Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona katalogikona katalog

Stáhněte si naše katalogy

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Difuzně otevřená vs. uzavřená konstrukce dřevostavby

Rozhodli jste se pro dřevostavbu? Pak jste učinili jedno z mnoha rozhodnutí, která vás dělí od vašeho vysněného domu. Některá jsou spíše banalitou a otázkou vkusu, jiná rozhodnutí se však mohou výrazně podepsat na celkové podobě a funkčnosti domu, a tím pádem i do vašeho spokojeného života. Prostup vlhkosti konstrukce domu Mezi ta důležitá rozhodnutí zajisté patří to, zda chcete mít svůj dům difuzně otevřený, či difuzně uzavřený, tedy jakou z konstrukcí s vlastnostmi zvolíte. Před samotným rozhodnutím je samozřejmě dobré znát vlastnosti obou typů těchto domů. Ono slovo difuzně zde může evokovat prostupnost vzduchu, ve skutečnosti však představuje prostup vlhkosti konstrukcí domu. Difuze vodních par je zcela běžný jev, který se odehrává v každém domě. Molekuly vody se při něm snaží proniknout do místa s nižší koncentrací vlhkosti, aby vznikla rovnováha. V případě difuzně otevřených či uzavřených prostor je proto hlavní problematikou to, zda se vlhkost do domu dostane a bude jím procházet opět ven, případně zda se dovnitř vůbec nedostane. Pojďme se nyní na tuto problematiku podívat více zblízka. Difuzně otevřený objekt Jak jsme si již řekli, difuzně otevřené konstrukce dovolují páře vnikat do své skladby, a také z ní odcházet. V tomto případě je tzv. parobrzdou takový materiál, který vodní páru pouze brzdí, ale nezastavuje, čímž se liší od parozábrany. Logicky proto další vrstvy směřující ven do exteriéru již musí mít nižší difuzní odpor než ona parobrzda. Díky tomu vodní pára snadno proniká skrze celou skladbu konstrukce a nekondenzuje v ní. Difuzně uzavřená konstrukce Z logiky věci je v případě difuzně uzavřené konstrukce vždy přítomna ona parozábrana, která zamezuje pronikání vodních molekul do konstrukce. Tato zábrana je povětšinou jedna tenká vrstva zpravidla z PVC fólie, která je v závislosti na skladbě instalována na nosnou konstrukci. Aby vše fungovalo, jak má, parozábrana rozhodně nesmí být poškozena a spoje musí být slepeny tak, aby byly neprodyšné, k čemuž slouží speciální pásky. Stejně tak i veškeré průchody parozábranou pro kabeláž, trubky a další, musí být taktéž opatřeny lepicími průchodkami. Nutnost použít speciální materiál platí také v případě montáže oken a dveří, které se musí obejít bez montážní pěny. Kterou variantu zvolit? V případě difuzně uzavřených staveb je vždy nutné počítat s vysokým rizikem poškození parozábrany, což má za následek degradaci kompletně celého systému difuzně uzavřené konstrukce. Na druhou stranu se jedná o řešení finančně výhodnější. V případě difuzně otevřené konstrukce je tedy logicky cena vyšší. Za příplatek ovšem obdržíte lepší vnitřní klimatické podmínky, daleko lepší akustické vlastnosti domu a samozřejmě zde odpadá strach z poškození takové zábrany. Jak difuzně uzavřená, tak i otevřená stavba může dokonale posloužit svému účelu. Je ovšem důležité, aby byly dodržovány veškeré postupy a celá stavba byla provedena tak, aby přesně odpovídala požadavkům majitele i samotné konstrukce. Více informací o difuzně uzavřených konstrukcích.  O difuzně otevřených konstrukcích dřevostaveb se můžete dočíst v tomto článku.  Podrobné technické informace ke všem aktivním a pasivním stěnovým systémům společnosti ALFAHAUS.  

