Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Se zimou přichází konec stavební sezóny. U dřevostaveb ne

U zděných a kamenných staveb představuje příchod zimy a mrazů období, kdy je nutné zastavit většinu běžných stavebních prací. Ty totiž, při klasických postupech, mohou probíhat pouze při teplotách 5 °C a vyšších. Hotová hrubá stavba by měla přes zimu odpočívat a takzvaně vymrznout, než se bude moci se stavěním na jaře pokračovat. U dřevostaveb žádná taková omezení neplatí. Stavět je možné v jakémkoli ročním období i při velmi nízkých teplotách nebo sněhových přeháňkách. Oddálit, nebo nějakým způsobem prodloužit dobu stavby, může jen déšť. Vlhko stavbě dřevěného domu neprospívá. V zimních měsících panuje však většinou mrazivé a suché klima, takže takové riziko je minimální. Stavbou v zimě můžeme dokonce ušetřit, protože většina stavebních materiálů je levnější a mimo sezónu, kdy stavební firmy nemají tolik zakázek, můžeme získat i slevu na práci. Proč je možné dřevostavby stavět v zimě Narozdíl od zděných staveb využívají dřevostavby takzvaného suchého procesu výstavby, kdy se nezanese do stavby žádná vlhkost, ta proto nemusí vysychat a ihned po dokončení hrubé stavby je možné dům vytápět a provádět navazující řemeslné práce. Konstrukce z jednotlivých dílů na principu rámového skeletu a CLT panelů je připravována v kontrolovaném prostředí ve výrobní hale dodavatele a na místě stavby se pouze osazuje a montuje. Stěny lze v hale kompletně připravit i včetně oken, dveří a instalací. Následná montáž na staveništi je pak realizována během několika dnů. I se započtením času nutného na přípravu stavebních dílů, je stavba komplet hotova během několika týdnů. Díky souběžně probíhajícím pracím v interiéru je dřevostavba po svém dokončení prakticky okamžitě připravena k nastěhování. Na počasí nezáleží, na dodavateli ano S mrazy si tedy při plánování realizace dřevostavby dělat starosti nemusíme, velice pečlivě bychom však měli vybírat firmu, které projekt a výstavbu svěříme. Výběr opravdu kvalitního dodavatele, u kterého se můžeme spolehnout na přesném a striktním dodržení všech technologických postupů, je zcela klíčový. Kromě referencí, je ukazatelem takto kvalitního dodavatele například vlastnění certifikačních osvědčení a členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů.

Číst více→

Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům ?

