Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Ve dřevostavbě se dobře žije, aneb objevte tajemství jejího příznivého klimatu

Kromě rychlosti výstavby, její velké variabilitě, nebo úspoře finančních nákladů patří k podstatným výhodám dřevostaveb také jejich velmi příjemné a zdravé vnitřní klima. Jaké jsou hlavní důvody takto příznivých klimatických podmínek uvnitř dřevostavby? Síla přírodního materiálu Již samotný materiál použitý na stavbu - dřevo, je velmi příjemný a zdraví prospěšný a vytváří příznivé životní podmínky pro obyvatele domu, a to i pro astmatiky a alergiky. V současnosti využívané kvalitní certifikované deskové materiály neobsahují již žádné zdravotně závadné chemické látky, jako například formaldehydy, tak jak tomu bývalo v minulosti. Nízká akumulační schopnost – dům se rychle ohřeje i rychleji vychladne Panely, ze kterých se montují dřevostavby a které tak tvoří jejich stěny, mají nízkou akumulační schopnost. To je však hlavní výhodou a velmi praktickou vlastností, která nejvíce přispívá k příjemnému klimatu uvnitř dřevostavby. Za předpokladu nainstalované kvalitní izolace obvodového pláště, funguje dobře proces, že pokud v dřevostavbě zatopíme, vnitřní vzduch se během velmi krátké doby ohřeje a jemu se rychle přizpůsobí i povrchová teplota vnitřních stěn. V parném létě stavba naopak rychleji vychladne, když večer přestane slunce svítit a intenzívně hřát. Obojí přispívá k příjemnému klimatu i k finančním úsporám. Ve zděných stavbách se teplo akumuluje nejprve ve stěnách a teprve později se ohřívá vnitřní vzduch. Pokud chceme mít doma tepelný komfort například už po příchodu z práce, musíme začít topit již dříve během dne, aby stěny nebyly studené. V létě zase musíme déle větrat nebo používat klimatizaci, aby se jak vnitřní vzduch, tak i sluncem vyhřáté cihlové nebo betonové zdi rychleji ochladily. Větší nesoulad mezi povrchovou teplotou stěn a vnitřním vzduchem může také vést ke kondenzaci vzdušných par a tím ke vzniku plísní. Ideální vnitřní vlhkost Díky vlastnostem dřeva je v kvalitně postavených dřevostavbách příznivá vlhkost vzduchu. Zejména při využití takzvaných difúzně otevřených konstrukcí, které dokážou částečně optimalizovat vnitřní klima a vlhkost v objektu. Takto se dá dosáhnout stabilní optimální vlhkosti 40 - 60%. Tato hodnota je pro zdravé klima ideální, opět se minimalizuje riziko vzniku plísně a příjemně se dýchá. Více v článku : Difúzně otevřená konstrukce Rekuperace a kvalitní větrání – další krok k ještě lepšímu klimatu Příznivé mikroklima ve dřevostavbě, stejně jako i v jiných stavbách, je třeba udržovat také správným větráním. To by mělo být krátké a intenzívní. Využít můžeme také moderní technologii na zpětné získávání tepla a větrání - rekuperaci. Ta, zjednodušeně řečeno, funguje tak, že přiváděný venkovní čerstvý vzduch prochází přes rekuperační výměník uvnitř vzduchotechnické jednotky, do kterého z druhé strany vstupuje teplý odpadní vzduch z objektu a venkovní vzduch tak ohřívá. Více v článku : Větrání s rekuperací

Číst více→

Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?

