Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Vše o dřevostavbách

Hypotéka po 15ti letech: i inflace pomáhá snižovat výši dluhu

Financování vlastního bydlení bylo vždy jedním z největších finančních rozhodnutí v životě. Při financování pomocí hypotéky je splátka úvěru podstatnou částí rodinného rozpočtu. Vždy jsme říkali, že splátka úvěru je na počátku vysoká a postupem doby klesá. Alespoň co se týče kupní síly peněz. Že splácení úvěru je postupem doby snazší a snazší. Tedy dlouhodobě a v průměru. Podívejme se, jak vypadá hypotéka z roku 2004. Kdo si bral hypoteční úvěr na 2 mil. Kč se splatností 30 let, měl splátku tohoto úvěru 10 554 Kč měsíčně, při úrokové sazbě 4,85 %p.a. Tehdy to bylo 60 % průměrné hrubé mzdy. Také se za to dalo pořídit více než panelákové 3+1 v Praze. Nebudeme psát o nikom konkrétním, kdo si bral úvěr v roce 2004, ale budeme psát o průměrných číslech celého trhu. Splátka úvěru kolísala podle toho, jak se měnily úrokové sazby úvěru. V našem příkladu počítáme se sazbou, která každý měsíc reflektuje průměrné úrokové sazby na hypotečním trhu (podle Fincentrum Hypoindexu). Protože v letech 2008 a 2009 byly úrokové sazby vyšší, rostla by i splátka úvěru. (Konkrétní růst samozřejmě je individuální podle doby fixace úrokové sazby.) V letech 2014 – 2019 je splátka nízká, protože jsou nízké úrokové sazby. Pohyb úrokových sazeb jsme v roce 2004 nepředvídali a nepočítali jsme s ním. S čím jsme ale počítali, byla inflace. Samozřejmě jsme nevěděli, jak vysoká inflace bude. Jen jsme počítali s kladnou inflací, která pomáhá splácet úvěr. Reálná výše splátky úvěru nám díky inflaci klesla asi o 1/3, další pokles splátky má na svědomí pokles úrokových sazeb. Původní splátka 10 554 Kč má nyní reálnou hodnotu 6 110 Kč. Inflace také pomáhá snižovat výši dluhu. V nominálním vyjádření dlužíme po 15ti letech bance 1,26 mil. Kč, v reálném vyjádření je to „jen“ 0,92 mil. Kč. I zde nám inflace „pomohla“, i když splatit zbytek musíme stejně sami. Jen to není tak ohromující suma. Dále se splácením úvěru „pomáhá“ růst příjmů. Na počátku byla splátka úvěru 60 % z průměrného hrubého příjmu. Po 15ti letech splácení je splátka jen 18 % z průměrného platu. Nyní splátka tolik nezatěžuje rodinný rozpočet. Samozřejmě, že platí, že „minulé výnosy nejsou zárukou budoucích výnosů“, neboli historie se nemusí opakovat a už vůbec ne do puntíku přesně. Další zrada se může skrývat v průměru. Ne každému roste příjem průměrně. Nicméně v posledních 15ti letech došlo k tomu, co odpovídá dlouhodobým finančním trendům a těchto posledních 15 let nebylo nijak výjimečných. Také se ukazuje, že splátka (nominální i reálná) byla ještě po 5 letech přibližně stejná jako na počátku. Takže čekání na lepší časy je opravdu dlouhodobé a po roce nebo dvou splácení jednodušší nebude.

