Vše o dřevostavbách
Difuzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba? – 2. část: Difuzně otevřená konstrukce
V minulém článku jsme se zaměřili na difuzně uzavřené konstrukce montovaných dřevostaveb a její výhody a nevýhody. V dnešním článku se zaměříme na konstrukce otevřené. Difuzně otevřená konstrukce montované dřevostavby Opakem difuzně uzavřené konstrukce je konstrukce otevřená (příklady stavby stěny na obrázku). Ta je už od začátku navržena tak, aby nebránila vzdušné vlhkosti v interiéru prostupovat do konstrukce domu, a současně zajišťuje, aby druhou stranou vycházela ven. V konstrukci se tak díky použitým materiálům a jejich skladbě vlhkost nezadržuje. Všechny materiály, ze kterých se konstrukce skládá, musejí mít otevřenou pórovitost, aby byl zajištěn transport par a plynů skrze ně. Nejčastěji jsou to dřevovláknité desky, oblíbené pro svou tuhost, difuzní otevřenost, tepelně izolační vlastnosti, zvukotěsnost a v neposlední řadě zdravotní nezávadnost. Za předpokladu, že je tato konstrukce dobře navržena, nedochází k nadměrné kondenzaci vodních par uvnitř konstrukce. Větrání v difuzně otevřené konstrukci Velkým a stále diskutovaným tématem v souvislosti s difuzně otevřenou konstrukcí je větrání. Z charakteru konstrukce by se mohl uživatel domnívat, že když je konstrukce otevřená a vlhkost má možnost jí prostupovat, že tím lze nahradit samotné větrání okny. Ano i ne. Když je dům prázdný, nebo ve dnech, když není dům plně využíván všemi jeho obyvateli, může si vystačit s difúzním systémem. Ale v okamžiku, kdy se v domě sejde celá rodina, vaří se nebo suší prádlo, už není v kapacitě konstrukce, aby všechnu vyprodukovanou vlhkost sama odvedla. V tomto případě se doporučuje větrat klasickým způsobem a zajistit si tak komfortní a především zdravé klima. Výhody a nevýhody otevřené konstrukce Jedinou nevýhodou tohoto typu konstrukce může být její cena, která je vyšší, než u konstrukce uzavřené. Pak už se dá hovořit pouze o výhodách, kterými jsou především: vnitřní klimatické podmínky; akustické vlastnosti domu; bez rizika mechanického poškození ze strany uživatele. Zvolit tedy difuzně otevřenou nebo uzavřenou dřevostavbu? Až se vás dodavatel vaší stavby zeptá, jaký typ konstrukce budete chtít, zvažte pečlivě všechna pro a proti pro každou z nich. Pokud vaším hlavním rozhodujícím faktorem je cena, pak bude vhodnější levnější varianta – uzavřená konstrukce. V ostatních případech však spíše doporučujeme konstrukci otevřenou. Že bez vzduchu se nedá žít, je nad slunce jasné. A stejně tak jako musí dýchat člověk, měl by dýchat i dům, ve kterém žije. Jen tak na vás může dýchnout teplo domova. Více o vlastnostech a typech difuzně ovetřených a uzavřených kontsrukcí >
Difuzně otevřená nebo uzavřená dřevostavba? – 1. část: Difuzně uzavřená konstrukce