Číst více→

Dřevostavba není jen srub či roubenka

Pokud jste okouzleni vzhledem a vlastnostmi dřevostaveb a přemýšlíte nad tím, že byste si jednu takovou také nechali pro své vlastní účely postavit, je vždy dobré provést pořádnou rešerši a zjistit, který druh dřevostavby pro vás bude tím nejlepším. Druhů domů, které využívají coby svou základnu právě dřevo, je totiž velké množství a každý má něco do sebe. Začněme u tradičních druhů dřevostaveb, které se staví od nepaměti. Těmi jsou sruby a roubenky. V obou případech tvoří nosnou konstrukci masivní dřevo, a to buď kulatina či hraněné trámoví. Sruby V případě srubů jsou základem masivní odkorněné dřevěné bloky, nejčastěji s kulatým průřezem. Ty jsou hrubě opracovány a následně podle předem vytvořeného návrhu formovány. Znamená to tedy, že na místo jsou dovezeny již připravené kulatiny, která se pak už jen sestaví jako stavebnice, nejčastěji za využití sedlového spoje. Roubenky Roubený dům je stavěn z klasických trámů, které jsou do sebe zasazovány tzv. na rybinu, což znamená, že v rozích vzájemně nepřesahují a tvoří tak pravidelný roh. Vodorovné mezery mezi jednotlivými trámy se vyplňují tmelem či izolační krytinou. Případně je vydlabán žlábek, který je následně vyplněn přírodními izolanty. Tuto vyplň je poté dobré natřít bílou barvou, aby dům dostal svůj typický český roubenkový charakter. Skeletové dřevostavby V případě skeletových dřevostaveb se objevují dva typy staveb. První využívá lehké dřevěné skelety, které jsou skládány opět jako stavebnice vytvářející základní kostru domu. Ta je následně zpevněna deskovými prvky kotvenými přímo na nosnou konstrukci. Tento způsob je poměrně ekonomický a díky jeho nenáročnosti jej nabízí celá řada firem, jistě i z vašeho blízkého okolí. Je ovšem nutností vybírat dobře a mimo ceny hledět také na reference. Domy z těžkých dřevěných skeletů pracují výhradně s tyčovými prvky z lepeného dřeva. Pevnost takové konstrukce zajišťují stropy a také obvodový plášť a jádro. Z finančního hlediska je tento typ dřevostavby nákladnější. Lze ovšem říci, že se díky své pevnosti může pochlubit delší životností. Konstrukce z vrstveného dřeva Pokud se rozhodnete pro vrstvené dřevo, na stavbu budou doručeny velkoplošné dílce tvořené právě vrstvením lepeného dřeva. Tyto vrstvy jsou proti sobě otáčeny vždy o 90 stupňů, aby se docílilo dokonalé tvarové stability, a to i při změnách vlhkosti. Veškeré prefabrikáty jsou produkovány na specializovaných linkách pomocí CNC technologie. Dřevostavby z panelů Podobně jako konstrukce z dřeva vrstveného, se i panely využívané pro stavbu dřevostaveb prefabrikují ve výrobních halách. Zde se také smontuje kompletně celý dům pro kontrolu. Následně jsou jeho jednotlivé díly opět rozebrány a převezeny na stavbu, kde je vše zkompletováno. Tento systém se podepisuje na relativní ekonomické výhodnosti takového stavebního systému. Právě s podobným konstrukčním systémem se můžete setkat i v dřevostavbách realizovaných společností ALFAHAUS. 

Číst více→

Kachlová kamna v dřevostavbě: čím se liší od klasického krbu?