Rozhodnete-li se pro dřevostavbu, budete při výběru konkrétního druhu a typu domu řešit také jeden nelehký úkol: Dát přednost přízemní dřevostavbě - bungalovu nebo patrové dřevostavbě? Obě varianty mají totiž svá pro i proti, která je potřeba předem důkladně zvážit. Dobrá přístupnost nebo více soukromí? Nespornou výhodou bungalovů je snadná a pohodlná přístupnost obytných místností z jedné plochy. Odpadá nutnost chůze po schodech, což je většinou klíčové u starších osob nebo osob s omezenou pohyblivostí. Na druhé straně je třeba počítat s poněkud nižší mírou soukromí než u patrového domu, kde můžeme od sebe lépe oddělit klidové a společenské zóny. Postupem času lze také patrový dům lépe než bungalov uzpůsobit pro vícegenerační bydlení. Pokud však bude bungalov od začátku kvalitně dispozičně navržený, například s více venkovními vchody do jednotlivých místností, nemusí být menší omezení soukromí tím podstatným kritériem při rozhodování. Velikost pozemku může být rozhodující Velikost pozemku je naopak při výběru vhodného typu domu zcela zásadní. Pokud je k dispozici pouze malý pozemek a dům nebude obývat například jen starší manželský pár, bude vhodnějším řešením patrový dům, který zabere menší zastavěnou plochu a zbyde místo třeba i na malou zahrádku, dílnu nebo garáž. Náklady na stavbu a energetická náročnost Při porovnání nákladů na stavbu je třeba u bungalovů počítat především s vyšší cenou za větší základovou desku a střechu než u patrového domu. Odpadají zde také náklady na stavbu schodiště a stropní konstrukce. Celková cena stavby bungalovu a patrového domu se stejnou užitnou plochou se však ve finále nijak dramaticky lišit nebudou. Samozřejmě to platí hlavně v případě standardních řešení a nekomplikovaných podmínek pro stavbu. Jiná situace bude u atypických řešení, pokud by například stavba probíhala na svažitém či členitém pozemku, bylo zvoleno nestandardní konstrukční řešení nebo dispozice domu. Pokud hovoříme o energetické náročnosti, nejedná se také o nijak zásadní rozdíl v nákladech na vytápění. Obecně platí, že při stejné obytné ploše jsou patrové dřevostavby asi o 5-10 % úspornější než bungalovy, a to zejména díky jejich celkově menší povrchové ploše, která je tak méně náchylná na ochlazování vnějším klimatem. V patrovém domě se částečně vytápí přízemí i teplem z patra, vytápíme však navíc i schodiště a chodby v patře. Tyto tepelné ztráty zase nemusíme řešit u bungalovů. Zvolíme-li nízkoenergetickou dřevostavbu, nemusíme z energetického hlediska dilema, jestli bungalov nebo patrový dům, řešit vůbec. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby byl jejich provoz co nejúspornější a to, jestli se jedná o přízemní bungalov nebo patrovou stavbu, zde nehraje zásadní roli.

Číst více→

Hlučnost v dřevostavbách

Hlučnost je u dřevostaveb často probíraným tématem. Stále se mnoho lidí domnívá, že dřevostavby mají mizerné zvukově-izolační vlastnosti, zvuk se nese napříč lehkou konstrukcí celým domem a pokud má dům více podlaží, situace je o to horší. Jak je to ale doopravdy? Jak se může hluk dřevostavbou šířit? Jako jiné fyzikální vlastnosti, tak i hluk a jeho prostup konstrukcí lze samozřejmě změřit. Pro posouzení měříme tyto dvě hodnoty: Vzduchová neprůzvučnost (Rw) – tato hodnota vyjadřuje schopnost konstrukce pohlcovat zvukové vlny šířící se vzduchem (z jednoho pokoje či patra do druhého). Čím více neprůzvučná konstrukce je, tím je hodnota vyšší. Například pokud hluk na jedné straně konstrukce je 60 dB (decibelů) a na druhé 35 dB, pak taková konstrukce má hodnotu Rw 25 dB. Kročejová neprůzvučnost (Lnw) – zde se nejedná o schopnost pohlcovat hluk, ale měří se naměřená hodnota v místnosti (měří se jak ve vertikální tak i v horizontální ose, která bývá někdy opomíjená). Tento zvuk se šíří z daného místa vibracemi konstrukcí (takový zdroj hluku může být chůze či skákání). Proto čím je hodnota nižší, tím je izolace konstrukce lepší. Zvukový útlum konstrukce závisí na: Vlastnostech jednotlivých vrstev Způsobu spojení vrstev Na vyplnění dutých prostor mezi vrstvami izolací Vliv vrchní vrstvy na stropní konstrukci Zvuk rezonuje jen v nesprávně postavené stavbě Zvuk v dřevostavbě může opravdu rezonovat, ale jen v případě, že je špatně postavena. Takový případ však může nastat i u domu zděného. V tomto ohledu má dřevostavba nad zděným domem trochu navrch. Zatím co u zděného domu si můžete akorát zvolit různou tloušťku a hmotnost zdiva, dřevostavba se skládá z několika vrstev. V případě montovaných domů se dá hluková izolace zvýšit jednoduchými úpravami a správným provedením detailů. Dobrá specializovaná firma na toto dohlédne. U dřevostaveb pozor na kročejovou neprůzvučnost Obecně u dřevostaveb představuje potenciálně větší problém kročejová neprůzvučnost vodorovných konstrukcí, protože se často stavby realizují s lehkými stropy bez betonových vrstev. Potenciální problémy s akustikou by měly být řešeny už ve fázi projektu. Akustické vlastnosti u dřevostavebzávisí nejen na správném provedení, ale i na správné volbě použitých materiálů (typu a tloušťce). Další aspekty podílející se na hlučnosti Kromě samotné konstrukce je zde ještě mnoho dalších prvků podílejících se na případném problému s akustikou. Z těch významnějších faktorů to jsou určitě schodiště (jeho připojení a celková konstrukce – zde platí, čím tužší a stabilnější konstrukce, tím méně vydaného hluku), vnitřní dveře (jak materiál a výplň dveřního křídla, tak zárubně), rozvody a prostupy vzduchotechniky a topení a všechny případné další spoje v konstrukci. Velkou roli určitě hrají i samotné dispozice domu. To vše by mělo být při jednotlivých fázích stavby pohlídáno a zváženo. Mohlo by vás také zajímat: Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu? Dřevostavba nebo zděný dům? Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb Životnost dřevostaveb

