Vše o dřevostavbách
Stavět nový dům, nebo rekonstruovat starý? Otázka za miliony
Stavba nového domu, nebo rekonstrukce staršího domu? Otázka, která trápí celou řadu rodin toužících po vlastním novém domově. Při rozhodování je ve hře mnoho faktorů k zvážení, ovšem často proti sobě jdou srdce a rozum. Srdce velí zachraňovat historii, rozum tvořit něco nového a funkčního. V poslední době se stále více lidí obrací k druhé myšlence, tedy staví nový dům, přičemž kladou důraz na pasivní charakter domu a udržitelnost. Proč? Energetická efektivita a udržitelnost Pasivní domy jsou navrženy tak, aby minimalizovaly spotřebu energie pro vytápění a chlazení. Využívají výhod izolace, těsných konstrukcí a inteligentních systémů, což vede ke snížení energetických nákladů a pozitivnímu dopadu na životní prostředí. U starého domu je dosažení těchto benefitů často velmi náročné. Více k tématu - Energetické standardy budov: není dům jako dům Nižší náklady na provoz I když může být počáteční investice do nového domu vyšší, časem se investice mohou vrátit díky nižším nákladům na provoz. Navíc při koupi starého domu si nikdy nemůžete být jisti stavem a investice do řešení problémů se mohou výrazně prodražit. Více k tématu: Domy s téměř nulovou spotřebou energie Moderní technologie a design Při stavbě nového domu můžete plně využít moderní technologie a designové trendy. Od inteligentních domácích systémů až po inovativní materiály, můžete si navrhnout domov podle svých představ a přizpůsobit ho současným potřebám a budoucím trendům. Starý dům má často určitou duši a hezčí zahradu. Nicméně i váš dům může díky investované lásce svou duši získat. Vyloučení potenciálních problémů Rekonstrukce může často odhalit nepředvídatelné problémy, jako jsou skryté strukturální problémy nebo problémy s rozvody. Stavba nového domu vám umožní vyhnout se těmto komplikacím a začít pěkně na novo bez nutnosti řešení starých kostlivců vypadávajících ze skříně. Dřevostavby a ekologie Dřevostavby se stávají stále oblíbenější volbou pro ty, kteří chtějí přistupovat k bydlení ekologicky. Dřevo jako stavební materiál má nízký uhlíkový otisk, a tím přispívá k ochraně životního prostředí. Dřevostavby jsou známé pro svou schopnost regulovat vlhkost a poskytovat příjemné klima v interiéru. Více k tématu: Dřevostavby a udržitelnost. Jak moc zatěžují životní prostředí? Vybírejte dobře Kde si nový dům postavit je další velkou otázkou. Zvažte faktory jako dostupnost veřejné dopravy, blízkost obchodů, škol a zdravotnických zařízení. Důležité je také zvážit pravděpodobnost budoucího rozvoje v dané oblasti a zda se bude jednat o trvale atraktivní místo k životu. Nepřehlížejte aspekty bezpečnosti a dostupnosti infrastruktury. Zjistěte si informace o kriminalitě v dané oblasti a dostupnosti hasičské, policie a zdravotní záchranné služby. Dále se ujistěte, že máte snadný přístup k elektřině, vodě a kanalizaci. Vybírejte srdcem, ale přistupujte k výběru i s rozumem. Mějte všechna svá rozhodnutí podložena dobrými informacemi a kvalitními daty. Ať už se rozhodnete jakkoliv, nepodceňte i výběr dodavatele. Pokud budete mít šťastnou ruku, vyhnete se spoustě zbytečných komplikací. Další články k tématu: ADMD radí, jak vybrat toho pravého dodavatele dřevostavby Stavět na klíč, či svépomocí? Toť otázka!