Kachlová kamna jsou estetickým, ale i funkčním prvkem, který každé domácnosti propůjčí ten pravý nádech historie. A nemusí se nutně jednat jen o staré chalupy. Kachlová kamna najdou uplatnění i ve zcela nových dřevostavbách. Jde jen o to zakomponovat je do interiéru s citem a přizpůsobit jim celkový vzhled nejen místnosti, ale celého domu, ve kterém se nachází. Kachlová kamna si s dřevem rozumí, však se také jednalo o nezbytnou součást každé roubenky. Není tedy vůbec žádný důvod, proč by kachlová kamna nemohla být součástí moderní dřevostavby. Jedinou podmínkou je, aby si takový dům držel tvář časů minulých. Vždyť i na dřevostavbách se mohou aplikovat prvky, jako je falešné roubení, a to jak z exteriéru, tak i interiéru. V takovém prostředí nebudou kachlová kamna vůbec působit jako pěst naoko, ale naopak se stanou krásným detailem, který podtrhne celkový vzhled domu v osobitém stylu. Tento typ vytápění je navíc praktický a nadčasový.   Nejen estetika, ale i funkčnost Kachlová kamna však nejsou jen o estetice. Jejich primární funkcí je vytápění místnosti, ve které se nacházejí, případně i dalších prostor domu. Při jejich výběru je proto důležité dbát na výkon, brát v potaz samotné zateplení domu a přihlédnout bychom měli i k typu komínu. V neposlední řadě si je dobré určit, zda budou kachlová kamna jen doplňkovým zdrojem tepla, nebo tím hlavním. To vše je vždy dobré prokonzultovat s kvalitním kamnařem. Najít člověka, který tradici budování kachlových kamen zvládá zcela bez problému, může být ovšem poměrně těžké. Je proto dobré pátrat po referencích a zvolit si osobu, která má za sebou celou řadu povedených realizací. Sálavé vs. konvenční teplo Kachlová kamna jsou povětšinou zdrojem sálavého tepla. Šamot uvnitř se nahřeje a vydává teplo konstantně i dlouho poté, co samotný plamen uvnitř vyhasnul. Tím se výrazně liší od krbové vložky, která má povětšinou teplo konvenční, což znamená rychlé ohřátí během krátké chvíle, ale také rychlé vychladnutí po zhasnutí plamene, což nemusí být příliš komfortní například v noci, kdy nepřikládáme. Konvenční teplo, při kterém je ohříván vzduch, navíc nemusí být příjemné například pro alergiky. Dnes již existují různé druhy kamen a krbů, které oba způsoby vytápění kombinují. Vytápět kachlovými kamny lze i jiné místnosti než jen tu, ve které jsou kamna umístěna. K tomu slouží klasický teplovodní rozvod, ať už radiátorový či podlahový. Pokud by se taková možnost hodila i ve vaší nemovitosti, je nutné kombinovat kamna s výměníkem integrovaným do topeniště, ve kterém se bude ohřívat užitková voda určená pro otopný systém. Vaření i spaní Dalším významným rozdílem klasických kachlových kamen oproti krbu je jejich možnost variabilního využívání i pro jiné účely než vytápění. Kamna lze vybavit litinovým tálem, který je nahříván přímo plamenem, a nabízí tak ideální plochu pro vaření. Kachlová kamna tak mohou v některých případech bez problému nahradit klasické varné desky. Je ovšem nutné dbát na bezpečnost, protože takový tál je snadno přístupný a lze se jednoduše popálit. Další možností je vybavit kachlová kamna troubou, ve které lze bez problému péct a ohřívat již připravené pokrmy. Jak v případě trouby, tak i při vaření na tálu je nutné počítat s o něco delší dobou přípravy, nicméně ten pocit z pokrmů připravených na kamnech je k nezaplacení. V neposlední řadě je nutné zmínit ještě jednu tradiční výhodu kachlových kamen, a tou je možnost vytvoření lůžka na spaní na šamotu. Tzv. spát za pecí třeba na kožešině je jedinečný zážitek, který budou milovat především děti, ale možností přenocovat na netradičním lůžku nepohrdne ani kdejaká návštěva.  

Číst více→

Nehoří, dobře izoluje a nehnije. Jakých dalších mýtů o dřevostavbách se nemusíte bát