Číst více→

Jak je to s hořlavostí dřevostaveb?

Dřevostavba sama od sebe nevzplane Kolem dřevěných domů koluje řada zakořeněných mýtů. Traduje se, že dřevostavby mají mizernou protipožární odolnost a jsou velmi hořlavé. Stavba ze dřeva prý může shořet jako papír. Omyl. Dřevostavba se nemůže sama vznítit a shořet. Ani při vysokých teplotách. A rozhodně se nezboří jako domek z karet.   Pravdou je, že požár může vzniknout v jakémkoliv typu budovy. Ať už jde o cihlový dům, sendvičovou konstrukci nebo klasickou dřevostavbu. Většinou k němu dochází při manipulaci s otevřeným ohněm, vznícením hořlavé látky, závadou elektroinstalace, zahořením vybavení domu nebo úderem blesku do domu. Najdou se i další důvody vzniku požáru – v drtivé většině jsou ovšem způsobeny lidskou nedbalostí. Není dřevo jako dřevo Každá dřevostavba musí splňovat přísné bezpečnostní normy. Ani při vysoké teplotě ovšem dřevo samo od sebe nevzplane. Zatímco dle současných platných předpisů činí spodní hranice odolnosti vůči požáru kolem 15 minut, požární odolnost staveb ze dřeva se pohybuje kolem 60 minut. Tato hodnota definuje dobu, po kterou by měla nosná konstrukce odolat účinkům hoření a nezhroutit se. Dřevo jako součást stavební konstrukce má jiné parametry než palivové dřiví, a tedy i zcela jiný stupeň hořlavosti. Masivní dřevěné prvky jsou vůči požáru velmi odolné, menší dřevěné elementy mají zase důmyslnou ochranu v podobě obložení. Např. nosné konstrukce sendvičových dřevostaveb mají speciální nehořlavé nebo těžce hořlavé opláštění. To může být tvořeno z minerální tepelné izolace, sádrovláknitých desek, sádrokartonu nebo dalších žáruvzdorných materiálů. Zázračný kyslík Při přítomnosti hořlavého prvku, kyslíku a zdroje zapálení dřevo vzplane. Důležitým prvkem ochrany srubů, roubených domů a dalších dřevostaveb jsou jejich konstrukční vlastnosti. Stěny těchto typů staveb jsou tvořeny kulatým dřevem s velkým průřezem. Tato kulatina (příp. hraněné dřevo) obsahuje určitou zbytkovou vlhkost, která se při teplotě cca 100 °C postupně odpařuje, což zpomaluje hoření. Při vyšší teplotě kolem 200 až 300 °C se začínají rozkládat chemické látky dřeva, což má za následek uvolňování plynu, který při dodání kyslíku a teplotě 330 až 520 °C vzplane. Při hoření dřevěný prvek na svém povrchu zuhelnatí a vytvoří několikacentimetrovou vrstvu, která brání přístupu kyslíku dovnitř průřezu, působí jako tepelná izolace a chrání tak dosud nepoškozené dřevo. Bez kyslíku, který napomáhá hoření, dřevo postupně uhasíná. Předvídatelnost a snadná likvidace dřevostaveb Proces hoření u dřevostavby probíhá předvídatelně a již ve fázi projektování budovy lze přesně vypočítat a definovat, jak se bude konstrukce při požáru chovat. Dřevo je velmi stabilní materiál a ztráta jeho pevnosti je pomalejší než u oceli, která má vysokou teplotní roztažnost. Zatímco dřevo ohořívá bez náhlé ztráty nosnosti, ocel a další běžně používané kovy ve stavebnictví se mohou při požáru rychle zhroutit.  Velký požár v obytném domě většinou způsobí, že budova přestane být obyvatelná. A je jedno, jestli je její nosná část tvořena betonem, železobetonem, ocelí nebo dřevem. Byť je jakýkoliv požár vždy velmi nepříjemnou událostí, u dřevostaveb zde můžeme mluvit o jisté výhodě. Oproti jiným typům staveb jsou náklady na její likvidaci i recyklaci výrazně nižší. Velkou část dřevěných konstrukcí lze v podstatě ekologicky zlikvidovat i na vlastní zahradě. Výhody a záruky dřevostaveb ALFAHAUS Společnost ALFAHAUS se specializuje na výrobu nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb. Díky úzké specializaci ke každému projektu přistupujeme individuálně a při jeho realizaci dodržujeme maximální kvalitu. Systém nejmodernější certifikované technologie, který využíváme při výrobě našich montovaných domů, zásadně převyšuje časké požadavka a splňuje i ty nejnáročnější požadavky Evropské unie. Kromě nadstandardních tepelně-izolačních vlastností zaručujících nízké náklady na spotřebu energií má firma ALFAHAUS certifikát od státní nezávislé zkušebny VVUD Praha, která pravidelně kontroluje výrobu našich dřevostaveb. Jsme také členem Asociace dodavatelů montovaných domů, jejímž hlavním posláním je zabezpečení kvality staveb na bázi dřeva prostřednictvím certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK). Při každé naši realizaci vždy pečlivě dodržujeme technické parametry ovlivňující kvalitu dřevostaveb, jejich životnost i bezpečnost. Splnění přísných norem a parametrů pro nás není jen prázdnou frází. Kontaktujte nás a přesvědčte se sami!  