Často pociťujete pálení v nose, dušnost, pocity závratě či trpíte slzením očí nebo rýmou? Trápí něco podobného osoby, které se zdržují ve stejných prostorách jako vy? Pak možná trpíte syndromem nemocné budovy. Vše přišlo s novými trendy ve stavebnictví O této problematice se začalo mluvit již v 70. letech minulého století v souvislosti s boomem výstavby velkých administrativních a obchodních budov. V takových budovách klasické větrání okny začala nahrazovat vzduchotechnika, či se zde hromadily těkavé látky z nového vybavení a zdánlivá banálnost začala přerůstat v problém. Tímto problémem se následně začala zabývat i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zavedla pojmenování Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom = SBS). Po následném výzkumu v roce 1984 oznámila, že tímto syndromem trpí 30 % obyvatel ve vyspělých zemích. V současné době se s tímto problémem potýká až 60 %. Problém se samozřejmě netýká jen nových staveb. Stejný problém může nastat i po rekonstrukci domu starého. Příznaky syndromu nemocné budovy Ač budova vypadá na první pohled naprosto v pořádku, její „neduhy“ můžete pocítit širokým spektrem příznaků. postižení centrální nervové soustavy: bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti, nesoustředěnost postižení kůže: suchá nebo svědivá kůže postižení horních cest dýchacích: bolesti v krku a nosohltanu, ucpaný nos, vznik alergií postižení dolních cest dýchacích: pocit tlaku na prsou, dušnost, vznik astmatu postižení očí: dráždění a pálení, slzení Jak ale tyto příznaky rozpoznat od těch, které mohou pocházet například z běžných infekčních onemocnění? Typickým znakem u SBS je, že příznaky ustoupí, když budovu postižený opustí. Co SBS způsobuje? Nemusí jít jen o jednu konkrétní příčinu, ale často jde spíše o kombinaci více faktorů. Obecně ale potíže nejčastěji vznikají v budovách, kde je vnitřní prostředí zcela odděleno od vnějšího. Vzduchotechnika Vzduchotechnika nyní stále častěji kompletně nahrazuje větrání okny a pokud je budova utěsněna a vzduchotechnika z nějakého důvodu neplní dobře svou funkci, může to být začátek všech dalších komplikací. Bez správné cirkulace vzduchu se mohou v budově hromadit: vyšší počty bakterií a virů v podobě biologických aerosolů látky uvolňující se z nábytku či nátěrů radon vláknitý prach výfukové plyny pronikající z podzemních garáží nebo parkovišť plísně Předměty uvnitř budovy Ani bezchybná vzduchotechnika nás neochrání v případě, když se do interiéru budou uvolňovat chemické látkyzejména ve větším množství. Nebezpečné jsou zejména: lepidla nekvalitní podlahové krytiny či nábytek, ze kterých se uvolňují těkavé látky i dlouho poté, co jste je zakoupili čistící prostředky tabákový kouř Dalšími potenciálně škodlivými faktory jsou: hluk nedostatečné osvětlení prašnost kopírky, tiskárny (proto by se měla dodržovat jejich minimální vzdálenost od pracoviště) Vlhkost vzduchu Důležitá je i správná vlhkost vzduchu, ač je velmi často opomíjená. Optimální vlhkost ať už v kanceláři nebo v bytě je mezi 40 – 60 %. Zejména v zimních měsících se v interiéru potýkáme s vlhkostí pouze kolem 20 %. To způsobuje vysychání sliznic zejména horních a dolních cest dýchacích, což vede k oslabení jejich obranyschopnosti a následně častým zánětům například nosohltanu a u dětí k častějšímu výskytu laryngitid. Jak situaci řešit Pokud se u vás potíže vyskytují a případné zavedené úpravy nepomáhají, můžete se obrátit na odborníky. Ty naleznete například na regionálních pracovištích Zdravotního ústavu v Čechách a na Moravě. Provedou potřebná měření a naleznou s vámi možná řešení. Mohlo by vás také zajímat: Větrání nejen v montovaných dřevostavbách Pozor na zdraví škodlivé podlahové krytiny – poznáte je i po čichu Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?