Ty si stavíš dřevostavbu? To musíš být blázen! Dětem po tobě nic nezbyde! Dům se ti rozpadne pod rukama! Podobné výkřiky do tmy si zcela jistě vyslechl nejeden zájemce o dřevostavbu, který svou tužbu sdělili svým přátelům, nebo nad pivem v hospodě. Okolo dřevostaveb skutečně koluje celá řada mýtů, které ovšem často nestojí na pevných základech. Mnoho z nich vychází z neobvyklé konstrukce domu, jiné zase ze zkušenosti se starými typy dřevostaveb, jako jsou roubenky či rekreační chaty. Technologie jsou však dnes na takové úrovni, že se dřevostavba pod rukama určitě nerozpadne, a to ani za desítky let. Mýtus 1: Takový dům špatně izoluje! Tepelná a hluková izolace je základem každého domu. Zatímco první šetří peníze a dává bydlení správný komfort, druhá zaručuje, že má každý obyvatel domu své vlastní soukromí. Co se tepla týče, je pravda, že dřevo neakumuluje teplo tak efektivně jako klasické zdivo, na druhou stranu se v dřevostavbě velice rychle ohřívá vzduch, a pokud je zvolen efektivní způsob vytápění, můžou být náklady na vytápění takového objektu velice nízké. Obavy nejsou na místě ani v otázce hluku. Dnešní izolanty dovedou velmi efektivně potlačit zvuk přenášený z vyšších pater do spodních, a to samé platí i u stěn mezi jednotlivými pokoji. Proto se i majitelé dřevostaveb mohou těšit z ničím nerušeného klidu. Mýtus 2: Dům bude tahat vlhkost a shnije, nebo ho sežere červotoč! Tyto představy vychází ze zkušeností se starými dřevěnými domy, které byly mnohdy jen minimálně izolovány, dřevo absorbovalo vodu, což nahrávalo výskytu hniloby, plísní a celé dílo většinou dokonal červotoč. Dnešní materiál určený pro stavbu dřevostaveb je již z výroby ošetřován tak, aby byl odolný proti všem nepříznivým vlivům. Stavební postupy jsou dnes navíc na takové úrovni, že jsou konstrukce domu od vnější vlhkosti dokonale odizolovány. To platí jak o vlhkosti ze země, tak i o vlhkosti, která se tvoří uvnitř objektu, ze kterého je efektivně odvětrávána. Mýtus 3: Neodolá zubu času Jak dlouho je dřevostavba schopna odolávat zubu času? To je otázkou. Pokud se však podíváme na stoleté roubené chalupy, ve kterých se nevětrá a často nemají příliš dobře vyřešenou ani izolaci, je jasné, že dřevo výdrž má. Samozřejmě vždy záleží na způsobu provedení samotné stavby, pokud je však dřevostavba zhotovena správně, má potenciál sloužit generacím. Navíc její oprava není tak náročná jako v případě klasického domu. Přeci jen trámoví se mění snadněji, a hlavně levněji než zdivo. Mýtus 4: Je to nebezpečné řešení! Dřevěné trámy a lehké příčky skutečně mohou v některých vzbuzovat dojem, že takováto konstrukce není tak bezpečná, pevná a odolná jako klasické zdivo. Ovšem dřevostavba, především co do pevnosti, může s klasickým zděným domem v klidu soupeřit. Odolá větrům, bouřím, sněhovým nadílkám i krupobití. A bát se nemusíte ani zlodějů. Skrze stěnu se rozhodně neprobourají. Žhavé to není ani v případě požárů, jak někteří volají. Dřevostavby musí splňovat protipožární předpisy a ve finále jsou vůči požáru ještě odolnější než klasické stavby. Mýtus 5: Vypadá to jako dům z papíru To je další nesmysl. Rozpoznat dnešní dřevostavby od vyzdívaných objektů je v podstatě nemožné. Dřevěná konstrukce umožňuje postavit rodinný dům téměř jakéhokoliv tvaru od tradičního vizuálu, až po modernější křivky a řešení. Pokud tedy uvažujete nad dřevostavbou, nenechte se odradit podobnými výroky. Nejdůležitější je zjišťovat si ověřená fakta, mluvit s majiteli dřevostaveb a zjišťovat informace u osob, které tomuto typu staveb skutečně rozumí. A pokud budete mít náladu, můžete ve finále všechny ty, kteří vás od vaší dřevostavby odrazovali, pozvat na návštěvu a zkusit změnit jejich názor, aby nešířili nesmysly dál. Více informací k falešným předsudkům a mýtům kolem dřevostaveb si můžete přečíst v tomto článku. 

