Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Fasáda ochrání i zkrášlí dřevostavbu – jakou si vybrat ?

Vnější fasáda je velmi důležitou součástí domu, která ho chrání před působením povětrnostních vlivů, ovlivňuje klima v interiéru a v neposlední řadě určuje celkový ráz a osobitost domu navenek. To platí pro zděné domy stejně jako pro dřevostavby. U dřevostaveb jsou možnosti obkladu vnější obálky značně pestré a variabilní. To, jakou variantu zvolit, je však nutné rozhodnout již ve fázi projektování a přizpůsobit jí vhodný typ a sílu konstrukce dřevostavby, především s ohledem na nosnost obvodových stěn nebo přilnavost jejich povrchu. Jiné nároky budou kladeny při použití klasické omítky, jiné při obkladu dřevem, deskami nebo kamenem. Klasický vzhled s pravou omítkou – od cihlové stavby k nerozeznání Pokud chceme využívat všech výhod dřevostavby, ale přitom preferujeme klasický vzhled domu, nebo potřebujeme, aby naše dřevostavba dobře vizuálně zapadla mezi ostatní domy, není to žádný problém. Díky moderním stavebním postupům a technologiím bude dřevostavba vypadat úplně stejně jako standardní cihlový dům s opravdovou omítkou. Vnější desky, na kterých by omítka přímo nedržela, se nejprve obloží vnější izolací, na kterou se aplikuje lepidlo a armovací síť. Následuje nanesení tenkovrstvé omítky v libovolné barevnosti, přičemž doporučované jsou především světlé odstíny, které zabrání možnému přehřívání stěn. Vláknocementové desky – barevné nebo v dekorech imitujících různé materiály Další možností je obklad dřevostavby vláknocementovými deskami, které jsou dodávány buď v různých barevných odstínech nebo v dekorech imitujících například dřevo, kámen nebo kov. Desky jsou montované na takzvanou bezkontaktní fasádu. V tomto případě tepelná izolace pokrývá vnitřní stěny dřevostavby a od vnějšího obkladu je oddělena mezerou pro odvětrávání a to ve formě dřevěného či kovového roštu. Vláknocementové desky jsou velmi odolné a ekologické, vyrobené z přírodních materiálů. Praktickou výhodou je také možnost vzájemné kombinace desek s různými dekory. Takto se dosáhne zajímavého vizuálního efektu. Obklad masivním dřevem – zdůraznění přírodního charakteru domu a jeho účinná ochrana Celkový přírodní ráz dřevostavby nejlépe podtrhne dřevěná fasáda. Pokud vybereme vhodný typ materiálu a budeme ho v budoucnu správně ošetřovat, uchová si masivní dřevo svou jedinečnou krásu a vlastnosti po desítky let. Dřevo dům účinně ochrání proti povětrnostním vlivům a mechanickému poškození, v létě dům ochlazuje, v zimě naopak skvěle izoluje proti mrazu. Přitom dřevo dům neuzavírá, protože je prodyšné. Instalace dřevěného obkladu se provádí připevněním na předsazený venkovní rošt, takže vznikne opět provětrávaná bezkontaktní fasáda, kdy vzduch bude proudit mezi ní a pláštěm stavby. Na obklad se využívají profilované palubky nebo palubky s perem a drážkou. Ty se připevňují na rošt vertikálně nebo horizontálně, přičemž je potřeba klást je přes sebe tak, aby po nich stékala dešťová voda a nezatékala do obkladu. Kromě palubek je možné si vybrat i ze široké nabídky prken nebo hranolků. Dnes již málo využívaným je tradiční dřevěný obklad – štípané nebo řezané šindele. Co se týká vhodného druhu dřeva, využívá se nejčastěji sibiřský modřín, který je velmi odolný a nemusí se dokonce ani povrchově ošetřovat. V tomto případě ale musíme počítat s tím, že dřevo bude časem šednout a to navíc nerovnoměrně v závislosti na orientaci jednotlivých stěn stavby ke světovým stranám a klimatickým podmínkám. Vzniklá šedavá až stříbrná patina ale nemá žádný vliv na trvanlivost a odolnost materiálu. Levnější variantou jsou tuzemská dřeva, jako smrk, borovice nebo dub. Ty je však nutné povrchově upravit tenkovrstvou lazurou nebo olejem a to zpravidla ve dvou vrstvách. Kamenný obklad – výrazný doplněk jako alternativa Dřevostavbu můžeme obložit také přírodním kamenem. Tato možnost se však většinou využívá jen na část fasády jako doplňková designová varianta, která by měla být konzultována s architektem a v projektu je třeba počítat s vyšší hmotností tohoto obkladu.