Kaskádový princip využívání dřeva: budoucnost a synonymum udržitelnosti
Chovat se udržitelně znamená chovat se tak, abychom svým chováním neohrozili budoucnost jakéhokoliv systému. V oblasti stavebnictví mají i díky udržitelnosti dřevostavby jednoznačně největší potenciál. Životní cyklus stromu i dřevostavby je 80–100 let. Než nový dům, realizovaný technologií dřevostaveb doslouží, vyroste nový v lese. Ing. Lenka Trandová je ředitelkou Asociace dodavatelů montovaných domů (ADMD), nezávislého uskupení firem, které jsou přesvědčeny, že dřevostavby jsou tou správnou cestou moderní a udržitelné výstavby. „Cílem našich členů i samotné asociace je, aby se domy stavěly kvalitně a s ohledem na životní prostředí. Proto všichni naši členové splňují přísné požadavky na návrh i realizaci stavby podle certifikace Dokument národní kvality a také etický kodex ADMD. My jsme si zamilovali dřevo a věříme, že si ho zamiluje každý, kdo svět dřevostaveb pozná,“ říká a na téma udržitelnosti hned na úvod dodává: „Udržitelnost, ochrana klimatu a ekologické chování je součástí životního stylu mnoha našich zákazníků. Pro ně to není vnější póza, ale oni si dřevostavby vybírají nejen pro jejich kvalitu, rychlost výstavby a další parametry, které člověk od nového bydlení čeká. Na otázky, jak a zda pomáhají dřevostavby životnímu prostředí se ptají, a právě pro dlouhodobou udržitelnost si dřevostavbu nakonec i vyberou.“ Dřevo bylo, je a bude součástí našeho ekosystému Dřevo je trvale udržitelná surovina a české lesnictví je v evropských měřítkách jeho významným producentem. Aktivní lesní hospodaření, pěstování lesa, péče o les a těžba, to jsou ty největší přínosy pro ochranu životního prostředí a ochranu proti změnám klimatu. Bez aktivní práce lesníků bychom museli spotřebovat o mnoho více plastů a betonu namísto dřeva. Trvale udržitelné hospodaření je to, co předáváme našim dalším generacím. Kaskádový princip využívání dřeva začíná a končí u těžby dřeva Současná těžba dřeva probíhá plně v souladu se zásadami trvale udržitelného lesnictví a smysluplně využít se dá 100 % dřevní hmoty. Na stavbu dřevostavby se nejčastěji využívá dřevo smrku, který roste v našich lesích zhruba 80 až 100 let do podoby a velikosti, aby se dal vytěžit a použít na stavbu domu. Na jeden průměrný rodinný dům využije výrobce dřevostavby přibližně 15 takových stromů, u roubenky nebo stavby z masivních panelů je to dvakrát víc. Do 1 kubíku dřeva se přitom uloží až 1 tuna CO2 a díky tomu se dá v běžné dřevostavbě a její nosné konstrukci uložit velké množství oxidu uhličitého. Stavby jsou podle normy navrženy na životnost 50 let, i dřevostavby však samozřejmě vydrží mnohem déle, běžně je to až 100 let. Mezitím v lese vyrůstají další stromy, které do sebe ukládají další uhlík. Výroba stavebního řeziva a dřevostaveb probíhá u nás a je ekologicky maximálně ohleduplná Ing. Michal Šopík, předseda výkonné rady ADMD, majitel a jednatel společnosti VESPER FRAMES vysvětluje: „My jako výrobci dřevostaveb nejsme moc závislí na fosilních palivech. Energetická náročnost výroby není tak velká a při využití fotovoltaiky se ještě snižuje. My konkrétně nepotřebujeme ani kubík plynu, protože si elektřinu vyrábíme z fotovoltaické elektrárny a pro topení využíváme odpad z dřevní hmoty, která vzniká při výrobě našich konstrukcí. Členové ADMD využívají i ekologické kotle na dřevo, někdo spaluje peletky, někdo s odpadem obchoduje a dodává jej výrobcům peletek nebo briket a na oplátku získává palivo zdarma nebo za velmi výhodnou cenu. Výroba dřevostaveb je tak nejen ekologická, ale i ekonomická.“ Ing. Tomáš Nemrava, člen výkonné rady ADMD a ředitel společnosti NEMA k tomu dodává: „Dřevostavby jsou při výrobě energeticky skutečně velmi úsporné. V našich výrobních provozech pracuje 100 lidí, ročně děláme kolem 200 dřevostaveb, a přitom i díky fotovoltaice na střechách našich objektů platíme jako firma měsíčně za energie po posledním navýšení pouhých 21.000 Kč.