Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Jak vzniká moderní dřevostavba - 2 díl

V předchozím článku jsme vyřešili financování, koupili pozemek, vybetonovali základy, máme stěny, příčky, okna, dveře i střechu. A co dál? Než se podíváme na jednotlivé kroky, je důležité nezapomenout na zabezpečení domu. Pokud okna budeme osazovat až později, mysleme na zabednění proti krádeži. Zloděje by mohlo lákat vše, co by mohlo skončit ve výkupu a zastavárně. Čeká nás velmi důležitá práce, a to rozvody Rozvody kabelové silnoproudé, což je elektroinstalace domu, rozvody kabelové slaboproudé, to jsou kabely na internet, zabezpečovací zařízení, případný domovní telefon a důležité rozvody technického zařízení – rozvody vody, vytápění, kanalizace a i plynu, pokud jej budeme zavádět. Rozvody dále dělíme na horizontální a vertikální. Projektová dokumentace podléhá příslušným závazným normám. Po provedení musí být elektroinstalace přezkoušena a je vydána revizní zpráva. Revizní zpráva je nezbytná při jednání s distributory elektrické energie, ale i při jednání s úřady a pojišťovnami při případném vzniku škody. Ještě před stavbou bychom měli promyslet, zda nechceme pořídit centrální vysavač, požární signalizaci a zabezpečení domu pomocí kamerového systému. Také se v posledních letech stává čím dál větší samozřejmostí takzvaná chytrá domácnost. Voda a kanalizace Ideální řešení je mít vodu s kanalizací co nejvíce centralizovanou, to znamená mít například koupelnu a kuchyni blízko sebe. Při realizacích rozvodů je potřeba dbát na detaily a preciznost, aby nedošlo k poškození tepelné obálky domu, a tím pádem ztráty energetické náročnosti. Vnější kanalizace se připojuje, pokud je k dispozici, na veřejnou kanalizaci, pokud není, je třeba pořídit jímku, septik či domovní čistírnu odpadních vod. Čistírna odpadních vod je nejdokonalejší způsob likvidace splaškových vod. Vnitřní kanalizace se připojuje na dřezy, umyvadla, sprchové kouty, toalety atd. S vodou je to podobné. Buďto se napojíme na obecní vodovod, pokud není k dispozici, musíme volit variantu vlastního vrtu. Studna může být kopaná, ta je mělčí a hrozí větší znečištění, nebo vrtaná. Z vrtané studny se voda čerpá pomocí čerpadel z hloubky několika desítek metrů. Před samotným vrtem je nezbytný hydrogeologický průzkum, abychom zjistili, zda a kde máme vodu a jaká bude její kvalita. Teplo v domě Jak budeme dům vytápět a jak budeme ohřívat vodu, to jsou rozhodně dvě zásadní otázky při realizaci stavby. Vytápění musí splňovat požadavky na námi zvolenou energetickou náročnost stavby. Možností je několik a opět záleží na našich preferencích a finančních možnostech. Rozhodně se vyplatí konzultace s odborníky. Z možností můžeme uvést plyn, biomasu, samozřejmě elektřinu či solární energii. Pokud máme rádi teplo kamen, rozhodně je nutné do domu s téměř nulovou spotřebou energie volit kamna s nízkým výkonem, více se může dočíst v jednom z našich starších článků. Dokončujeme stavbu Tak už nám chybí „jen“ vnitřní omítky, podlahy, fasáda a veškeré sanity, obklady, dlažby, výběr kuchyně, interiérové dveře, zásuvky a vypínače, osvětlení, nábytek, žaluzie. A když vše toto máme, můžeme se pustit do terasy a úpravy zahrady. Na zařizování toho máme spoustu a také máme širokou škálu možností, je důležité se řídit tím, co je praktické, co se nám líbí, na co máme finance a také na to, aby to mělo stejný užitek mnoho dalších let.