Pojmy difuzně otevřená nebo uzavřená konstrukce dřevostavby jsou v kontextu současných stavebních trendů velmi skloňované. Rozhodujete-li se o stavbě montované dřevostavby, dříve či později vám výrobce položí otázku, jaký typ konstrukce budete chtít a vy se pro jednu z nich budete muset rozhodnout. Podle čeho se budete rozhodovat? Jakému typu dáte přednost a proč? Vzdušná vlhkost v domě a co s ní V domech či bytech dochází běžným životem a jejich užíváním k tvorbě vzdušné vlhkosti. A to už jen tím, že každý člen domácnosti dýchá. A k tomu se v domě ještě vaří, pere a suší prádlo. Tyto a další běžné věci zapříčiňují, že v interiéru vzniká vyšší vzdušná vlhkost než v exteriéru. A protože fyzikální zákony jsou dané, má tato vlhkost, protože je vyšší, tendenci přecházet do prostředí s koncentrací nižší, to jest ven. A teď záleží na majiteli domu, resp. zadavateli stavby, kudy se tato vlhkost bude ven dostávat. Okny při větrání? Konstrukcí? Anebo si jí tam necháte? O tom co způsobuje nadměrná vlhkost v domech, už byly popsané stohy papírů a je na výsost jasné, že jí doma nikdo mít nechce. Budeme tedy vycházet z předpokladu, že se jí chceme zbavit a jde tedy jen o to jak a kudy. Difuzně uzavřená konstrukce montované dřevostavby Jedná se o typ konstrukce (na obrázku), která díky svému technickému řešení zabraňuje, aby vzdušná vlhkost, která v domech vzniká, prostupovala do konstrukce domu. Konstrukce dřevostaveb má obvykle podobu dřevěných sloupků, které jsou vyplněny minerální izolací a ze stran jsou desky. Z exteriérové strany je obložena tepelnou izolací a omítnuta. V obytné části konstrukce je například sádrokarton, biodeska či OSB deska. V případě difuzně uzavřené konstrukce je další ingrediencí tohoto sendviče parozábrana, jejíž hlavní úlohou, jak už sám název napovídá, je zabránit vniknutí par do konstrukce domu. Parozábrana Parozábrana je polyetylénová fólie, která, stejně jako například mikrotenový sáček, nepropustí žádnou vlhkost. Parozábrana, umístěná na vnitřní straně konstrukce, zajistí, aby vlhkost, která v domě vzniká, neprostupovala do konstrukce domu, kde by mohla zkondenzovat. Vlhkost, uzavřená v konstrukci domu, je pak hlavní příčinou vzniku plísní, porušení konstrukce domu a degradace použitého materiálu – dřeva. Ale co když se parozábrana protrhne? Tak jako by vám z protrženého mikrotenového sáčku začal vytékat jeho obsah, stejně tak by se skrze poškozenou část parozábrany začala nahromaděná vlhkost v domě „vylévat“ do zdí nebo střechy vašeho domu. Poškodit parozábranu a tím pádem omezit její funkci lze několika způsoby. Nedodržením správného technologického postupu při samotné výstavbě domu. Neopatrnou manipulací při stavbě. Mechanickým poškozením při užívání domu. Poškodit parozábranu při běžném užívání domu je snazší než se zdá. Ve chvíli, kdy věšíte na zeď například televizi, nebo kotvíte do zdi knihovnu, či jiný kus většího nábytku, dojde obvykle k tomu, že se provrtáte hlouběji než jen na sílu sádrokartonu nebo OSB desky. V tu chvíli dochází k protržení parozábrany. Výhody a nevýhody difuzně uzavřené konstrukce Výhodou difuzně uzavřených konstrukcí je jejich cena, která je v porovnání s otevřenou konstrukcí nižší. Naproti tomu je zde poměrně vysoké riziko poškození parozábrany, které má pak za následek degradaci celého principu difuzně uzavřené konstrukce. Dále je v tomto případě kladen vysoký důraz na kvalitu a preciznost výroby a montáž dřevostavby. V druhé části se dozvíte vše potřebné o difuzně otevřených dřevostavbách. Více o vlastnostech a typech difuzně ovetřených a uzavřených kontsrukcí >
Krb v nízkoenergetické dřevostavbě ano nebo ne?