“ Stavební proces je takřka bezodpadový Síť dodavatelů dřevostaveb pokrývá celé území České republiky. Dodavatelé dřevostaveb také dlouhodobě sází na panelový systém výstavby, při kterém probíhá veškerá příprava a výroba ve výrobní hale. Na místě samotné realizace se prefabrikované díly už jen v extrémně krátkém čase smontují. Tato cesta zaručuje nejen přesnost a rychlost výstavby, ale také takřka suchý proces s minimem vody a odpadu. Bydlení je energeticky úsporné, příjemné a chrání zdraví obyvatel domu Současné dřevostavby dovolují jednoduše a rychle stavět pasivní domy a domy s téměř nulovou spotřebou energie. Velmi flexibilní jsou i z hlediska topných systémů – je jen na investorovi, zda dům osadí fotovoltaickou elektrárnou, tepelným čerpadlem, sálavými kamny, větráním s rekuperací a dalšími technologiemi, které snižují spotřebu energie a přispívají k tepelnému komfortu. Co s dřevostavbou v průběhu rekonstrukce nebo po skončení její životnosti? Recyklace nebo výroba tepla a elektřiny Uhlík uložený ve dřevě se uvolní, až dřevo zetleje nebo se spálí. Po skončení užívání stavby lze dřevo buď znovu recyklovat a využít do velkoformátových materiálů jako jsou například dřevotřískové desky, nebo se dá využít jako zdroj tepla. Dřevní odpad se také využívá jako hnojivo. Teprve potom se kruh uzavře. Ing. Lenka Trandová k tématu udržitelnosti dodává: „Zájemcům o dřevostavby říkáme, že tím, že se rozhodnou stavět dřevostavby, pomohou životnímu prostředí. A pokud chtějí být ještě více zodpovědní, mohou za každý strom použitý na jejich novou dřevostavbu vysadit nový strom v lese.“ autor článku pro ADMD: Peter Šovčík Více k tématu: ADMD radí, jak vybrat toho pravého dodavatele dřevostavby
Energetické standardy budov: není dům jako dům
Při nákupu nových spotřebičů se zákazníci často orientují podle štítku energetické náročnosti. Podobného škatulkování je využíváno také v případě budov, kde se rozlišují jednotlivé kategorie energetické náročnosti budovy. Ty prozrazují, jak náročný z energetického hlediska je provoz takového objektu. V jednotlivých kategoriích ovšem často bývá trochu zmatek a mnohdy dochází ke srovnáváním nesrovnatelného. A zákazník pak tápe. Pojďme si v této problematice udělat trochu jasno. Nízkoenergetický standard Vůbec prvním standardem, který se u nás začal využívat, je nízkoenergetický standard, který můžeme označit za předchůdce pasivního standardu. Definice tohoto standardu se určuje na základě měrné potřeby tepla na vytopení domu. Pokud dům nepřekračuje 50 kWh/(m2a), můžeme jej označit jako dům splňující nízkoenergetický standard. V některých případech se můžeme setkat s tím, že do výpočtů vstupují i další proměnné, jako je součinitel prostupu tepla, neprůvzdušnost obálky domu apod. V současné době, díky neustále se zdokonalujícím technologiím a zpřísňování legislativních požadavků, se však od tohoto termínu v rámci odborné veřejnosti postupně opouští. U zákazníků se ovšem tento termín i dnes používá velmi aktivně. Pasivní standard Daleko více se nyní začínáme v oboru setkávat s termínem pasivního standardu, který dnes můžeme označit i za technicky nejpokročilejší co se stavebního řešení domu týče. I tento standard se odvíjí od měrné potřeby tepla na vytopení domu, která se tentokráte stanovuje hranicí 15 kWh/(m2a). Aby však mohl dům spadat do toho standardu, musí splňovat i další kritéria. Definuje jej například neobnovitelná primární energie, neprůvzdušnost obálky budovy či maximální četnost překročení nejvyšší povolené teploty vnitřního vzduchu během letních měsíců. Pro domy v pasivním standardu jsou navíc platná řada dalších požadavků na používané výrobky a technologie při stavbě domu. Někdy se lze střetnou také s termínem energeticky pasivní standard, který je podobný výše popisovanému, ovšem rozdíl tvoří odlišné metody výpočtů, které využívají například odlišné vstupní údaje a další. Budovy s velmi nízkou energetickou náročností Pokud budete řešit dotace na svůj projekt v rámci vládního dotačního programu Nová zelená úsporám, pak se možná budete setkávat právě s tímto standardem. Opět se jedná o standard značně se přibližující obecným principům pasivního domu, kdy by požadovaná hodnota měrné potřeby tepla na vytápění neměla přesahovat 20 a v druhé úrovni 15 kWh/(m2a). Výpočty však vycházejí z metodických údajů vedených právě v rámci tohoto dotačního programu, kdy hlavní roli hraje plocha stanovená z vnějších rozměrů budovy, což výsledky odlišuje. Setkat se také můžeme s řadou energetických standardů, které ve svých názvech operují se slovem nula. Jedná se například o energeticky nulovou budovu, standard blízký energeticky nulovému apod. Jedná se o další standardy, u kterých by se mohlo zdát, že jsou udělovány domům, které nepotřebují ke svému vytápění žádný zdroj tepla, což je samozřejmě lichá představa. Sem spadají i budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která je také jako jediná legislativně závazným pojmem. Všechny ostatní standardy nejsou v české legislativě pevně ukotveny, a proto se jedná o zcela dobrovolnou klasifikaci. I v tomto případě může být interpretace tohoto standardů ovšem různorodá, protože je velmi náročné definovat, co ona téměř nulová spotřeba ve skutečnosti reprezentuje. Více k tématu: Co jsou to nízkoenergetické, pasivní a aktivní dřevostavby? Jak ušetřit na energiích? Na úsporu myslete již při výstavbě domu a jeho zařízování Fotovoltaika: cesta k úsporám vhodná i pro dřevostavbu