Číst více→

Jak vzniká moderní dřevostavba - 1 díl

Máte koupený pozemek a začínáte se připravovat na samotnou stavbu? V tomto článku prozradíme, jak taková moderní dřevostavba krok za krokem vzniká. Celá stavba je technologicky velmi náročný proces sestávající z mnoha návazných bodů. Než se takzvaně kopne do země, musíme vyřešit mnoho otázek. Kde koupit parcelu, jak koupi a stavbu budeme financovat, jaký druh domu budeme chtít? Investice do vlastního bydlení je jednou z nejvýznamnějších v našem životě, je třeba ji pořádně promyslet a vytyčit si finanční hranice. Každý dům začíná projektem Máme určitou představu a tu společně s projektantem či architektem převedeme na papír. Je dobré si sepsat naše požadavky, především počet pokojů s přibližnou velikostí užitné plochy domu, energetický standard stavby a typ domu – zda se bude jednat o bungalov nebo dům vícepodlažní. Dobrá dodavatelská firma od nás veškeré náležitosti automaticky převezme. Povede s námi dialog, díky němuž přesně zjistí naše požadavky i potřeby pro užití domu. Když je projektová dokumentace hotova, nezbývá než se vrhnout do stavebního řízení, to znamená, že podáme žádost o stavební povolení. Na základech stojí celý dům Pokud je stavba schválena, můžou přijet stroje a začít kopat základy. Ty je radno nepodcenit, na základech bude stát náš dům! Základy přenášejí váhu domu na základovou půdu. Nejčastěji se setkáváme se základovou deskou a betonovými či železobetonovými pasy. Výška základové desky by měla být dostatečná tak, aby nemohlo dojít v budoucnu k poškození konstrukce vlivem spodní vlhkosti atd. Její rovnost by měla být do +/- 15 mm. Důležitá je také hydroizolace a protiradonová izolace. Její kvalita a provedení může zásadně ovlivnit životnost domu. Na toto je zapotřebí dbát velkou pozornost při založení stavby. Na řadu přichází montáž Takzvaně hrubá stavba. U dřevostaveb je to otázka několika dnů, a to díky vysokému stupni prefabrikace. Výhodou prefabrikace je především dokonalá přesnost výroby, důraz na zpracování detailů a vhodné výrobní podmínky. Pokud chceme vybudovat kvalitní stavbu, musíme k její realizaci použít ty nejkvalitnější materiály. Ale i sebedokonalejší výroba není nic platná bez kvalitní montáže. Všechny předem připravené díly našeho budoucího domu jsou na stavbu dopraveny kamionem. Všechny díly před expedicí procházejí výstupní kontrolou. Abychom mohli přistoupit ke kotvení stěn k základům, je třeba, aby byl beton dokonale vyzrálý, úplná pevnost betonu je po 28 dnech. Samotná montáž nosné konstrukce je taková přesně do sebe zapadající skládačka. Pokračuje se příčkami a pokud jsme si nezvolili k bydlení bungalov, budou potřeba schody. Přichází na řadu jedna z velmi náročných etap naší výstavby – stropní konstrukce, samozřejmě u patrového domu. Následuje to, co z domu dělá dům – střecha. Důraz musí být na kvalitní a pevný krov. Stejně jako u základové desky, i střechu je třeba izolovat. Střešní konstrukce je základem střech šikmých i plochých, na rozdíl od plochých střech se všechny typy střech šikmých pokrývají střešní krytinou. Na výběr máme velké množství barev a typů. A jdeme náš dům uzavřít Na pořadníku jsou okna a dveře. Okna nám dávají světlo, chrání nás před klimatickými vlivy a hlukem a samozřejmě brání náš dům před zloději. Nejpodstatnějším parametrem je součinitel prostupu tepla. Okna vybíráme samozřejmě podle našich finančních možností, ale také v souladu s energetickou náročností námi vybrané budovy. U pasivních staveb bude na součinitel prostupu tepla brán největší zřetel. Dům máme uzavřen, v následujícím článku se podíváme na to, co se děje již pod střechou. Odpovědi na řadu otázek, týkajících se realizací dřevostaveb si můžete přečíst i v tomto našem článku.