Oheň je od pradávna považován za symbol života. Přestože v současné době už není naše potřeba ohně životně důležitá, jako tomu bylo v dřívějších dobách, stále v nás oheň vyvolává zvláštní pocity v zásadě pozitivního charakteru. Není to tak dávno, co se krby v domech stavěly především z praktického důvodu a tím bylo zajištění tepla. Staré domy, které díky tehdejším stavebním metodám a materiálu dostatečně netěsnily, představovaly ideální podmínky pro fungování krbu, aniž by jeho uživatelům způsobovaly nějaký diskomfort. Kvůli vysokým tepelným ztrátám skrze zdivo nebo netěsnící okenní rámy bylo v domě díky krbu příjemné teplo. Technologie výstavby domů ale notně pokročila a s příchodem nízkoenergetických staveb začal krb pozbývat svého smyslu. Ale ukažte mi člověka, ve kterém by posezení u krbu neevokovalo příjemný pocit, pohodu nebo jiné pozitivní emoce. Proč se běžný krb do nízkoenergetických domů nehodí Tepelná ztráta v nízkoenergetickém domě při venkovní teplotě -10 °C je cca 6kW, zatímco výkon běžného krbu je cca 12kW a ten se nedá příliš regulovat. Z toho logicky vyplývá, že dům bude během chvíle přetopený a jeho obyvatelé se v něm nebudou cítit dobře. Zdravotní riziko Jak jistě všichni víme, aby oheň dobře hořel, je k tomu zapotřebí čerstvý vzduch. Kvůli absolutní těsnosti nízkoenergetických domů, kde nedochází k téměř žádné samovolné cirkulaci vzduchu, není dostatečné množství čerstvého vzduchu, který by oheň v krbu „živil“. V tom okamžiku se oheň dusí a v obytném prostoru se zvyšuje koncentrace oxidu uhelnatého, který je životu nebezpečný. Jaké je řešení? Krbová kamna s nízkým výkonem Pokud se majitel nízkoenergetické montované dřevostavby nechce krbu vzdát, řešením jsou pro něj moderní krbová kamna s nízkým výkonem a přívodem vzduchu z exteriéru. Výrobci deklarují, že krbová kamna optimalizovaná pro nízkoenergetické dřevostavby mají výkon i 1,2kW. Tyto krby dokonale pracují s akumulací a rozložením energie. O krbu je dobré přemýšlet už před samotnou výstavbou domu v době jeho plánování, aby tomu byl uzpůsoben i komín. Ten může mít šachtu pro přívod spalovacího vzduchu nebo lze přívod vzduchu vyřešit potrubím v podlaze, vyvedeným na fasádu objektu. Aby vám teplo domova, po kterém ve svém domě toužíte, nevyletělo komínem, vyhledejte pomoc odborníka na montované dřevostavby a vše s ním pečlivě zkonzultujte. $line$ Článek také naleznete zde
Větrání nejen v montovaných dřevostavbách
Každý člověk ve vaší domácnosti by měl mít cca 25 m3 čerstvého vzduchu za hodinu. Toho lze dosáhnout pravidelným a především správným větráním. Navzdory faktu, že bez čerstvého vzduchu se žije jen velmi obtížně, je stále mnoho domácností, které, aby ušetřili každou megawatthodinu (MWh), nevětrají nebo větrají špatně. A to i na úkor jejich komfortu a zdraví. Menší problém toto představuje pro obyvatele domů ze starší zástavby. Tam sice kvůli netěsnícím oknům a dveřím dochází k úniku tepla, ale zároveň i k nepřetržité výměně vzduchu bez jejich zapříčinění. Jinak je tomu v moderních domech jakéhokoliv typu, ať už se jedná o nízkoenergetické montované dřevostavby, pasivní