ADMD radí, jak vybrat toho pravého dodavatele dřevostavby
Máte pozemek a naprosto jasno, že vaším novým domovem bude dřevostavba. Zbývá ještě poslední, ale klíčový krok, a to vybrat partnera, který vás celým procesem realizace vaší dřevostavby provede až do takového stupně dokončení, který bude odpovídat vašim potřebám a možnostem. Výběr je tedy jen a jen na vás. Dobrý předvýběr je základ Prvním zadáním do vyhledávače by ve spojení s dřevostavbami mělo být slovní spojení „asociace ADMD“. Seskupení firem je pro hledajícího investora majákem, který navádí na cestu ke kvalitnímu bydlení. Členství v takové asociaci není zadarmo, musí splnit přísné požadavky certifikace Dokument národní kvality. Navíc jim přináší důležité informace, jednotnou certifikaci i školení pracovníků. Existence smírčího orgánu v případě jakýchkoliv problémů je navíc pro stavebníka zárukou, že si vybere profesionály a že nebude při hledání odkázán na nahodilou trefu do černého. Podívejte se, jak jsou výrobci dřevostaveb certifikovaní Dříve nebo později určitě narazíte při hledání na Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD). Ta by pro vás měla při výběru představovat tzv. podmínkou nutnou. Jistě, kvalitní dřevostavbu vám může postavit i nečlenská firma, přesto vezměte v potaz tyto skutečnosti: všichni její členové respektují a dodržují požadavky Dokumentu národní kvality (DNK). Tento dokument se velmi přísně věnuje kvalitě dřevostaveb a jeho nároky na provádění stavby převyšují zákonem dané požadavky. Kontrolu dodržování požadavků DNK navíc pravidelně provádí nezávislý certifikační orgán – Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p. O dalších službách a výhodách se dočtete na webu, velmi dobře je také udělaný youtube kanál ADMD. Seznam prověřených firem vám pomůže s výběrem Na stránkách ADMD najdete také přehled realizačních firem, které úspěšně prošly certifikací Dokumentu národní kvality. Dívejte se a ptejte se Prohlédněte si webové stránky i sociální sítě jednotlivých členů a seznamte se, jaké typy domů nabízí a jaké mají reference. V prvním kole nehleďte jen na cenu, naopak zkuste přidat i další kritéria a až podle nich vybírejte firmy do užšího výběru. Pro někoho je důležitá velikost firmy, pro jiného zkušenosti rodiny, přátel a známých. Obecně je dobré poznat realizační firmu co nejlépe – nenechávejte vše jen na on-line prostředí, ale zkuste si domluvit návštěvu, podívejte se na technologické zázemí, neváhejte ani sledovat hospodářské výsledky jednotlivých firem a její majitele a management. Pro většinu z nás je stavba domu velkou investicí, a proto hledejme ve stavební firmě odborného partnera, se kterým si proces výstavby užijeme. Den dřevostaveb je svátkem oboru a skvělou příležitostí vidět to nejlepší, co náš trh nabízí Během jednoho dne můžete vidět desítky vzorových a referenčních domů jednotlivých členů ADMD a v jejich interiérech potkat odborníky a obchodní zástupce, připravené odpovídat na všechny vaše dotazy. Akci každoročně navštíví více jak tisícovka lidí, kteří vážně uvažují o dřevostavbě. Je to ideální cesta, jak si utřídit myšlenky a představy o vašem novém bydlení. I u výběru realizační firmy vaší dřevostavby platí, že méně je více Pokud ještě pořád nemáte jasno a váháte, komu dát přednost, vyžádejte si od vašich favoritů cenovou nabídku. Neoslovujte však více než tři subjekty, kvantita by vám v tomto případě nepomohla a ztížila by Vám rozhodování. Po zvážení všech pro a proti dejte prostor pro kritéria, která jste v prvním kole považovali za méně významná – třeba vás zaujme člověk, který firmu reprezentuje, jeho přístup, oddanost oboru a jiné „soft skills“. Ať už bude váš seznam kritérií a požadavků jakýkoliv, u ADMD máte jistotu, že budete vybírat mezi opravdovými „profíky“ ve svém oboru!
