Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Možnosti vytápění nízkoenergetického domu

Možnosti vytápění nízkoenergetického domu

Zdroj a způsob distribuce tepla je zásadním tématem při stavbě každého domu včetně nízkoenergetického. I když konstrukční vlastnosti nízkoenergetické montované dřevostavby brání neřízenému úniku tepla, je třeba tento dům efektivně vytápět. 

Současný trh nabízí řadu otopných soustav či systémů s ohledem na to co a jak má být vytápěno. Při jejich výběru je potřeba zohlednit řadu faktorů a podle nich se pokusit najít optimální řešení, díky kterému dosáhnete ve vaší domácnosti tepla domova a neuděláte průvan v peněžence. 

Vybrali jsme pro vás několik systémů vytápění, které jsou vhodné pro nízkoenergetické domy s tepelnou ztrátou do 7kW. Roční provozní náklady zohledňují jejich běžné užívání čtyřčlennou rodinou.

Tepelné soustavy

Tepelnou soustavou se rozumí kombinace tepelných zdrojů (kotle, tepelná čerpadla aj.), distribučních soustav(teplovodní a teplovzdušné potrubí) a otopných plochnebo také koncových prvků (např. radiátory). Při jejich výběru a vzájemné kombinaci myslete především na tyto aspekty:

  • Čím chcete, nebo můžete vytápět. Tím se rozumí, jaká komodita je pro vás nejdostupnější (dřevo, plyn nebo elektrická energie).
  • Kolik peněz jste ochotni investovat do samotné instalace a následné údržby.
  • Jaké jsou vaše osobní preference z pohledu uživatele, tzn., zda chce podlahové vytápění, otopná tělesa (radiátory) nebo např. teplovzdušné vytápění. 

Varianty tepelných soustav pro nízkoenergetické dřevostavby

1. Plynový kondenzační kotel + teplovodní potrubí + radiátory nebo podlahové vytápění

Kombinace plynového kotle a teplovodního potrubí zakončeného radiátory nebo podlahovým vytápěním je vhodná v případě, že je ve vaší blízkosti dostupná plynová přípojka. Plyn, jakožto finančně dostupné palivo, slibuje poměrně nízké provozní náklady. Je deklarováno přibližně 16 tis. / rok. Za velkou výhodu lze považovat automatické řízení výkonu, které vám zajistí teplotu vzduchu a vody dle vašich požadavků kdykoliv si vzpomenete. 

Plynový kotel je v porovnání s kotlem na dřevo (který se již v nízkoenergetických domech nepoužívá) velmi malý, nezabere tudíž mnoho místa a není třeba k němu mít další prostor na uskladnění paliva. 

Berte však v potaz fakt, že spalování plynu, jakožto fosilního paliva je neekologickéInvestiční náklady této soustavy jsou odhadovány na přibližně 250tis. Do budoucna je třeba počítat i s náklady na pravidelnou revizi. Při tomto způsobu vytápění není možné počítat s výhodným elektrickým tarifem jako je tomu v případě vytápěním na elektřinu.

2. Tepelná čerpadla vzduch/voda + teplovodní potrubí + radiátory nebo podlahové vytápění

Abyste dostatečně využili vlastnosti tepelného čerpadla, je vhodné počítat s většími otopnými tělesy na konci tohoto systému. Tepelné čerpadlo je tím účinnější, čím nižší teplotu produkuje, ale tím je potřeba mít větší radiátory. Díky tomu si dobře rozumí s podlahovým vytápěním. Jedná se totiž o velkou topnou plochu na nízké teplotě. 

Přestože investiční náklady na tento systém sahají k cca 400tis. velkou výhodou jsou pak následné provozní náklady (11tis. / rok), navíc se využívá levnějšího tarifu při odběru elektrické energie pro celý dům. 

Tepelné čerpadlo je rozměrem o něco málo větší než kotel na plyn. Je hlučnější, proto se doporučuje umístit ho dostatečně daleko od obytných prostor. Protože využívá energii vzduchu, opět se jedná o ekologický způsob vytápění.

3. Rekuperační jednotka + teplovzdušné potrubí + vzduchotechnické vyústky

Tento systém vytápění je zcela odlišný, než na který jsme v našich zeměpisných šířkách zvyklí.  Nicméně se jedná o poměrně rozšířený a mezi uživateli oblíbený způsob vytápění, jehož přidanou hodnotou je především čistší vnitřní ovzduší, což potěší nejen vaše alergiky, ale i uklízečku, která nebude muset tak často utírat prach. 