Číst více→

Tepelná čerpadla: ideální způsob vytápění dřevostavby

Vytápění je velké téma pro každého, kdo rekonstruuje, popřípadě se chystá realizovat novostavbu. Možností je mnoho a výběr ovlivňuje celá řada faktorů. Tím nejzásadnějším je bezesporu cena celého systému vytápění a také jeho následný provoz. Pro ty, kteří smýšlí udržitelně a přes vyšší pořizovací náklady hledají úsporu v provozu, dává největší smysl tepelné čerpadlo. Tepelná čerpadla jsou považována za jeden z nejvhodnějších a také nejudržitelnějších způsobů vytápění dřevostaveb a nízkoenergetických domů. Jde o ideální systém vytápění zejména pro dřevostavby, které mají perfektně vyřešené zaizolování, takže vytápění pomocí tepelného čerpadla je ve finále nejen ekologickým, ale i ekonomicky výhodným způsobem vytápění. Systém vzduch-voda: obrácená lednice Druhů tepelných čerpadel existuje celá řada, tím nejrozšířenějším je však systém vzduch-voda. Tento způsob vytápění funguje na principu podobném klasické ledničce, ovšem s opačným výsledkem. Tedy zatímco chladnička odebírá teplo z potravin, chladí je a na vnější straně topí, čerpadlo naopak odebírá teplotu z venku a uvnitř vytápí. Čerpadlo čerpá energii z okolního vzduchu, odkud odebírá přibližně 70 % energie. Následně je zhruba 30 % elektrické energie potřeba k tomu, aby došlo k ochlazení a distribuci tepla po objektu. Při tomto procesu se odpařuje chladivo s velmi nízkým bodem varu, čímž je z okolního prostředí získávána energie. Chladivo je následně stlačeno kompresorem a ve výměníku dochází k jeho zkapalnění a předání energie do systému vytápění i ohřevu teplé užitkové vody. Nespornou výhodou tepelného čerpadla vzduch-voda je jeho kompaktnost, díky které lze mít čerpadlo na zahradě, ale i uvnitř objektu, kde zabere jen několik málo metrů a lze jej využívat také k ochlazování domu. Tento druh vytápění má však i své nevýhody. Tou první je hlučnost, která rozhodně není výrazně rušivá, nicméně se nejedná o zcela tiché řešení. Další nevýhodou je efektivita čerpadla, která může klesat ve velmi vysokých mrazech. I přesto je tepelné čerpadlo vzduch-voda jednou z racionálnějších variant, jak vytápět ekologicky a ekonomicky. Systém země-voda: energie ze země Pro domy disponujícími velkými pozemky je vhodné popřemýšlet nad systémem země-voda. Jeho realizace je sice finančně náročnější než v případě čerpadla vzduch-voda, má ovšem vyšší účinnost, a tedy i nižší náklady na provoz. Systém funguje na stejném principu jako v předchozím případě, ovšem s tím rozdílem, že je energie získávána ze země. Proto je ideální pro dřevostavby, které mají k dispozici pozemek o ploše okolo 500 metrů čtverečních. Samotné čerpadlo je umístěno v objektu a plošné kolektory se vkládají do určené hloubky pod zem. Mimo nízkých nákladů na vytápění je velkou výhodou také minimální hlučnost systému. Najde se však i několik nevýhod, mezi které patří relativně vysoké pořizovací náklady. A v neposlední řadě je zde také ten problém, že nad kolektory v zemi nelze nic stavět a ani sázet stromy. Kdo šetří, zadělává na problém Ať už se rozhodnete pro kteroukoliv z variant, je dobré myslet na to, že v případě tepelných čerpadel rozhodně nemá smysl na čemkoliv šetřit. Můžete narazit na ty, kteří vám budou tvrdit, že dřevostavba je úsporná, a proto není potřeba do tepelného čerpadla tolik investovat. V takovém případě ovšem riskujete vysoké náklady na vytápění, a nejen to. Je také potřeba myslet na to, že laciné tepelné čerpadlo nebude tepelné čerpadlo s příliš dlouhou životností. Ve finále se tak hledání úspor může změnit na momenty hrůzy, kdy čerpadlo začne stávkovat uprostřed zimy, a nakonec se ani nezaplatí částka, která do něj byla investována. Proto vybírejte pouze skutečně ověřené výrobce, hledejte recenze jejich výrobků a pro montáž si zvolte specializované firmy, které za sebou mají nejen množství realizací, ale především kvalitní reference od zákazníků.