Číst více→

Se zimou přichází konec stavební sezóny. U dřevostaveb ne

U zděných a kamenných staveb představuje příchod zimy a mrazů období, kdy je nutné zastavit většinu běžných stavebních prací. Ty totiž, při klasických postupech, mohou probíhat pouze při teplotách 5 °C a vyšších. Hotová hrubá stavba by měla přes zimu odpočívat a takzvaně vymrznout, než se bude moci se stavěním na jaře pokračovat. U dřevostaveb žádná taková omezení neplatí. Stavět je možné v jakémkoli ročním období i při velmi nízkých teplotách nebo sněhových přeháňkách. Oddálit, nebo nějakým způsobem prodloužit dobu stavby, může jen déšť. Vlhko stavbě dřevěného domu neprospívá. V zimních měsících panuje však většinou mrazivé a suché klima, takže takové riziko je minimální. Stavbou v zimě můžeme dokonce ušetřit, protože většina stavebních materiálů je levnější a mimo sezónu, kdy stavební firmy nemají tolik zakázek, můžeme získat i slevu na práci. Proč je možné dřevostavby stavět v zimě Narozdíl od zděných staveb využívají dřevostavby takzvaného suchého procesu výstavby, kdy se nezanese do stavby žádná vlhkost, ta proto nemusí vysychat a ihned po dokončení hrubé stavby je možné dům vytápět a provádět navazující řemeslné práce. Konstrukce z jednotlivých dílů na principu rámového skeletu a CLT panelů je připravována v kontrolovaném prostředí ve výrobní hale dodavatele a na místě stavby se pouze osazuje a montuje. Stěny lze v hale kompletně připravit i včetně oken, dveří a instalací. Následná montáž na staveništi je pak realizována během několika dnů. I se započtením času nutného na přípravu stavebních dílů, je stavba komplet hotova během několika týdnů. Díky souběžně probíhajícím pracím v interiéru je dřevostavba po svém dokončení prakticky okamžitě připravena k nastěhování. Na počasí nezáleží, na dodavateli ano S mrazy si tedy při plánování realizace dřevostavby dělat starosti nemusíme, velice pečlivě bychom však měli vybírat firmu, které projekt a výstavbu svěříme. Výběr opravdu kvalitního dodavatele, u kterého se můžeme spolehnout na přesném a striktním dodržení všech technologických postupů, je zcela klíčový. Kromě referencí, je ukazatelem takto kvalitního dodavatele například vlastnění certifikačních osvědčení a členství v Asociaci dodavatelů montovaných domů.

Číst více→

Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům ?

Rozhodnete-li se pro dřevostavbu, budete při výběru konkrétního druhu a typu domu řešit také jeden nelehký úkol: Dát přednost přízemní dřevostavbě - bungalovu nebo patrové dřevostavbě? Obě varianty mají totiž svá pro i proti, která je potřeba předem důkladně zvážit. Dobrá přístupnost nebo více soukromí? Nespornou výhodou bungalovů je snadná a pohodlná přístupnost obytných místností z jedné plochy. Odpadá nutnost chůze po schodech, což je většinou klíčové u starších osob nebo osob s omezenou pohyblivostí. Na druhé straně je třeba počítat s poněkud nižší mírou soukromí než u patrového domu, kde můžeme od sebe lépe oddělit klidové a společenské zóny. Postupem času lze také patrový dům lépe než bungalov uzpůsobit pro vícegenerační bydlení. Pokud však bude bungalov od začátku kvalitně dispozičně navržený, například s více venkovními vchody do jednotlivých místností, nemusí být menší omezení soukromí tím podstatným kritériem při rozhodování. Velikost pozemku může být rozhodující Velikost pozemku je naopak při výběru vhodného typu domu zcela zásadní. Pokud je k dispozici pouze malý pozemek a dům nebude obývat například jen starší manželský pár, bude vhodnějším řešením patrový dům, který zabere menší zastavěnou plochu a zbyde místo třeba i na malou zahrádku, dílnu nebo garáž. Náklady na stavbu a energetická náročnost Při porovnání nákladů na stavbu je třeba u bungalovů počítat především s vyšší cenou za větší základovou desku a střechu než u patrového domu. Odpadají zde také náklady na stavbu schodiště a stropní konstrukce. Celková cena stavby bungalovu a patrového domu se stejnou užitnou plochou se však ve finále nijak dramaticky lišit nebudou. Samozřejmě to platí hlavně v případě standardních řešení a nekomplikovaných podmínek pro stavbu. Jiná situace bude u atypických řešení, pokud by například stavba probíhala na svažitém či členitém pozemku, bylo zvoleno nestandardní konstrukční řešení nebo dispozice domu. Pokud hovoříme o energetické náročnosti, nejedná se také o nijak zásadní rozdíl v nákladech na vytápění. Obecně platí, že při stejné obytné ploše jsou patrové dřevostavby asi o 5-10 % úspornější než bungalovy, a to zejména díky jejich celkově menší povrchové ploše, která je tak méně náchylná na ochlazování vnějším klimatem. V patrovém domě se částečně vytápí přízemí i teplem z patra, vytápíme však navíc i schodiště a chodby v patře. Tyto tepelné ztráty zase nemusíme řešit u bungalovů. Zvolíme-li nízkoenergetickou dřevostavbu, nemusíme z energetického hlediska dilema, jestli bungalov nebo patrový dům, řešit vůbec. Tyto stavby jsou projektovány tak, aby byl jejich provoz co nejúspornější a to, jestli se jedná o přízemní bungalov nebo patrovou stavbu, zde nehraje zásadní roli.