Číst více→

Domy s téměř nulovou spotřebou energie

Nízkoenergetický dům nebo dům s téměř nulovou spotřebou energie? Nízkoenergetický dům je zažitý pojem. Od začátku letošního roku legislativa přestává termín nízkoenergetické domy používat. Místo tohoto názvu se seznamte s označením dům s téměř nulovou spotřebou energie, zkratkou NZEB z anglického Nearly Zero Energy Buildings (pozor, neplést si s pasivními domy!). Otázka je nasnadě: Je v těchto stavbách nějaký rozdíl? Změna názvu je výsledkem implementace směrnice Evropského parlamentu do naší legislativy, a to proto, aby se pojmy ve stavebnictví v rámci EU sjednotily a aby projekty i rodinných novostaveb od 1. ledna 2020 byly budovami s téměř nulovou spotřebou energie. NZEB je taková budova, která má velmi nízkou energetickou náročnost a jejíž spotřeba enegie je ve značném rozsahu pokryta z obnovitelných zdrojů. Přísnější hodnocení Běžná novostavba spotřebuje ročně 80 – 140 kWh/m2 tepla na vytápění, zatímco domy s téměř nulovou spotřebou energie méně než 50 kWh/m2 a pasivní dokonce méně než 15 kWh/m2. Aby byly budovy klasifikovány jako budovy NZEB je třeba splnit i další požadavek, a to na množství neobnovitelné primární energie. Potřeba neobnovitelné primární energie je jedním ze tří základních ukazatalů energetické náročnosti budovy, a pokud je vyhodnocena jako příliš veliká, budova nemůže být zkouladována. V praxi to znamená snížení spotřebované neobnovitelné primární energie, což je podmíněno využitím energie z obnovitelných zdrojů. Do 1. ledna toto množství činilo 10 %, od prvního dne tohoto roku je to již 25 %. K zajištění tohoto požadavku je třeba využívat obnovitelné zdroje enegie (například tepelné čerpadlo, instalace fotovoltaické elektrárny aj.), zvýšení parametrů stavebních prvků (zateplení obvodových konstrukcí) a zvýšení účinnosti technických systémů (osvětlení, zvýšení účinnosti zdroje pro výrobu tepla aj.) Aktuální trendy Vytápění je největší spotřebitel energie v budovách, a tím pádem také největší producent škodlivin vypouštěných do ovzduší. Trendem je neplýtvat zdroji naší planety, chovat se ohleduplně a ještě jako bonus ušetřit za náklady na bydlení. Už dávno neplatí, že takový dům musí být zakopán pod zemí nebo vypadat jako mechová chaloupka. Dřevo je trvale udržitelný stavební materiál a jak ukazují statistiky, rozhodně jsou čím dál větším trendem u novostaveb právě dřevostavby. Využívání fotovoltaiky, managment denního světla s automaticky řízeným stíněním a LED osvětlením, ale i tepelná čerpadla a rekuperace tepla, to vše patří k trendům současného stavebnictví. I stát se snaží pomáhat při snižování nároků na naši planetu a je možné například na tepelné čerpadlo čerpat dotaci. Více se dozvíte již v dalším článku.