Číst více→

Díky chytré domácnosti se stane nejen dřevostavba součástí vašeho já

"Chytré" dnes umí být ledasco, nebo to tak alespoň výrobci rádi prezentují. Od mobilních telefonů a automobilů až po domy a byty. V minulém díle věnovaném schopnostem chytrého domu jsme si představili, co se pod pojmem chytrého domu vlastně ukrývá a jaké jsou výhody takového systému. Zároveň jsme si ukázali, jak nám mohou chytré systémy pomoci v případě dřevostaveb, které pomocí nich mohou efektivně monitorovat vlhkost svých základních konstrukcí. Možností, jak využít inteligenci současných systémů, je ovšem daleko víc a my se dnes podíváme na ty nejznámější i na ty méně známe. Chytrý dům, který vám naslouchá  Pokud se řekne chytrá domácnost, většina z nás si představí hlasem ovládaného asistenta, který na povel zapíná osvětlení, vytahuje rolety nebo reguluje teplotu v domě. Jenže dům, kterému se musí neustále udělovat příkazy, to nezní zase tak chytře. Celé kouzlo tkví ovšem v tom, že na základě těchto příkazů se dům snaží poznat a osvojit si váš denní rytmus a přizpůsobit se mu. Postupně si na sebe zvyknete, a to do takové míry, že je dům následně schopen ovládat jednotlivé prvky chytrého systému dle vašich představ ještě předtím, než mu dáte příkaz. Nálady se ovšem mění, a proto je i po nastolení vzájemné symbiózy občas nutné k domu promluvit a nastavení upravit. Příkazy chytrému domu se dají udělovat hned několika způsoby. Hlasový asistent ovládaný skrze některé produkty například od Amazonu patří mezi ty nejrychlejší a také nejstylovější. Nemusíte však nakupovat techniku miliardáře Jeffa Bezose. Řešení pro chytrou domácnost nabízí například také IKEA a svou vlastní řadu výrobků pro chytrou domácnost plánuje spustit například i Lidl. Chytrou domácnost lze ovládat také prostřednictvím telefonu a případně se nabízí i řešení ovládání celého chytrého systému skrze centrální příkazový panel. Budiž světlo Mezi nejběžnější prvky chytré domácnosti patří osvětlení. To je po správném nastavení schopno rozsvítit přesně v momentě, kdy přicházíte domů, zhasnout, když odcházíte, nebo večer u televize vytvoří příjemnou světelnou atmosféru. Chytré osvětlení je ovšem schopné také odradit zloděje v momentě, kdy jste na dovolené, a to jednoduše tím způsobem, že se na nějaký čas v určenou hodinu rozsvítí, aby simulovala to, že jste doma. S chytrým osvětlením úzce souvisí také ovládání žaluzií. Pokud máte rádi, když vás ráno slunko šimrá na nose, stačí jen nastavit, aby se rolety roztáhly přesně v momentě, kdy sluníčko začne vylézat za kopečky, nebo v daný čas, kdy chcete vstávat. Rolety lze však otevírat i zavírat na základě venkovní teploty, čímž se reguluje množství slunečních paprsků ohřívajících interiér a lze s nimi také ovlivňovat míru soukromí. Tedy v momentě, kdy přijdete domů a padne tma, se vše automaticky zatáhne, aby vám nebylo vidět až na jídelní stůl. Příjemně po těle Chytrá domácnost je také schopna ovlivňovat vytápění domu, respektive regulovat teplotu v jednotlivých místnostech. Je totiž dobře známo, že zatímco v koupelně je velmi příjemných 23 stupňů, v ložnici by měla být teplota výrazně nižší, okolo 18 stupňů. Chytrá domácnost vám pomůže v každé místnosti nastavit tu správnou teplotu a zajistit vám tak pokaždé dostatečný tepelný komfort. Navíc pomůže i ušetřit. Je nesmysl vytápět koupelnu celou noc na 23 stupňů. Proto se teplota v noci automaticky stáhne, čímž se uspoří energie a roztopí se na správnou teplotu až v momentě, kdy se začnete rozespalí do koupelny šourat. Chytré technologie však mohou mít pod palcem také vaši saunu, bazén, a dokonce automaticky nastavovat i celé energetické řešení ve vašem domě či bytě. Zajímavé technologie přinášejí chytrá řešení také do světa zabezpečení a přístupových systémů. Technologie, jako jsou NFC či čtečky prstů, můžete mít nejen na své mobilním telefonu, ale klidně i na klice svých dveří. Zkrátka a dobře, řešení chytré domácnosti je současností, ale především významnou budoucností, která postupem času začne zpříjemňovat život stále více lidem.

Číst více→
Načíst další