Číst více→

Ve dřevostavbě se dobře žije, aneb objevte tajemství jejího příznivého klimatu

Kromě rychlosti výstavby, její velké variabilitě, nebo úspoře finančních nákladů patří k podstatným výhodám dřevostaveb také jejich velmi příjemné a zdravé vnitřní klima. Jaké jsou hlavní důvody takto příznivých klimatických podmínek uvnitř dřevostavby? Síla přírodního materiálu Již samotný materiál použitý na stavbu - dřevo, je velmi příjemný a zdraví prospěšný a vytváří příznivé životní podmínky pro obyvatele domu, a to i pro astmatiky a alergiky. V současnosti využívané kvalitní certifikované deskové materiály neobsahují již žádné zdravotně závadné chemické látky, jako například formaldehydy, tak jak tomu bývalo v minulosti. Nízká akumulační schopnost – dům se rychle ohřeje i rychleji vychladne Panely, ze kterých se montují dřevostavby a které tak tvoří jejich stěny, mají nízkou akumulační schopnost. To je však hlavní výhodou a velmi praktickou vlastností, která nejvíce přispívá k příjemnému klimatu uvnitř dřevostavby. Za předpokladu nainstalované kvalitní izolace obvodového pláště, funguje dobře proces, že pokud v dřevostavbě zatopíme, vnitřní vzduch se během velmi krátké doby ohřeje a jemu se rychle přizpůsobí i povrchová teplota vnitřních stěn. V parném létě stavba naopak rychleji vychladne, když večer přestane slunce svítit a intenzívně hřát. Obojí přispívá k příjemnému klimatu i k finančním úsporám. Ve zděných stavbách se teplo akumuluje nejprve ve stěnách a teprve později se ohřívá vnitřní vzduch. Pokud chceme mít doma tepelný komfort například už po příchodu z práce, musíme začít topit již dříve během dne, aby stěny nebyly studené. V létě zase musíme déle větrat nebo používat klimatizaci, aby se jak vnitřní vzduch, tak i sluncem vyhřáté cihlové nebo betonové zdi rychleji ochladily. Větší nesoulad mezi povrchovou teplotou stěn a vnitřním vzduchem může také vést ke kondenzaci vzdušných par a tím ke vzniku plísní. Ideální vnitřní vlhkost Díky vlastnostem dřeva je v kvalitně postavených dřevostavbách příznivá vlhkost vzduchu. Zejména při využití takzvaných difúzně otevřených konstrukcí, které dokážou částečně optimalizovat vnitřní klima a vlhkost v objektu. Takto se dá dosáhnout stabilní optimální vlhkosti 40 - 60%. Tato hodnota je pro zdravé klima ideální, opět se minimalizuje riziko vzniku plísně a příjemně se dýchá. Více v článku : Difúzně otevřená konstrukce Rekuperace a kvalitní větrání – další krok k ještě lepšímu klimatu Příznivé mikroklima ve dřevostavbě, stejně jako i v jiných stavbách, je třeba udržovat také správným větráním. To by mělo být krátké a intenzívní. Využít můžeme také moderní technologii na zpětné získávání tepla a větrání - rekuperaci. Ta, zjednodušeně řečeno, funguje tak, že přiváděný venkovní čerstvý vzduch prochází přes rekuperační výměník uvnitř vzduchotechnické jednotky, do kterého z druhé strany vstupuje teplý odpadní vzduch z objektu a venkovní vzduch tak ohřívá. Více v článku : Větrání s rekuperací