Číst více→

Proč je dřevo ideální surovinou pro dřevostavbu

Dřevo je jeden z nejstarších stavebních materiálů. Lidem navozuje příjemné prostředí pro bydlení a kromě estetické stránky a charakteristického aroma má výborné izolační vlastnosti, velmi dobře udržuje příznivou vzdušnou vlhkost a ze všech stavebních materiálů téměř nejlépe teplo akumuluje. Akumulace tepla není žádoucí pouze v zimě, ale i v létě je velmi vítanou vlastností, neboť v případě horkých slunných dnů se stavba tak rychle neohřeje. Další vlastností, která je při stavbě žádoucí, je větší pevnost v tlaku ve směru vláken. Tu má dokonce větší než beton. Dřevo je velmi stabilní materiál a ztráta jeho pevnosti je pomalejší než u oceli. Použití dřeva pro stavbu domu je příznivé ekologicky i ekonomicky. Dřevo je materiálem budoucnosti. POUŽITÍ DŘEVA JAKO STAVEBNÍHO MATERIÁLU V roce 2019 bylo ze dřeva postaveno již 16 % všech rodinných domů a tento trend i nadále vzrůstá. Pokud se i vy rozhodnete, že budete patřit mezi majitele moderní dřevostavby, měli byste velmi důkladně zvážit materiál, který použijete. Nejlepší volbou je využít konzultaci s odborníky, nebo jim můžete svěřit stavbu celou. Dřevěný materiál se používá jednak na konstrukční prvky ve stěnách, stropech a krovech, jednak v interiérech – obklady, podlahy, dveře, nábytek a v neposlední řadě může být použit i na fasádu. Dřevo je takzvaně živý materiál, který i po vyschnutí stále mění svůj objem, což je reakcí na aspekty vnějšího prostředí. Proto vybrat správný materiál je zásadní, ale vůbec ne jednoduchá věc. A JAKÝ DRUH? SMRK, BOROVICE, CEDR? U montovaných dřevostaveb se krom prvků z rostlého, případně lamelového dřeva, objevují i další materiály na dřevěné bázi. Především plošné desky – OSB, dřevotřískové, dřevovláknité. Tyto materiály vykazují velmi dobré pevnostní vlastnosti. Alternativou k běžně realizovaným dřevostavbám s lehkou konstrukcí jsou sruby. I zde se častěji setkáme se stavbou ze stromů jehličnatých. Smrk je snadno dostupný, má dobré izolační vlastnosti, nevýhodou je větší změna objemu při vysychání, a tím pádem mohou být do budoucna vidět trhliny. Jedle je tvrdší než smrk, lépe odolává škůdcům, také objem mění při vysychání méně, ale je hůře opracovatelná. Hojně využívaným druhem je modřín. Obsahuje vyšší množství pryskyřice, což přispívá k odolnosti vůči škůdcům. Všechny již zmíněné druhy jsou tou levnější variantou. Pokud se podíváme o cenovou kategorii výše, zde dominuje finská borovice a cedr. Severské dřevo má unikátní vlastnosti. Tím, že v chladných severských oblastech roste velmi pomalu, jeho letokruhy jsou velmi těsné a dřevo má vysokou hustotu a pevnost, která se ještě posiluje u lepených profilů. Cedr se vyznačuje zejména ohromnou pevností. Ovšem i cedr se dováží – převážně z Kanady, a to se projeví na jeho ceně. OCHRANA DŘEVA A JEHO ÚDRŽBA Celková údržba dřevěného domu během jeho užívání se od klasické zděné stavby tolik neliší. Je zapotřebí obnovovat vnější nátěr dřevostavby. Záleží na zvoleném nátěru a výrobci, obecně lze říci, že údržba je potřeba každých pět až osm let. Jižní strana bývá samozřejmě náchylnější. Kvalitní konstrukční řezivo a hranoly se dnes již nemusí impregnovat či jinak ošetřovat, bývá vysušené, a tudíž nepodléhá plísním a dřevokaznému hmyzu. Samozřejmě zde platí , že nesmí být vystaveno dlouhodobě vlhkosti a vodě , ale toto platí pro všechny ostatní materiály nejenom ze dřeva . Více o možných druzích fasád si můžete přečíst v našem předchozím článku.  

Číst více→

Fasáda ochrání i zkrášlí dřevostavbu – jakou si vybrat ?