Číst více→

Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb

Menší finanční náročnost, to bývá jeden z hlavních důvodů, proč někteří lidé volí dřevostavbu. Zejména mladé rodiny nebo senioři raději sleví ze svých nároků na prostor a vybavení, než aby se uvázali vyšší hypotékou. Jsou však určité věci, na kterých by se nemělo šetřit ani v případě levné dřevostavby. Při stavbě se určitě mohou použít finančně méně náročné materiály, ale levná dřevostavba rozhodně ještě nemusí být synonymem dřevostavbě nekvalitní. Kvalitní projekt Dobře zpracovaný projekt je základ, proto na něm nešetřete. Každý z nás má trochu jiné nároky, které se v budoucnu můžou určitě ještě změnit. Proto se na dřevostavbu dívejte z dlouhodobého hlediska. Bude Vám například lokalita či dispozice vyhovovat i s příchodem potomků? Nešetřete na základní konstrukci Na trhu je hodně druhů technologií a materiálů, ze kterých se dá stavět. Avšak na kvalitním dřevu a izolaci nešetřete. Český smrk či borovice bude určitě dostačující, ale nekvalitnímu dřevu (zejména mokrému či napadanému kazy) se raději vyhněte. Určitě se svého dodavatele zeptejte i na druh izolace, aby neměl v plánu použít takovou izolaci, která je zdraví škodlivá či postupem času mění svoje fyzikální vlastnosti. Myslete na to, že například obklad v koupelně sice budete mít stále na očích, ale na rozdíl od konstrukce jej můžete celkem snadno vyměnit. Obecně větší záruku použitých materiálů budete mít u certifikovaných stěnových systémů. Nepodceňujte výběr oken Pokud bude vaší prioritou ekonomika stavby, z velkou pravděpodobností budete volit do dřevostavby okna plastová. Zde si dejte pozor na nekvalitní netěsnící okna s krátkou životností (například zahraniční výroby z no-name profilů). Poraďte se s odborníkem Pořízení bydlení je v životě velmi významný krok, proto jej opravdu nepodceňujte. Dejte si záležet s výběrem dodavatele a proberte vše s důvěryhodným odborníkem. Při stavbách doporučujeme i stavební dozor, který se rozhodně vyplatí zejména těm, kteří se ve stavebnictví nevyznají, ale i těm, kteří jsou např. pracovně vytíženi. Mohlo by Vás také zajímat: Jaká vybrat okna do dřevostavby 1. část – Plastová okna Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu? $line$ Fotografie: Ruth Hartnup, CC