Nízkoenergetický či pasivní? Jaké jsou rozdíly mezi těmito druhy staveb?
Energetická náročnost domu je téma, kterou dnes investoři řeší v mnoha případech daleko více než samotný vzhled domu. Jejich cílem je samozřejmě stlačit náklady na provoz domu na minimum, což je vede k tomu postavit dům v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Jak se od sebe domy, které nesou toto rozdílné označení, liší, se pokusíme vysvětlit v na následujících řádcích. To, co oba typy staveb odlišuje od klasických domů, jsou použité materiály a také některé mechanismy, se kterými domy pracují. V případě materiálů se jedná o takové, které vyhovují požadavkům na nízkou či nulovou spotřebu energie. Dbá se na to, aby byly šetrné a také pocházely z obnovitelných zdrojů. Konkrétně se jedná o dřevěná vlákna, celulózu získávanou z konopí či ovčí vlnu, slámu, masivní dřevo, bambus a další organické materiály. Ty se využívají především coby izolant, a také pro budování stavebních konstrukcí. Nízkoenergetická stavba Právě izolace a její efektivita vůbec nejvíce ovlivňuje charakter domu. To, co jej definuje, je totiž číslo vyjadřující spotřebu na vytápění daného objektu. V případě nízkoenergetického domu hovoříme o maximálně 50 kWh na 1 m2. Aby bylo možné této hodnoty dosáhnout, musí stavba splňovat řadu kritérií. Na první pohled se takový dům nemusí lišit od běžné stavby, nicméně rozdílné je zpracování, které musí být propracované do posledního detailu, stejně jako je rozdílné konstrukční a architektonické řešení. Obvodové stěny by měly být zatepleny, okna jsou často vybavena trojskly, zesílená vrstva izolace je také v podlahách a střešní izolace bývá řešena jako nadkrokevní. Kombinací těchto prvků je dosaženo potřebné vzduchotěsnosti, k čemuž je však zapotřebí přidat také řízené větrání či řízené větrání s rekuperací. Větrání je obvykle řešeno plynovým či elektrickým kotlem, případně i tepelným čerpadlem v kombinaci s podlahovým topením. Náklady na výstavbu nízkoenergetického domu jsou přibližně o 15 % vyšší než v případě běžného domu. Ceny v dispozicích 5+1 a výše se tak pohybují v částkách od 5 milionů korun výše. Pasivní standard Abychom mohli novostavbu označit jako splňující pasivní standard, je zapotřebí, aby měrná roční spotřeba tepla nepřesáhla 15 kWh na 1 m2. Pro splnění tak přísné normy je ovšem nutné mimo využití úsporných materiálů a technologií dbát i na takové prvky, jako je orientace domu k světovým stranám, umístnění oken apod. Proto je k splnění pasivního standardu nutné vybrat nejen vhodný objekt, ale také samotné místo, kde bude stát. Pasivní domy pracují i se solární technologií či stíněním oken v letním období. Jako zdroj tepla se nejčastěji využívá tepelného čerpadla. Velkou roli však v objektu hraje také vzduchotěsnost obvodového pláště domu. V případě výstavby domu v pasivním standardu hovoříme o nákladech vyšších o 10 až 20 % v porovnání s klasickým domem. Výslednou cenu vždy ovlivňuje velikost objektu, volba použitých materiálů a také zvolená technika. Pokud váháte, která varianta je pro vaše potřeby tou nejlepší, je vždy dobré poradit se s odborníky. Dům za život většina z nás postaví jen jeden, a proto by měl první pokus vždy vyjít na 100 %. Nicméně ani v jednom z těchto dvou případů nešlápnete vedle a rodinnému rozpočtu dopřejete značnou úlevu, stejně jako přírodě, ve které dům postavíte. Tipy na další články o tématu: Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky? Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům? Dřevostavba, nebo zděný dům? Konstrukce dřevostavby: je lepší difuzně otevřená nebo uzavřená?
