, případně teplotu pohodlně temperovat. Elektrokotle jsou zároveň relativně levnou variantou. Bohužel má i řadu nevýhod. Ty spočívají především v účinnosti, a tedy i celkových nákladech na vytápění. Elektřina v naší zemi patří mezi finančně nejnáročnější řešení z pohledu provozních nákladů. Tepelná čerpadla Tepelná čerpadla jsou relativně novým, a stále oblíbenějším způsobem vytápění, který přináší vůbec nejekologičtější provoz. Díky odběru tepla z okolí, ať už se jedná o vzduch, vodu či zem představují ekonomicky vysoce efektivní řešení. Zařízení musí být pouze napájeno elektřinou pro svůj provoz, kterou ovšem nevyužívá přímo k vytápění. Bohužel je tento fakt vykoupen vysokými pořizovacími náklady. Díky relativně nové technologii je také stále velmi těžké přesně určit životnost zařízení. Tepelné čerpadlo také není příliš vhodným řešením do extrémně mrazivých teplot, kdy ztrácí svou výkonnost. I proto je vždy nutné jej kombinovat s doplňkovým zdrojem energie. Právě kombinování různých druhů zdrojů tepla, ať už se jedná o kotle na tuhá paliva spolu s elektrokotli, tepelná čerpadla se solárními panely a klasickými krbovými vložkami, je vždy tou nejideálnější cestou, jak v dřevostavbě vytvořit co nejefektivnější systém vytápění. Je klíčové znát situaci domu, jeho energetickou třídu a také si spočítat pořizovací náklady jednotlivých řešení spolu s náklady na jejich provoz. Ne vždy totiž to nejlevnější řešení, co se počáteční investice týče, znamená i nejekonomičtější provoz. V dlouhodobém horizontu může pár desítek či stovek ušetřených tisíc na počátku znamenat nutnost daleko vyšší investice v budoucnu. Tipy na další články týkající se vytápění nízkoenergetických domů a dřevostaveb:  Kachlová kamna v dřevostavbě: čím se liší od klasického krbu? Nejefektivněšjí systémy podlahového vytápění Domy s téměř nulovou spotřebou energie Do nízkoenergetických a pasivních staveb patří krbová kamna pouze s nízkým výkonem!  

Číst více→
Načíst další