Číst více→

Falešné předsudky o dřevostavbách, které neplatí. Nenechte se zmýlit

Dřevostavby jsou stále oblíbenější, jejich počet každým rokem rychle roste a s tím i množství spokojených uživatelů. Ti si pochvalují bydlení v domech z přírodního materiálu s velmi příjemným klimatem a nezaměnitelnou atmosférou. Přesto se stále můžeme setkat s falešnými předsudky a mylnými představami, které nás od rozhodnutí pořídit si dřevostavbu odrazují. Jaké jsou ty nejčastější a proč se nezakládají na pravdě? Omyl: dřevostavba má nízkou životnost Dřevostavba má úplně stejnou životnost jako stavba z cihel nebo z jiného materiálu. Záleží pochopitelně na kvalitě dřevostavby a použitého dřeva. U osvědčených a prověřených firem se však na dodržení moderních technologických postupů a využívání správného stavebního materiálu můžete spolehnout. Žádný dům, cihlový ani dřevostavba, se po delším čase, představujícím několik desetiletí, nevyhne rekonstrukci. Ta je však spíše potřebná z důvodu morální zastaralosti než z důvodu poškození stavby nebo materiálu. Případná rekonstrukce dřevostavby je přitom jednodušší než u jiných typů staveb. Důvodem je například variabilita stavebních modulů, příček, lehkost konstrukce, její snadná demontáž a podobně. Omyl: dřevostavba může snadno shořet Všechny stavby musí splňovat přísné protipožární předpisy a je tomu tak i u dřevostaveb, přičemž riziko vzniku požáru není vyšší než u domů z cihel či betonu. Trámy, ze kterých je tvořena dřevěná konstrukce obsahují přirozenou vlhkost a pokud jsou postiženy požárem, pouze odhořívají do hloubky cca dvou až tří centimetrů. Následně vytvořená zuhelnatělá vrstva brání přístupu kyslíku a požár zpomalí nebo úplně zastaví. Výhodou při případném hašení dřevostavby je to, že dřevo hoří kontrolovaným a předvídatelným způsobem, narozdíl například od ocelové konstrukce, která se může celá zhroutit naráz a neočekávaně. Více ve článku: Jak je to s hořlavostí dřevostaveb? Omyl: dřevostavba má špatné akustické a tepelně izolační vlastnosti V moderních dřevostavbách je již naprostým standardem a samozřejmostí kvalitní zvuková izolace stěn a stropů, která má stejné parametry a užitné vlastnosti jako u jiných staveb. Není žádným tajemstvím, že dřevostavby mají horší schopnost akumulovat teplo než cihlové domy. Při zatopení se však okamžitě zahřejí, protože se ihned ohřívá vnitřní vzduch a teplo se ze začátku neakumuluje pouze ve stěnách, jako je tomu u zděných domů. Rychlá schopnost ohřátí domu je tedy ve dřevostavbě velice příjemnou a praktickou vlastností. Pokud vyžadujeme i vyšší akumulaci tepla, můžeme do dřevostavby vložit zděnou nebo betonovou část k tomuto účelu určenou. Více o akustice ve dřevostavbách ve článku: Hlučnost v dřevostavbách Omyl: dřevostavbu napadnou a zničí dřevokazné houby a škůdci Dřevo může být při určitém souběhu vlhkosti a teploty napadeno houbami a hmyzími škůdci. To ale hrozí pouze u neošetřeného dřeva, aplikovaného svépomocí a navíc v místech, kde by dřevěná konstrukce neměla být umístěna (například pod úrovní terénu). Odborné firmy však vycházejí při volbě a úpravě stavebního materiálu a při samotném projektu dřevostavby ze znalosti takzvané konstrukční ochrany dřeva. Je tak zabráněno průniku vlhkosti nebo tomu, aby vzduch v konstrukci proudil na nevhodných a rizikových místech. Omyl: dřevostavba rovná se chata nebo venkovský srub Představa, že ten kdo vlastní dřevostavbu, musí zákonitě obývat prkennou chatu nebo trámový srub, byla možná opodstatněná v dobách dávno minulých. Díky moderním technologiím jsou dnes architektonické, projekční a konstrukční možnosti dřevostaveb téměř neomezené. Od cihlových staveb jsou současné dřevostavby téměř k nerozeznání. To jestli bude dřevostavba postavena v supermoderním duchu nebo bude mít spíše tradiční vzhled a uspořádání, záleží tedy jen na konkrétní představě, stylu a vkusu jejích budoucích majitelů. Omyl: těžbou dřeva se poškozuje životní prostředí Předsudek, že dřevostavby díky využívání dřeva jako stavebního materiálu, mají negativní vliv na životní prostředí, patří k nejabsurdnějším. Dřevo je totiž v našich podmínkách jediná plně obnovitelná stavební surovina a většina dodavatelů materiálů pro dřevostavby získává dřevo z lesů hospodařících trvale udržitelným způsobem. Kromě obnovitelnosti suroviny je také předností samotný proces zpracování dřeva a jeho úpravy, který je k přírodě velmi šetrný. Na výrobu dřevěného trámu se totiž spotřebuje mnohem méně energie, než například na výrobu cihel, oceli, cementu a dalších neobnovitelných stavebních materiálů. Více ve článku: Poptávka po dřevostavbách v ČR stále vzrůstá, bude ale z čeho stavět?