Rekuperační jednotka zajišťuje kromě topení i filtraci vzduchu a řeší i větrání. V případě jejího využití, není doporučeno klasické větrání okny

Investiční náklady se řadí mezi ty nejnižší a to cca 150tis. Nicméně už při samotné stavbě je třeba s tímto řešením vytápění počítat, aby k tomu byl dům už od začátku přizpůsoben. Dům musí být těsný a je třeba více místa pro rozvod vzduchotechnického potrubí. Velikost rekuperační jednotky je podobná jako tepelné čerpadlo. 

Roční provozní náklady pro čtyřčlennou rodinu se odhadují na cca 17tis. 

Za nevýhodu lze považovat četnější servis než v předchozích případech a pro někoho nepřekonatelnou potřebu větrat okny. 

4. Elektrické podlahové vytápění

Jedná se o vhodný typ vytápění pro menší domy s podlahovou plochou do 150 m2. Mezi výhody jistě patří prostorová úspora, protože přímotopné kabely se instalují přímo do konstrukce podlahy. Topení se ovládá regulátorem umístěným na stěně a žádné další vybavení není potřeba. 

Bohužel z pohledu současné legislativy je pro splnění podmínek energetické náročnosti potřeba tento systém kombinovat s ekologickým zdrojem jako je například krb nebo větrání s rekuperacíInvestiční náklady tohoto systému jsou odhadovány na 120tis. a provozní náklady 26tis. ročně.

5. Elektrokotel + podlahové vytápění

Pokud uvažujete o tepelném čerpadlu, ale nemáte dosud dostatek investičních prostředků, je řešením pořízení relativně levného elektrokotle, který lze později nahradit tepelným čerpadlem

Investiční náklady na tento systém jsou cca 220tis a provozní náklady 27tis./rok. I v tomto případě se využívá levnějšího tarifu při odběru elektrické energie pro celý dům. S ohledem na energetickou náročnost je stejně jako v případě elektrického podlahového vytápění nezbytné kombinovat s dalším ekologickým zdrojem. 

6. Elektrické přímotopy

Investičně levným, ale ne příliš komfortním řešením, je instalace elektrických přímotopů. Nejsou náročné na prostor a vyžadují jen elektrické připojení. Jsou vhodné ale pouze jako doplňkové vytápění do pasivních domů. Jejich výhodou je rychlý náběh výkonu v řádech minut oproti náběhu podlahového vytápění, který požadované teploty v domě dosáhne až za několik hodin. Investiční náklady jsou v porovnání s ostatními systémy nesrovnatelně nízké, protože vám bude stačit jen 15tis. na nákup několika přímotopů. Naproti tomu provozní náklady činí poměrně vysokou částku, 29tis. ročně.

Shrnutí: Orientační ceny vytápění nízkoenergerických domů

Tepelná souprava Orientační pořizovací cena Orientační roční náklady čtyřčlenné rodiny
Plynový kondenzační kotel + teplovodní potrubí + radiátory nebo podlahové vytápění 250 tis. 16 tis.
Tepelná čerpadla vzduch/voda + teplovodní potrubí + radiátory nebo podlahové vytápění 400 tis. 11 tis.
Rekuperační jednotka + teplovzdušné potrubí + vzduchotechnické vyústky 150 tis. 17 tis.
Elektrické podlahové vytápění 120 tis. 26 tis.
Elektrokotel + podlahové vytápění 220 tis. 27 tis.
Elektrické přímotopy 15 tis. 29 tis.

Vhodné vytápění nízkoenergetických domů řešte s odborníkem

Systémy je možné kombinovat i jinak a počet variant je prakticky nekonečný. S oblibou bývají doplňovány i solární kolektory nebo krby s teplovodním výměníkem.  Ale investiční náklady na takto rozšířený systém málo kdy pokryjí úsporu energie a proto v jednoduchosti je síla. Je lepší investovat do jednoduchého a kvalitního systému s fungujícím servisním zastoupením v ČR, který vám zdroj tepla opraví i za několik let. 

Kombinace různých zdrojů vytápění však musí jít vždy ruku v ruce s průkazem energetické náročnosti budovy, který je nezbytnou součástí žádosti o stavební povolení. Například elektrické vytápění tomuto výpočtu nevyhoví, pokud není kombinován se sekundárním zdrojem vytápění nebo větráním s rekuperací (jako bylo zmíněno víše).

 

Pokud toužíte v nízkoenergetickém domě po krbu, přečtěte si více ve článku: "Krb v nízkoenergetické dřevostavbě ano nebo ne?"