Číst více→

Dřevostavba nebo zděný dům?

Čtete-li tento článek, pravděpodobně se rozhodujete nad výstavbou domu a zvažujete různé možnosti staveb. Pravděpodobně si kladete otázky týkající se životnosti domu, délky výstavby, ceny za stavbu ale i ceny za provoz. To je zcela pochopitelné, stavba domu je mnohdy rozhodnutí na celý život, a tak je nasnadě zjistit si všechny podrobnosti, prostě všechna pro a proti. Přestože jsou v našich zeměpisných šířkách stále více poptávané klasické zděné domy, zájem o dřevostavby rok od roku vzrůstá. Zatímco v devadesátých letech bylo dokončeno něco málo přes jedno procento staveb na bázi dřeva, nyní se počet dřevostaveb přibližuje k 15 % z celkové produkce zrealizovaných staveb rodinných domů. Obě má svá pro a proti, a nakonec stejně záleží na preferencích, co a kdo od svého domu očekává. Výhody a nevýhody klasických zděných staveb versus dřevostavby Osvědčenou klasikou, která stále ještě vládne konzervativním světem stavebnictví, je pálená cihla. Ale i těch je více druhů a variant a ty se mezi sebou liší například svými tepelněizolačními vlastnostmi. Výstavba zděného domu Výstavba zděného domu bývá v porovnání s výstavbou dřevostavby v některých případech dražší a časově určitě náročnější. Stavbu je třeba naplánovat tak, aby byla hrubá stavba včetně zastřešení dokončena před začátkem zimy. V průběhu zimních měsíců se pak stavba nechá vymrznout. Ačkoliv se vymrzání hrubé stavby může zdát dnes jako přežitek, tak má své opodstatnění, a to i tam, kde se již nepoužívají klasické cihly a zdění mokrou cestou. Každá stavba má totiž tendenci si tzv. „sedat“ a v mnoha případech i vysychat, a pokud tedy necháte oba tyto procesy přes zimu proběhnout, máte přeci jenom větší šanci, že vám nebude praskat omítka nebo vlhnout nějaká ze zdí. Výstavba montované dřevostavby Naopak jednou z nepopiratelných výhod montovaných dřevostaveb je fakt, že je lze postavit skoro v jakémkoliv ročním období a velmi rychle. Oddálit, nebo nějakým způsobem prodloužit dobu stavby může jen déšť. Vlhko stavbě dřevěného domu opravdu neprospívá a bude-li vám nějaká firma tvrdit, že tomu tak není a že oni staví za jakéhokoliv počasí, tak vezměte nohy na ramena. Stavbu byste sice měli rychle, ale brzo byste byli nešťastní. Postavit dřevostavbu trvá v průměru tři až čtyři měsíce. Jako nevýhodu bychom však u dřevostaveb mohli uvést, že je třeba u výstavby striktně dodržet technologický postup, proto nejdůležitějším krokem při stavbě domu je výběr opravdu kvalitního dodavatele. Ukazatelé kvalitního dodavatele jsou certifikované systémy a členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů. Dopad na životní prostředí S ohledem na technologické postupy při výstavbě zděného domu v porovnání s montovanou dřevostavbou je energetická náročnost, a tudíž negativní dopad na životní prostředí dramaticky vyšší. Dřevo, jakožto obnovitelný zdroj, je zcela bezodpadní materiál a jeho zpracování a likvidace nezatěžuje životní prostředí. Na jeho zpracování je potřeba až 5x méně energie než na