Číst více→

Hlučnost v dřevostavbách

Hlučnost je u dřevostaveb často probíraným tématem. Stále se mnoho lidí domnívá, že dřevostavby mají mizerné zvukově-izolační vlastnosti, zvuk se nese napříč lehkou konstrukcí celým domem a pokud má dům více podlaží, situace je o to horší. Jak je to ale doopravdy? Jak se může hluk dřevostavbou šířit? Jako jiné fyzikální vlastnosti, tak i hluk a jeho prostup konstrukcí lze samozřejmě změřit. Pro posouzení měříme tyto dvě hodnoty: Vzduchová neprůzvučnost (Rw) – tato hodnota vyjadřuje schopnost konstrukce pohlcovat zvukové vlny šířící se vzduchem (z jednoho pokoje či patra do druhého). Čím více neprůzvučná konstrukce je, tím je hodnota vyšší. Například pokud hluk na jedné straně konstrukce je 60 dB (decibelů) a na druhé 35 dB, pak taková konstrukce má hodnotu Rw 25 dB. Kročejová neprůzvučnost (Lnw) – zde se nejedná o schopnost pohlcovat hluk, ale měří se naměřená hodnota v místnosti (měří se jak ve vertikální tak i v horizontální ose, která bývá někdy opomíjená). Tento zvuk se šíří z daného místa vibracemi konstrukcí (takový zdroj hluku může být chůze či skákání). Proto čím je hodnota nižší, tím je izolace konstrukce lepší. Zvukový útlum konstrukce závisí na: Vlastnostech jednotlivých vrstev Způsobu spojení vrstev Na vyplnění dutých prostor mezi vrstvami izolací Vliv vrchní vrstvy na stropní konstrukci Zvuk rezonuje jen v nesprávně postavené stavbě Zvuk v dřevostavbě může opravdu rezonovat, ale jen v případě, že je špatně postavena. Takový případ však může nastat i u domu zděného. V tomto ohledu má dřevostavba nad zděným domem trochu navrch. Zatím co u zděného domu si můžete akorát zvolit různou tloušťku a hmotnost zdiva, dřevostavba se skládá z několika vrstev. V případě montovaných domů se dá hluková izolace zvýšit jednoduchými úpravami a správným provedením detailů. Dobrá specializovaná firma na toto dohlédne. U dřevostaveb pozor na kročejovou neprůzvučnost Obecně u dřevostaveb představuje potenciálně větší problém kročejová neprůzvučnost vodorovných konstrukcí, protože se často stavby realizují s lehkými stropy bez betonových vrstev. Potenciální problémy s akustikou by měly být řešeny už ve fázi projektu. Akustické vlastnosti u dřevostavebzávisí nejen na správném provedení, ale i na správné volbě použitých materiálů (typu a tloušťce). Další aspekty podílející se na hlučnosti Kromě samotné konstrukce je zde ještě mnoho dalších prvků podílejících se na případném problému s akustikou. Z těch významnějších faktorů to jsou určitě schodiště (jeho připojení a celková konstrukce – zde platí, čím tužší a stabilnější konstrukce, tím méně vydaného hluku), vnitřní dveře (jak materiál a výplň dveřního křídla, tak zárubně), rozvody a prostupy vzduchotechniky a topení a všechny případné další spoje v konstrukci. Velkou roli určitě hrají i samotné dispozice domu. To vše by mělo být při jednotlivých fázích stavby pohlídáno a zváženo. Mohlo by vás také zajímat: Jak se pozná kvalitní firma stavící dřevostavbu? Dřevostavba nebo zděný dům? Na čem nešetřit ani u levných dřevostaveb Životnost dřevostaveb

Číst více→

Jak je to s hořlavostí dřevostaveb?