Vybíráme dřevo pro dřevostavby: smrk, modřín nebo borovice?
Uhranula vám krása roubených chalup či srubů? Pak vězte, že pro jejich stavbu budete potřebovat dřevo, skutečně velké množství dřeva. Pokud jsou vaše znalosti týkající se dřevin a jejich vlastností jen minimální, je určitě dobré nechat výběr takového stavebního materiálu na starosti specialistům. I přesto si pojďme říci, čím se jednotlivé dřeviny odlišují a pro jaké typy staveb jsou vhodné. A pokud nevíte, jaký je rozdíl mezi jednotlivými typy dřevěných staveb, doporučujeme si přečíst tento článek. Klíčové jsou vlastnosti dřeva Při výběru je vždy nutné řídit se především točivostí a vlhkostí, které rozhodují o tom, jak bude celá dřevostavba pracovat. Dále je důležité trámoví kontrolovat, hledat případné vady a volit také dřevo, které má vysokou trvanlivost a je schopné odolávat škůdcům i zubu času. Je jasné, že nezkušený člověk možná bude nad některými problémy tápat. Proto je vždy dobré mít na své stavbě k dispozici technický dozor, který má za úkol právě takové vady odhalovat a pomoci s jejich řešením. Více než kde jinde zde totiž platí pravidlo dvakrát měř a jednou řež. Chyby nadělané v masivní dřevostavbě mohou časem způsobit velké množství problémů a jejich odstraňování je často velice náročnou a také velice nákladnou disciplínou. Smrk Prvním typem dřeviny, která vám padne na mysl, bude nejspíše smrk. Jedná se o jednu z nejlevnějších, a relativně snadno dostupných dřevin, která se využívá především pro stavbu srubů. Pro stavbu roubenky není tak vhodný především z důvodu vysoké praskavosti způsobující hluboké trhliny. Vysoká praskavost je způsobena porušením povrchového napětí materiálu během zpracovávání na hranol. V případě kulatiny ovšem zůstává toto povrchové napětí nenarušené, a proto se smrk může bez obtíží použít právě pro stavbu srubů. Modřín Modřín je považován za jednu z nejvhodnějších dřevin pro stavbu jakékoliv masivní dřevostavby. Může se pochlubit extrémní odolností vůči škůdcům, jelikož má v porovnání s ostatními jehličnany rostoucími na našem území nejvyšší obsah pryskyřic. Díky tomu je vysoce houževnatý a často je volen jako prahový trám, na který je následně kladena kulatina či hranoly z jiných typů dřevin. Borovice U nás nepříliš využívaná borovice lesní je oblíbeným stavebním materiálem především na severu, v zemích jako je Švédsko či Norsko. I tento druh borovice má vysoký obsah pryskyřic, a tedy vyšší odolnost proti škůdcům. Dalším zajímavým prvkem je atypická a příjemná vůně dřeva. Cedr Chcete-li dřevostavbu z masivu, která vám vydrží věky, je cedr tou nejlepší volbou. Jedná se o dřevinu s nejvyšší pevností, která při správném provedení vytvoří malou dřevěnou pevnost, kterou nedobydou škůdci, ani čas. Je ovšem nutné podotknout, že cedrové dřevo v České republice neroste. Této výsady se poštěstilo oblastem v Kanadě či Sibiři, kde je velmi oblíbeným stavebním materiálem. Proto je nutné k nám cedrové dřevo dovážet, což se výrazně promítá do již tak drahé dřeviny. Jedle Jedle je tou správnou volbou pro roubenky. Na rozdíl od smrku netrpí tak vysokou praskavostí. Od něj se liší také vyšším množstvím obsažených pryskyřic a také větší objemovou hmotností, která zaručuje lepší pevnost dřevostavby. Trámoví nařezané z jedle si navíc rovnoměrně sedá a nemá potřebu příliš velkého otáčení. Navíc má krásnou kresbu, takže vám bude dělat radost jak na vnější straně domu, tak také v interiéru.