jakýkoliv jiný materiál. Náklady na provoz Je prokázáno, resp. spočítáno, že roční náklady na vytápění dřevostavby jsou průměrně o 30 % nižší než u zděného domu. Princip je v akumulaci tepla. Při vytápění zděného domu se nejdříve teplo hromadí v cihelné stěně a až poté se teplo kumuluje v místnosti. U dřevostavby je to jiné. Dřevěné konstrukce sice teplo také hromadí, ale pouze v omezené míře. Díky této vlastnosti se teplo v místnosti kumuluje téměř ihned po zatopení. Proto dřevostavby mohou daleko pružněji reagovat na změny a aktuální potřeby svých uživatelů, bez větší časové prodlevy. Druhou stranou mince je, že zatím co v cihlovém domě se naakumulované teplo postupně uvolňuje do místnosti i když se v ní už netopí, ve dřevostavbě, kde se teplo do stěn neakumuluje, se místnosti poměrně rychle ochladí. Navzdory tomu má mnohem lepší izolační schopnosti, díky čemuž lze ušetřit na vytápění. Péče o dům je stejná bez ohledu na stavební materiál V tomto bodě je skoro jedno, zda máte cihlový nebo dřevěný dům. O oba typy je potřeba se starat, respektive užívat je v souladu s jejich vlastnostmi, pro které jste si je vybrali. Ve zděném i dřevěném domě se pere, vaří, suší prádlo, dýchá, zkrátka žije. Proto je nutné v obou domech řádně a především správně větrat. To je totiž jediný způsob, jak předejít hromadění vlhkosti a následně plísním. Který dům vydrží déle Kdo nefandí dřevostavbám často argumentuje tím, že co do životnosti nedají se se zděným domem srovnávat. Realita je ovšem taková, že životnost domu nemusí nutně souviset s tím, z čeho je postaven, ale jak je postaven. Nebude-li dodržen technologický postup té dané stavby, bude tím ohrožena životnost domu a je jedno, zda je z cihel nebo ze dřeva. Rekapitulace závěrem Výhody dřevostaveb: Lze je stavět kdykoliv a jejich výstavba je rychlá, resp. rychlejší než u zděných domů. Řadí se většinou do skupiny nízkoenergetických, pasivních nebo i aktivních staveb, což garantuje nižší provozní náklady. Jsou postaveny z ekologického stavebního materiálu, díky čemuž jsou minimalizovány negativní dopady na životní prostředí. V některých případech nižší pořizovací náklady. Pro dosažení užitné plochy potřebuje menší zastavěnou plochu - nižší cena základové desky. Nevýhody dřevostaveb: Stěny domu neakumulují teplo a dům začne rychle chladnout poté, co se v domě přestane topit. Větší nároky na připravenost před stavbou z důvodu rychlosti výstavby. Výhody zděných staveb V domě déle zůstává teplo, i když se v něm už netopí. Stavba svépomocí může vyjít ekonomičtěji Nevýhody zděných staveb: Větší nároky na zařízení staveniště U zděných technologií platí obecně větší zastavěnost oproti dřevostavbě Delší doba výstavby. Pro obě varianty platí stejné riziko vzniku vlhkosti, potažmo plísní, pokud nejsou dodrženy pravidla správného větrání. Takže jak jsme již zmínili výše, nakonec stejně záleží na preferencích, co a kdo od svého domu očekává. $line$ Mohlo by vás také zajímat: Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu?

Číst více→
Načíst další