Dřevostavba sama od sebe nevzplane Kolem dřevěných domů koluje řada zakořeněných mýtů. Traduje se, že dřevostavby mají mizernou protipožární odolnost a jsou velmi hořlavé. Stavba ze dřeva prý může shořet jako papír. Omyl. Dřevostavba se nemůže sama vznítit a shořet. Ani při vysokých teplotách. A rozhodně se nezboří jako domek z karet.   Pravdou je, že požár může vzniknout v jakémkoliv typu budovy. Ať už jde o cihlový dům, sendvičovou konstrukci nebo klasickou dřevostavbu. Většinou k němu dochází při manipulaci s otevřeným ohněm, vznícením hořlavé látky, závadou elektroinstalace, zahořením vybavení domu nebo úderem blesku do domu. Najdou se i další důvody vzniku požáru – v drtivé většině jsou ovšem způsobeny lidskou nedbalostí. Není dřevo jako dřevo Každá dřevostavba musí splňovat přísné bezpečnostní normy. Ani při vysoké teplotě ovšem dřevo samo od sebe nevzplane. Zatímco dle současných platných předpisů činí spodní hranice odolnosti vůči požáru kolem 15 minut, požární odolnost staveb ze dřeva se pohybuje kolem 60 minut. Tato hodnota definuje dobu, po kterou by měla nosná konstrukce odolat účinkům hoření a nezhroutit se. Dřevo jako součást stavební konstrukce má jiné parametry než palivové dřiví, a tedy i zcela jiný stupeň hořlavosti. Masivní dřevěné prvky jsou vůči požáru velmi odolné, menší dřevěné elementy mají zase důmyslnou ochranu v podobě obložení. Např. nosné konstrukce sendvičových dřevostaveb mají speciální nehořlavé nebo těžce hořlavé opláštění. To může být tvořeno z minerální tepelné izolace, sádrovláknitých desek, sádrokartonu nebo dalších žáruvzdorných materiálů. Zázračný kyslík Při přítomnosti hořlavého prvku, kyslíku a zdroje zapálení dřevo vzplane. Důležitým prvkem ochrany srubů, roubených domů a dalších dřevostaveb jsou jejich konstrukční vlastnosti. Stěny těchto typů staveb jsou tvořeny kulatým dřevem s velkým průřezem. Tato kulatina (příp. hraněné dřevo) obsahuje určitou zbytkovou vlhkost, která se při teplotě cca 100 °C postupně odpařuje, což zpomaluje hoření. Při vyšší teplotě kolem 200 až 300 °C se začínají rozkládat chemické látky dřeva, což má za následek uvolňování plynu, který při dodání kyslíku a teplotě 330 až 520 °C vzplane. Při hoření dřevěný prvek na svém povrchu zuhelnatí a vytvoří několikacentimetrovou vrstvu, která brání přístupu kyslíku dovnitř průřezu, působí jako tepelná izolace a chrání tak dosud nepoškozené dřevo. Bez kyslíku, který napomáhá hoření, dřevo postupně uhasíná. Předvídatelnost a snadná likvidace dřevostaveb Proces hoření u dřevostavby probíhá předvídatelně a již ve fázi projektování budovy lze přesně vypočítat a definovat, jak se bude konstrukce při požáru chovat. Dřevo je velmi stabilní materiál a ztráta jeho pevnosti je pomalejší než u oceli, která má vysokou teplotní roztažnost. Zatímco dřevo ohořívá bez náhlé ztráty nosnosti, ocel a další běžně používané kovy ve stavebnictví se mohou při požáru rychle zhroutit.  Velký požár v obytném domě většinou způsobí, že budova přestane být obyvatelná. A je jedno, jestli je její nosná část tvořena betonem, železobetonem, ocelí nebo dřevem. Byť je jakýkoliv požár vždy velmi nepříjemnou událostí, u dřevostaveb zde můžeme mluvit o jisté výhodě. Oproti jiným typům staveb jsou náklady na její likvidaci i recyklaci výrazně nižší. Velkou část dřevěných konstrukcí lze v podstatě ekologicky zlikvidovat i na vlastní zahradě. Výhody a záruky dřevostaveb ALFAHAUS Společnost ALFAHAUS se specializuje na výrobu nízkoenergetických a pasivních dřevostaveb. Díky úzké specializaci ke každému projektu přistupujeme individuálně a při jeho realizaci dodržujeme maximální kvalitu. Systém nejmodernější certifikované technologie, který využíváme při výrobě našich montovaných domů, zásadně převyšuje časké požadavka a splňuje i ty nejnáročnější požadavky Evropské unie. Kromě nadstandardních tepelně-izolačních vlastností zaručujících nízké náklady na spotřebu energií má firma ALFAHAUS certifikát od státní nezávislé zkušebny VVUD Praha, která pravidelně kontroluje výrobu našich dřevostaveb. Jsme také členem Asociace dodavatelů montovaných domů, jejímž hlavním posláním je zabezpečení kvality staveb na bázi dřeva prostřednictvím certifikace dle Dokumentu národní kvality (DNK). Při každé naši realizaci vždy pečlivě dodržujeme technické parametry ovlivňující kvalitu dřevostaveb, jejich životnost i bezpečnost. Splnění přísných norem a parametrů pro nás není jen prázdnou frází. Kontaktujte nás a přesvědčte se sami!  