nebo nulové domy. Proč? Protože moderní domy mají tu výhodu, že jsou absolutně izolované a těsné a to včetně okenních otvorů. Nedochází tedy k samovolné cirkulaci čerstvého vzduchu. Negativní vliv na zdraví Když uživatelé takových domů nedostatečně větrají, vystavují se mnoha rizikům, které mohou negativně ovlivnit jejich zdraví. Tvorba plísní v důsledku vysoké vlhkosti. Ve „vydýchané“ místnosti se zvyšuje koncentrace oxidu uhličitého, který má za následek únavu, bolesti hlavy nebo pálení očí. Neodvětrávají se těkavé látky, které se uvolňují například z nábytku. Mezi tyto látky patří například formaldehyd, který je velmi často obsažen v laminátovém nábytku. Dále se může jednat o různá lepidla a laky. Jak správně větrat Předejít výše zmiňovaným problémům lze díky správnému manuálnímu nebo strojnímu větrání za použití techniky k tomu určené. Manuální způsob větrání spočívá v tom, že uživatel domu větrá nárazově (cca 5 minut každou hodinu) otevřením celého okna. Nebo větrá pomocí mikroventilace a to prakticky nepřetržitě. Mikroventilace je již běžným vybavením všech nových oken. Zařízení určené k výměně vzduchu téměř bez tepelných ztrát je rekuperační vzduchotechnická jednotka. Využívá se zejména v nízkoenergetických a pasivních domech a je nepřetržitým zdrojem čerstvého vzduchu. Jedná se o větrací zařízení s rekuperátorem a ventilátory, které zajišťuje odvod použitého vzduchu z interiéru mimo objekt a jeho následné nahrazení čerstvým vzduchem. V létě ochlazeným a v zimě ohřátým. Díky pravidelnému servisu a výměně filtrů, bude toto zařízení dlouhodobě plnit svou funkci a splňovat tak přísné hygienické nároky na kvalitu vzduchu v místnosti, čímž zajistí obyvatelům domu vyšší komfort bydlení.
Co jsou to nízkoenergetické, pasivní a aktivní dřevostavby?
Dnes už by si málokdo koupil pračku nebo ledničku energetické třídy horší než A. Ideálně vybíráme A+ nebo A ++. Stejně by tomu mělo být při stavbě rodinného nebo bytového domu. Nikdo z nás nechce topit pánu bohu do oken a stále větší potřeba lidí být v souladu s přírodou, svádí k tomu, abychom i ve věcech bydlení mysleli ekologicky. Mezi významné energetické spotřeby v objektu, které můžeme ovlivnit už při návrhu domu, patří vytápění, větrání, příprava teplé vody, osvětlení a případně chlazení. Co jsou to nízkoenergetické dřevostavby? Nízkoenergetická dřevostavba je dům, který ročně nespotřebuje více než 50kWh na m2 podlahové plochy. Jak už sám název napovídá, správným užíváním nízkoenergetického domu lze snížit náklady na vytápění a chlazení až o polovinu oproti běžné stavbě. Aby stavba projektovaná jako nízkoenergetická nezůstala nízkoenergetickou jen na papíře, je nutné řešit nejen tloušťku izolace jednotlivých konstrukcí, ale i tzv. tepelné mosty. Ty si lze jednoduše představit přirovnáním k šatům, kvalitní látka bez dobrých švů kvalitní šaty neudělá. Díky správnému technologickému postupu zaručují právě nízkoenergetické montované dřevostavby z nabídky ALFAHAUS výše uvedenou úsporu. Co je to pasivní dřevostavba a jak v ní správně bydlet? V důsledku stále se zpřísňujících pravidel při posuzování