Číst více→

Hypotéka po 15ti letech: i inflace pomáhá snižovat výši dluhu

Financování vlastního bydlení bylo vždy jedním z největších finančních rozhodnutí v životě. Při financování pomocí hypotéky je splátka úvěru podstatnou částí rodinného rozpočtu. Vždy jsme říkali, že splátka úvěru je na počátku vysoká a postupem doby klesá. Alespoň co se týče kupní síly peněz. Že splácení úvěru je postupem doby snazší a snazší. Tedy dlouhodobě a v průměru. Podívejme se, jak vypadá hypotéka z roku 2004. Kdo si bral hypoteční úvěr na 2 mil. Kč se splatností 30 let, měl splátku tohoto úvěru 10 554 Kč měsíčně, při úrokové sazbě 4,85 %p.a. Tehdy to bylo 60 % průměrné hrubé mzdy. Také se za to dalo pořídit více než panelákové 3+1 v Praze. Nebudeme psát o nikom konkrétním, kdo si bral úvěr v roce 2004, ale budeme psát o průměrných číslech celého trhu. Splátka úvěru kolísala podle toho, jak se měnily úrokové sazby úvěru. V našem příkladu počítáme se sazbou, která každý měsíc reflektuje průměrné úrokové sazby na hypotečním trhu (podle Fincentrum Hypoindexu). Protože v letech 2008 a 2009 byly úrokové sazby vyšší, rostla by i splátka úvěru. (Konkrétní růst samozřejmě je individuální podle doby fixace úrokové sazby.) V letech 2014 – 2019 je splátka nízká, protože jsou nízké úrokové sazby. Pohyb úrokových sazeb jsme v roce 2004 nepředvídali a nepočítali jsme s ním. S čím jsme ale počítali, byla inflace. Samozřejmě jsme nevěděli, jak vysoká inflace bude. Jen jsme počítali s kladnou inflací, která pomáhá splácet úvěr. Reálná výše splátky úvěru nám díky inflaci klesla asi o 1/3, další pokles splátky má na svědomí pokles úrokových sazeb. Původní splátka 10 554 Kč má nyní reálnou hodnotu 6 110 Kč. Inflace také pomáhá snižovat výši dluhu. V nominálním vyjádření dlužíme po 15ti letech bance 1,26 mil. Kč, v reálném vyjádření je to „jen“ 0,92 mil. Kč. I zde nám inflace „pomohla“, i když splatit zbytek musíme stejně sami. Jen to není tak ohromující suma. Dále se splácením úvěru „pomáhá“ růst příjmů. Na počátku byla splátka úvěru 60 % z průměrného hrubého příjmu. Po 15ti letech splácení je splátka jen 18 % z průměrného platu. Nyní splátka tolik nezatěžuje rodinný rozpočet. Samozřejmě, že platí, že „minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů“, neboli historie se nemusí opakovat a už vůbec ne do puntíku přesně. Další zrada se může skrývat v průměru. Ne každému roste příjem průměrně. Nicméně v posledních 15ti letech došlo k tomu, co odpovídá dlouhodobým finančním trendům a těchto posledních 15 let nebylo nijak výjimečných. Také se ukazuje, že splátka (nominální i reálná) byla ještě po 5 letech přibližně stejná jako na počátku. Takže čekání na lepší časy je opravdu dlouhodobé a po roce nebo dvou splácení jednodušší nebude.