Číst více→

Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?

Často pociťujete pálení v nose, dušnost, pocity závratě či trpíte slzením očí nebo rýmou? Trápí něco podobného osoby, které se zdržují ve stejných prostorách jako vy? Pak možná trpíte syndromem nemocné budovy. Vše přišlo s novými trendy ve stavebnictví O této problematice se začalo mluvit již v 70. letech minulého století v souvislosti s boomem výstavby velkých administrativních a obchodních budov. V takových budovách klasické větrání okny začala nahrazovat vzduchotechnika, či se zde hromadily těkavé látky z nového vybavení a zdánlivá banálnost začala přerůstat v problém. Tímto problémem se následně začala zabývat i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zavedla pojmenování Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom = SBS). Po následném výzkumu v roce 1984 oznámila, že tímto syndromem trpí 30 % obyvatel ve vyspělých zemích. V současné době se s tímto problémem potýká až 60 %. Problém se samozřejmě netýká jen nových staveb. Stejný problém může nastat i po rekonstrukci domu starého. Příznaky syndromu nemocné budovy Ač budova vypadá na první pohled naprosto v pořádku, její „neduhy“ můžete pocítit širokým spektrem příznaků. postižení centrální nervové soustavy: bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti, nesoustředěnost postižení kůže: suchá nebo svědivá kůže postižení horních cest dýchacích: bolesti v krku a nosohltanu, ucpaný nos, vznik alergií postižení dolních cest dýchacích: pocit tlaku na prsou, dušnost, vznik astmatu postižení očí: dráždění a pálení, slzení Jak ale tyto příznaky rozpoznat od těch, které mohou pocházet například z běžných infekčních onemocnění? Typickým znakem u SBS je, že příznaky ustoupí, když budovu postižený opustí. Co SBS způsobuje? Nemusí jít jen o jednu konkrétní příčinu, ale často jde spíše o kombinaci více faktorů. Obecně ale potíže nejčastěji vznikají v budovách, kde je vnitřní prostředí zcela odděleno od vnějšího. Vzduchotechnika Vzduchotechnika nyní stále častěji kompletně nahrazuje větrání okny a pokud je budova utěsněna a vzduchotechnika z nějakého důvodu neplní dobře svou funkci, může to být začátek všech dalších komplikací. Bez správné cirkulace vzduchu se mohou v budově hromadit: vyšší počty bakterií a virů v podobě biologických aerosolů látky uvolňující se z nábytku či nátěrů radon vláknitý prach výfukové plyny pronikající z podzemních garáží nebo parkovišť plísně Předměty uvnitř budovy Ani bezchybná vzduchotechnika nás neochrání v případě, když se do interiéru budou uvolňovat chemické látkyzejména ve větším množství. Nebezpečné jsou zejména: lepidla nekvalitní podlahové krytiny či nábytek, ze kterých se uvolňují těkavé látky i dlouho poté, co jste je zakoupili čistící prostředky tabákový kouř Dalšími potenciálně škodlivými faktory jsou: hluk nedostatečné osvětlení prašnost kopírky, tiskárny (proto by se měla dodržovat jejich minimální vzdálenost od pracoviště) Vlhkost vzduchu Důležitá je i správná vlhkost vzduchu, ač je velmi často opomíjená. Optimální vlhkost ať už v kanceláři nebo v bytě je mezi 40 – 60 %. Zejména v zimních měsících se v interiéru potýkáme s vlhkostí pouze kolem 20 %. To způsobuje vysychání sliznic zejména horních a dolních cest dýchacích, což vede k oslabení jejich obranyschopnosti a následně častým zánětům například nosohltanu a u dětí k častějšímu výskytu laryngitid. Jak situaci řešit Pokud se u vás potíže vyskytují a případné zavedené úpravy nepomáhají, můžete se obrátit na odborníky. Ty naleznete například na regionálních pracovištích Zdravotního ústavu v Čechách a na Moravě. Provedou potřebná měření a naleznou s vámi možná řešení. Mohlo by vás také zajímat: Větrání nejen v montovaných dřevostavbách Pozor na zdraví škodlivé podlahové krytiny – poznáte je i po čichu Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky?

Číst více→
Načíst další