energetické náročnosti budov se přibližujeme k době, že nízkoenergetický dům se brzo stane běžným standardem. Dalším stupněm je pasivní dům. Aby mohl být dům prohlášen za pasivní, musí splnit tři přísná pravidla: roční spotřeba na vytápění na m2 nesmí překročit 15kWh, současně musí být splněna podmínka, že spotřeba primární energie nesmí přesáhnout 120 kWh na m2 obytné plochy za rok (primární energie je taková, která neprošla procesem přeměny, např. plyn, dřevo, slunce, vítr), třetím kritériem je neprůvzdušnost budovy (při snížení tlaku vzduchu v budově o 50 Pa oproti okolní atmosféře může dojít i k infiltraci maximálně 60 procent objemu vzduchu celé budovy za hodinu). Nutno podotknout, že pouhá stavba nestačí. Důležité je její správné užívání. Postavíme-li pasivní dům, ještě to neznamená, že bude jako pasivní fungovat. Je nutné ho jako pasivní dům i užívat. Má-li dosahovat deklarované nízké spotřeby energie, je potřeba respektovat především řízené větrání VZT jednotkou se zpětným získáváním tepla a tedy nevětrat okny nebo dveřmi, aby nedocházelo k rušení funkce systému. Před uvedením budovy do provozu musí proběhnout blowerdoor test, který ověří skutečnou těsnost obálky budovy a odhalí stavební pochybení při realizaci (např. pro některé dotační tituly se jedná o nutnou podmínku). Pasivní dřevostavba prospěje i vašemu zdraví Tento ekologický dům postavený převážně z přírodních a obnovitelných materiálů má i své léčivé účinky. Zatímco se např. v panelových domech velmi často potýkáme s vlhkostí a následně plísněmi, které v negativním slova smyslu ovlivňuj naše zdraví, v pasivním domě se tohoto ohrožení bát nemusíme. Díky rekuperační vzduchotechnické jednotce, která je nepřetržitým zdrojem čerstvého vzduchu, dýcháme uvnitř domu čerstvý vzduch a plísně v tomto domě nemají šanci. Ale ani rekuperační jednotka není všemocná, pokud se o ni majitel domu řádně nestará. Pravidelný servis a výměna filtrů prodlužuje její živostnost a zajišťuje správnou funkci se všemi jejími pozitivy. Aktivní dům jako další varianta Aktivní domy jsou taková třešnička na dortu v tomto výčtu moderních domů. Od aktivního neboli také plusového domu se očekává ještě vyšší energetická úspora. A současně, že je vybaven vlastními obnovitelnými zdroji elektrické energie, které vyrábějí více energie, než kolik samotný dům spotřebuje (hodnoceno v rámci roční bilance). Sluneční energie bývá nejčastěji využita fotovoltaickými panely a termickými solárními kolektory umístěnými na střechách staveb. Ani v aktivním domě nesmí chybět rekuperační jednotka, která zajistí nepřetržitý přísun čerstvého vzduchu, aniž by větráním unikalo teplo. A co teď? Nízkoenergetický nebo pasivní dům? Pokud stále váháte, zda je montovaná dřevostavba pro vás to pravé, je nejlepší obrátit se na odborníky. Většina z nás staví dům jen jednou za život a tak by to mělo být na první dobrou. Ale ať už si vyberete nízkoenergetický nebo pasivní dům, nemůžete šlápnout vedle. V obou případech máte reálnou šanci výrazným způsobem ulevit vašemu rodinnému rozpočtu, zlepšit kvalitu vašeho života a zase se o kousek přiblížit přírodě.