Vnější fasáda je velmi důležitou součástí domu, která ho chrání před působením povětrnostních vlivů, ovlivňuje klima v interiéru a v neposlední řadě určuje celkový ráz a osobitost domu navenek. To platí pro zděné domy stejně jako pro dřevostavby. U dřevostaveb jsou možnosti obkladu vnější obálky značně pestré a variabilní. To, jakou variantu zvolit, je však nutné rozhodnout již ve fázi projektování a přizpůsobit jí vhodný typ a sílu konstrukce dřevostavby, především s ohledem na nosnost obvodových stěn nebo přilnavost jejich povrchu. Jiné nároky budou kladeny při použití klasické omítky, jiné při obkladu dřevem, deskami nebo kamenem. Klasický vzhled s pravou omítkou – od cihlové stavby k nerozeznání Pokud chceme využívat všech výhod dřevostavby, ale přitom preferujeme klasický vzhled domu, nebo potřebujeme, aby naše dřevostavba dobře vizuálně zapadla mezi ostatní domy, není to žádný problém. Díky moderním stavebním postupům a technologiím bude dřevostavba vypadat úplně stejně jako standardní cihlový dům s opravdovou omítkou. Vnější desky, na kterých by omítka přímo nedržela, se nejprve obloží vnější izolací, na kterou se aplikuje lepidlo a armovací síť. Následuje nanesení tenkovrstvé omítky v libovolné barevnosti, přičemž doporučované jsou především světlé odstíny, které zabrání možnému přehřívání stěn. Vláknocementové desky – barevné nebo v dekorech imitujících různé materiály Další možností je obklad dřevostavby vláknocementovými deskami, které jsou dodávány buď v různých barevných odstínech nebo v dekorech imitujících například dřevo, kámen nebo kov. Desky jsou montované na takzvanou bezkontaktní fasádu. V tomto případě tepelná izolace pokrývá vnitřní stěny dřevostavby a od vnějšího obkladu je oddělena mezerou pro odvětrávání a to ve formě dřevěného či kovového roštu. Vláknocementové desky jsou velmi odolné a ekologické, vyrobené z přírodních materiálů. Praktickou výhodou je také možnost vzájemné kombinace desek s různými dekory. Takto se dosáhne zajímavého vizuálního efektu. Obklad masivním dřevem – zdůraznění přírodního charakteru domu a jeho účinná ochrana Celkový přírodní ráz dřevostavby nejlépe podtrhne dřevěná fasáda. Pokud vybereme vhodný typ materiálu a budeme ho v budoucnu správně ošetřovat, uchová si masivní dřevo svou jedinečnou krásu a vlastnosti po desítky let. Dřevo dům účinně ochrání proti povětrnostním vlivům a mechanickému poškození, v létě dům ochlazuje, v zimě naopak skvěle izoluje proti mrazu. Přitom dřevo dům neuzavírá, protože je prodyšné. Instalace dřevěného obkladu se provádí připevněním na předsazený venkovní rošt, takže vznikne opět provětrávaná bezkontaktní fasáda, kdy vzduch bude proudit mezi ní a pláštěm stavby. Na obklad se využívají profilované palubky nebo palubky s perem a drážkou. Ty se připevňují na rošt vertikálně nebo horizontálně, přičemž je potřeba klást je přes sebe tak, aby po nich stékala dešťová voda a nezatékala do obkladu. Kromě palubek je možné si vybrat i ze široké nabídky prken nebo hranolků. Dnes již málo využívaným je tradiční dřevěný obklad – štípané nebo řezané šindele. Co se týká vhodného druhu dřeva, využívá se nejčastěji sibiřský modřín, který je velmi odolný a nemusí se dokonce ani povrchově ošetřovat. V tomto případě ale musíme počítat s tím, že dřevo bude časem šednout a to navíc nerovnoměrně v závislosti na orientaci jednotlivých stěn stavby ke světovým stranám a klimatickým podmínkám. Vzniklá šedavá až stříbrná patina ale nemá žádný vliv na trvanlivost a odolnost materiálu. Levnější variantou jsou tuzemská dřeva, jako smrk, borovice nebo dub. Ty je však nutné povrchově upravit tenkovrstvou lazurou nebo olejem a to zpravidla ve dvou vrstvách. Kamenný obklad – výrazný doplněk jako alternativa Dřevostavbu můžeme obložit také přírodním kamenem. Tato možnost se však většinou využívá jen na část fasády jako doplňková designová varianta, která by měla být konzultována s architektem a v projektu je třeba počítat s vyšší hmotností tohoto obkladu.