Číst více→

Pozor na zdraví škodlivé podlahové krytiny – poznáte je i po čichu

Těkavé látky v nábytku či podlahových krytinách, ať už z přírodního nebo umělého materiálu, nejsou žádnou novinkou. Pokud však ještě měsíc po pokládce nové podlahy budete cítit „novotu“, měli byste zbystřit. Za běžných podmínek byste čichem neměli nejdéle po 28 dnech cítit žádný chemický zápach. Každá krytina je cítit novotou, pokud ale už při koupi cítíte nepříjemný chemický odér, může to být první varování. Může za to přítomnost ftalátů U dřevěných nebo keramických krytin se nemáte v podstatě čeho obávat. Potenciální nebezpečí se vyskytuje zejména u nekvalitních vinylových podlah. Ftaláty se zejména dříve využívaly jako změkčovadlo (plastifikátor) vinylu. Přidáním změkčovadla se z tvrdého ale křehkého materiálu stala ohebná a pro chůzi příjemná krytina. Bohužel ale tato změkčovadla s ftaláty začala představovat zdravotní riziko. Pozor na krytiny neznámého původu V EU jsou emise těkavých látek u výrobců přísně kontrolované. Riziko představují krytiny neznámého původu, většinou vyráběné v Asii. Pro snížení ceny se využívají různé materiály včetně recyklovaných. U takových materiálů je původ nedohledatelný, ale obsah těkavých látek u nich mohou být velmi vysoké. Když vinyl, tak od renomovaného výrobce Za posledních 15 let se postup výroby velmi posunul a tak se vinylu od renomovaných výrobců obávat nemusíme. Na trhu již běžně můžeme nalézt tzv. organické podlahy, které neobsahují PVC, chlor ani změkčovadla s ftaláty či těžkými kovy. Navíc jsou takové krytiny ekologické. Jedná se například o podlahy Wineo Purline, Upofloor nebo Fatra. Certifikáty, které pomáhají chránit zdraví Zdravotní nezávadnost samozřejmě zaručují i různé certifikáty a výrobce své budoucí podlahové krytiny si můžete zvolit i dle certifikátu, který mu byl udělen. V některých zemích jsou dokonce povinné a nestačí jen „prohlášení výrobce o shodě“. Mezi nejpřísnější patří certifikáty vydané německými a francouzskými akreditovanými laboratořemi. Mezi neuznávanější certifikáty patří německý Der Blaue Engel a francouzský Émissions dans l’air intérieur. Dále stojí za zmínku certifikát M1, The Indoor Climate Label nebo Greenguard. $line$ Mohlo by vás také zajímat: Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?

Číst více→

Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?

Alergií a astmatem trpí stále více lidí. Proč ale tomu přizpůsobovat bydlení? Lehká sezónní alergie pro mnohé znamená kýchání, nějaká ta rýma a možná pálení očí. Mnozí takové období zvládnou i bez medikace. Jsou ale alergie, které působí kromě lehkých projevů daleko větší komplikace. Od vyrážky přes různé dýchací problémy, jako jsou například záchvaty kašle a mnoho dalšího. V pozdější době se z alergie může vyvinout i astma.  O to komplikovanější je situace, pokud je pro vás alergenem něco, co se vyskytuje ve vašem blízkém okolí a působí na vás celoročně. Různé alergenní faktory na nás působí i doma Nejčastějšími problematickými faktory jsou: Formaldehyd – Této látce už se naštěstí nemálo lidí snaží vyhnout, ale patří v interiérech mezi významné škodliviny. Vyskytuje se ve stavebních materiálech, v nábytku, tapetách i například v podlahových krytinách. Nejčastěji se ho využívá v pojivových materiálech – lepidlech. Pokud se mu chcete vyhnout, vždy se informujte, z čeho jsou materiály vyrobeny. Prach – Prach ohrožuje hlavně osoby, které se vyskytují v oblastech s vyšším prachovým znečištěním. Prachová částice se pro svou malou velikost nezachytí v horních cestách dýchacích, a tak nemůže být vykašlána a usazuje se hluboko v plicích. Navíc na sebe ráda váže různé škodliviny, které jsou často karcinogenního charakteru. Pyl – Ten nás samozřejmě může potrápit v pylové sezóně, kdy se k nám dostane nejčastěji otevřeným oknem. Vlhkost – Příliš vysoká nebo nízká vlhkost způsobuje množení roztočů, bakterií, virů i růst plísní a hub. Nejlepším bojem proti vlhkosti je správné větrání. Difuzně otevřená dřevostavba jako řešení Difuzně otevřené dřevostavby konstruujeme ze stěnového systému německé společnosti INTHERMO, které jsou vhodné i pro astmatiky a alergiky. Navíc neobsahují formaldehyd a další škodlivé látky. Pro regulaci vlhkosti a zamezení většímu vniku prachu a pylu z exteriéru, slouží rekuperace. Rekuperace se využívá zejména v nízkoenergetických a pasivních domech primárně za účelem nízké spotřeby energie na vytápění nízkoenergetického domu. Nejen že velmi snižuje náklady na vytápění (protože zpětně využívá teplo z budovy k předehřátí/ochlazení vzduchu zvenčí), filtruje také vzduch, který do domu z venku přivádí. Proto již větrání okny není třeba a v domě je pak čistější vzduch než v exteriéru. Alergie a astma jsou jedny z několika projevů, které se mohou vyskytnout kvůli tzv. syndromu nemocných budov, o kterém se dozvíte z dalšího článku. $line$ Foto: NIAID

Číst více→