Jaká vybrat okna do dřevostavby 2. část – Dřevěná a hliníková okna
V minulém článku jsme řešili výhody a nevýhody plastových oken použité v dřevostavbě. V dnešním článku se zaměříme na okna dřevěná a hliníková. Dřevěná okna Výhody dřevěných oken Pro dřevěná okna se s velkou pravděpodobností rozhodnete, pokud chcete zachovat specifický ráz stavby, nebo se ubíráte „zdravým a udržitelnýmstylem“ života. Pokud zvolíte zevní opláštění dřevostavby ve dřevě, tak plastová okna asi také nebudou, minimálně z estetického důvodu, tím pravým i přes jejich širokou škálu dekorů (včetně těch, které imitují dřevo). Spíš se proto poohlédnete po oknech dřevěných. Výhodou dřeva je jeho pevnost, tepelná a elektroizolační schopnost, téměř žádná teplotní roztažnost, obnovitelnost a 100% recyklovatelnost. Pokud okna ošetříte vhodnými materiály, nebude se z nich uvolňovat žádná potenciálně škodlivá látka. Existuje také varianta bezúdržbových dřevěných oken s ALU venkovním opláštěním. Tato varianta je o něco dražší, avšak nemusíte dbát na pravidelných renovačních nátěrech. V některých případech toto provedení může hrát významnou roli při výběru, protože i venkovní pohled okna bude zakryt ALU opláštěním. Nevýhody dřevěných oken Zřejmě největším protiargumentem, proč si dřevěná okna nepořizovat, je jejich údržba. Na rozdíl od PCV a ALU oken musíte okna dřevěná pravidelně ošetřovat. Další nevýhodou je jejich schopnost měnit svou vlhkost dle okolního prostředí. S tím je samozřejmě spojená možná změna jejich rozměru, pevnosti či pružnosti. Může se tedy například stát, že okno, které jste dříve zavřeli lehce, půjde nyní stuha. Základem správné funkce oken všech materiálů je jejich správná instalace. Při špatném usazení dřevěného okenního rámu může navíc dojít k napadení dřeva např. plísněmi. Zmíněné nevýhody se však dají alespoň částečně eliminovat zvolením vhodného ošetření. Životnost dřevěných oken závisí ve velké míře na vás. Pokud o ně budete správně pečovat není důvod aby vám okna nemněli sloužit celý život. Hliníková okna Výhody hliníkových oken Pokud se chystáte postavit jakýkoliv objekt, včetně montované dřevostavby, který zahrnuje velké prosklené plochy, jsou ALU okna nejvhodnějším řešením. Oproti svým konkurentům jsou velmi odolné vůči okolním vlivům i mechanické deformaci. Také jsou lehčí, čímž méně zatěžují stavební konstrukci. Dále jsou jednoduchá na údržbu, disponují širokou barevnou škálou, jsou dobře recyklovatelná a působí elegantněji, protože většinou nemají tak masivní rámy jako dřevěná a plastová okna. Nevýhody hliníkových oken ALU okna mají vlastně jen jednu velkou nevýhodu – cenu. Obecně jsou všechna hliníková okna dražší, protože zpracování je energeticky a technologicky náročné. Ve srovnání se svými konkurenty disponují hliníková okna horší tepelnou izolací. Pokud byste chtěli ALU okna, která budou srovnatelná s ostatními, musíte volit z těch nejlepších (a také nejdražších) profilů. Životnost hliníkových oken je, hlavně ve srovnání s plastovými, daleko delší. Mohou vám dobře sloužit 60 a více let. Jaká okna si tedy zvolit? Pokud jste se rozhodli pro dřevostavbu (ať už je to roubenka nebo montovaná dřevostavba), tak je to zřejmě z nějakého důvodu. Pokud stavíte dřevostavbu kvůli nižší finanční náročnosti, zřejmě pro Vás budou plastová okna nejlepší volbou. Dřevěná okna jsou vhodná pro ty, kteří volí dřevostavbu kvůli lásce ke dřevu a přírodním materiálům, či životnímu stylu a nevadí jim další péče o ně. Přece jen, pokud budete mít dřevěné venkovní obložení a plot, budete je muset pravidelně ošetřovat. Když s tím ošetříte zároveň i okna, tak už to zas tolik práce navíc není. Pokud vám navíc nesejde na každé koruně, můžete si na ošetření někoho najmout. Hliníková okna jsou nejvhodnější do designových dřevostaveb, kdy vám tolik nesejde na tom, kolik peněz za okna utratíte. Můžete je také brát jako investici do budoucna. Když v dřevostavbě budete žít po zbytek života, nebudete v důchodu řešit, že musíte vyměnit nebo zrenovovat ta stará okna, která netěsní. Ať už si vyberete jakoukoliv variantu, vždy dbejte na jejich bezchybnou instalaci. Foto: Forgemind ArchiMedia