Číst více→

Se zimou přichází konec stavební sezóny. U dřevostaveb ne

U zděných a kamenných staveb představuje příchod zimy a mrazů období, kdy je nutné zastavit většinu běžných stavebních prací. Ty totiž, při klasických postupech, mohou probíhat pouze při teplotách 5 °C a vyšších. Hotová hrubá stavba by měla přes zimu odpočívat a takzvaně vymrznout, než se bude moci se stavěním na jaře pokračovat. U dřevostaveb žádná taková omezení neplatí. Stavět je možné v jakémkoli ročním období i při velmi nízkých teplotách nebo sněhových přeháňkách. Oddálit, nebo nějakým způsobem prodloužit dobu stavby, může jen déšť. Vlhko stavbě dřevěného domu neprospívá. V zimních měsících panuje však většinou mrazivé a suché klima, takže takové riziko je minimální. Stavbou v zimě můžeme dokonce ušetřit, protože většina stavebních materiálů je levnější a mimo sezónu, kdy stavební firmy nemají tolik zakázek, můžeme získat i slevu na práci. Proč je možné dřevostavby stavět v zimě Narozdíl od zděných staveb využívají dřevostavby takzvaného suchého procesu výstavby, kdy se nezanese do stavby žádná vlhkost, ta proto nemusí vysychat a ihned po dokončení hrubé stavby je možné dům vytápět a provádět navazující řemeslné práce. Konstrukce z jednotlivých dílů na principu rámového skeletu a CLT panelů je připravována v kontrolovaném prostředí ve výrobní hale dodavatele a na místě stavby se pouze osazuje a montuje. Stěny lze v hale kompletně připravit i včetně oken, dveří a instalací. Následná montáž na staveništi je pak realizována během několika dnů. I se započtením času nutného na přípravu stavebních dílů, je stavba komplet hotova během několika týdnů. Díky souběžně probíhajícím pracím v interiéru je dřevostavba po svém dokončení prakticky okamžitě připravena k nastěhování. Na počasí nezáleží, na dodavateli ano S mrazy si tedy při plánování realizace dřevostavby dělat starosti nemusíme, velice pečlivě bychom však měli vybírat firmu, které projekt a výstavbu svěříme. Výběr opravdu kvalitního dodavatele, u kterého se můžeme spolehnout na přesném a striktním dodržení všech technologických postupů, je zcela klíčový. Kromě referencí, je ukazatelem takto kvalitního dodavatele například vlastnění certifikačních osvědčení a členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů.

Číst více→

Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům ?

Rozhodnete-li se pro dřevostavbu, budete při výběru konkrétního druhu a typu domu řešit také jeden nelehký úkol: Dát přednost přízemní dřevostavbě - bungalovu nebo patrové dřevostavbě? Obě varianty mají totiž svá pro i proti, která je potřeba předem důkladně zvážit. Dobrá přístupnost nebo více soukromí? Nespornou výhodou bungalovů je snadná a pohodlná přístupnost obytných místností z jedné plochy. Odpadá nutnost chůze po schodech, což je většinou klíčové u starších osob nebo osob s omezenou pohyblivostí. Na druhé straně je třeba počítat s poněkud nižší mírou soukromí než u patrového domu, kde můžeme od sebe lépe oddělit klidové a společenské zóny. Postupem času lze také patrový dům lépe než bungalov uzpůsobit pro vícegenerační bydlení. Pokud však bude bungalov od začátku kvalitně dispozičně navržený, například s více venkovními vchody do jednotlivých místností, nemusí být menší omezení soukromí tím podstatným kritériem při rozhodování. Velikost pozemku může být rozhodující Velikost pozemku je naopak při výběru vhodného typu domu zcela zásadní. Pokud je k dispozici pouze malý pozemek a dům nebude obývat například jen starší manželský pár, bude vhodnějším řešením patrový dům, který zabere menší zastavěnou plochu a zbyde místo třeba i na malou zahrádku, dílnu nebo garáž. Náklady na stavbu a energetická náročnost Při porovnání nákladů na stavbu je třeba u bungalovů počítat především s vyšší cenou za větší základovou desku a střechu než u patrového domu. Odpadají zde také náklady na stavbu schodiště a stropní konstrukce. Celková cena stavby bungalovu a patrového domu se stejnou užitnou plochou se však ve finále nijak dramaticky lišit nebudou. Samozřejmě to platí hlavně v případě standardních řešení a nekomplikovaných podmínek pro stavbu. Jiná situace bude u atypických řešení, pokud by například stavba probíhala na svažitém či členitém pozemku, bylo zvoleno nestandardní konstrukční řešení nebo dispozice domu. Pokud hovoříme o energetické náročnosti, nejedná se také o nijak zásadní rozdíl v nákladech na vytápění. Obecně platí, že při stejné obytné ploše jsou patrové dřevostavby asi o 5-10 % úspornější než bungalovy, a to zejména díky jejich celkově menší povrchové ploše, která je tak méně náchylná na ochlazování vnějším klimatem. V patrovém domě se částečně vytápí přízemí i teplem z patra, vytápíme však navíc i schodiště a chodby v patře. Tyto tepelné ztráty zase nemusíme řešit u bungalovů. Zvolíme-li nízkoenergetickou dřevostavbu, nemusíme z energetického hlediska dilema, jestli bungalov nebo patrový dům, řešit vůbec. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby byl jejich provoz co nejúspornější a to, jestli se jedná o přízemní bungalov nebo patrovou stavbu, zde nehraje zásadní roli.

Číst více→
Načíst další