Číst více→

Falešné předsudky o dřevostavbách, které neplatí. Nenechte se zmýlit

Dřevostavby jsou stále oblíbenější, jejich počet každým rokem rychle roste a s tím i množství spokojených uživatelů. Ti si pochvalují bydlení v domech z přírodního materiálu s velmi příjemným klimatem a nezaměnitelnou atmosférou. Přesto se stále můžeme setkat s falešnými předsudky a mylnými představami, které nás od rozhodnutí pořídit si dřevostavbu odrazují. Jaké jsou ty nejčastější a proč se nezakládají na pravdě? Omyl: dřevostavba má nízkou životnost Dřevostavba má úplně stejnou životnost jako stavba z cihel nebo z jiného materiálu. Záleží pochopitelně na kvalitě dřevostavby a použitého dřeva. U osvědčených a prověřených firem se však na dodržení moderních technologických postupů a využívání správného stavebního materiálu můžete spolehnout. Žádný dům, cihlový ani dřevostavba, se po delším čase, představujícím několik desetiletí, nevyhne rekonstrukci. Ta je však spíše potřebná z důvodu morální zastaralosti než z důvodu poškození stavby nebo materiálu. Případná rekonstrukce dřevostavby je přitom jednodušší než u jiných typů staveb. Důvodem je například variabilita stavebních modulů, příček, lehkost konstrukce, její snadná demontáž a podobně. Omyl: dřevostavba může snadno shořet Všechny stavby musí splňovat přísné protipožární předpisy a je tomu tak i u dřevostaveb, přičemž riziko vzniku požáru není vyšší než u domů z cihel či betonu. Trámy, ze kterých je tvořena dřevěná konstrukce obsahují přirozenou vlhkost a pokud jsou postiženy požárem, pouze odhořívají do hloubky cca dvou až tří centimetrů. Následně vytvořená zuhelnatělá vrstva brání přístupu kyslíku a požár zpomalí nebo úplně zastaví. Výhodou při případném hašení dřevostavby je to, že dřevo hoří kontrolovaným a předvídatelným způsobem, narozdíl například od ocelové konstrukce, která se může celá zhroutit naráz a neočekávaně. Více ve článku: Jak je to s hořlavostí dřevostaveb? Omyl: dřevostavba má špatné akustické a tepelně izolační vlastnosti V moderních dřevostavbách je již naprostým standardem a samozřejmostí kvalitní zvuková izolace stěn a stropů, která má stejné parametry a užitné vlastnosti jako u jiných staveb. Není žádným tajemstvím, že dřevostavby mají horší schopnost akumulovat teplo než cihlové domy. Při zatopení se však okamžitě zahřejí, protože se ihned ohřívá vnitřní vzduch a teplo se ze začátku neakumuluje pouze ve stěnách, jako je tomu u zděných domů. Rychlá schopnost ohřátí domu je tedy ve dřevostavbě velice příjemnou a praktickou vlastností. Pokud vyžadujeme i vyšší akumulaci tepla, můžeme do dřevostavby vložit zděnou nebo betonovou část k tomuto účelu určenou. Více o akustice ve dřevostavbách ve článku: Hlučnost v dřevostavbách Omyl: dřevostavbu napadnou a zničí dřevokazné houby a škůdci Dřevo může být při určitém souběhu vlhkosti a teploty napadeno houbami a hmyzími škůdci. To ale hrozí pouze u neošetřeného dřeva, aplikovaného svépomocí a navíc v místech, kde by dřevěná konstrukce neměla být umístěna (například pod úrovní terénu). Odborné firmy však vycházejí při volbě a úpravě stavebního materiálu a při samotném projektu dřevostavby ze znalosti takzvané konstrukční ochrany dřeva. Je tak zabráněno průniku vlhkosti nebo tomu, aby vzduch v konstrukci proudil na nevhodných a rizikových místech. Omyl: dřevostavba rovná se chata nebo venkovský srub Představa, že ten kdo vlastní dřevostavbu, musí zákonitě obývat prkennou chatu nebo trámový srub, byla možná opodstatněná v dobách dávno minulých. Díky moderním technologiím jsou dnes architektonické, projekční a konstrukční možnosti dřevostaveb téměř neomezené. Od cihlových staveb jsou současné dřevostavby téměř k nerozeznání. To jestli bude dřevostavba postavena v supermoderním duchu nebo bude mít spíše tradiční vzhled a uspořádání, záleží tedy jen na konkrétní představě, stylu a vkusu jejích budoucích majitelů. Omyl: těžbou dřeva se poškozuje životní prostředí Předsudek, že dřevostavby díky využívání dřeva jako stavebního materiálu, mají negativní vliv na životní prostředí, patří k nejabsurdnějším. Dřevo je totiž v našich podmínkách jediná plně obnovitelná stavební surovina a většina dodavatelů materiálů pro dřevostavby získává dřevo z lesů hospodařících trvale udržitelným způsobem. Kromě obnovitelnosti suroviny je také předností samotný proces zpracování dřeva a jeho úpravy, který je k přírodě velmi šetrný. Na výrobu dřevěného trámu se totiž spotřebuje mnohem méně energie, než například na výrobu cihel, oceli, cementu a dalších neobnovitelných stavebních materiálů. Více ve článku: Poptávka po dřevostavbách v ČR stále vzrůstá, bude ale z čeho stavět?

Číst více→
Načíst další