Vše o dřevostavbách
Jak nejlépe ochránit dřevo před vlhkostí?
Voda je pro celou řadu materiálů tichý, ovšem nekompromisní zabiják, který pozvolnou, avšak vytrvalou činností dokáže poškodit kov, kámen a samozřejmě také dřevo. To je díky své relativní měkkosti na vlhkost poměrně náchylné, a proto je nutné každý trám, lať a prkno, u kterých hrozí riziko kontaktu s vodou, náležitě ošetřit. Vlhké dřevo znamená spoustu problémů Podobně jako u dalších organických materiálů je i u dřeva určité procento vnitřní vlhkosti zcela běžné. Jedná se o pórovitý materiál, který zadržuje vodu ve svých buněčných stěnách i buněčných dutinách. Během stavby je tedy nutné kontrolovat, zda využíváme takové dřevo, jehož celková vlhkosti je v platných normách. Stavba je totiž ve většině případů mokrým procesem, během kterého je dřevo v kontaktu s vlhkostí, kterou do sebe může absorbovat. Je tedy zapotřebí ošetřit dřevo tak, aby byla tato absorpce co nejmenší. Pokud dřevo ošetřeno není, snižuje se jeho pevnost a pružnost. Zároveň se zvyšuje riziko napadení biologickými škůdci, jako je hmyz, plísně, hniloba či houby. Vlhkost také dokáže měnit tvar dřeva. Všechny tyto aspekty mohou ve finále vést k narušení statiky daného objektu. Lazura, olej, vosk a lak Abychom se vlhnutí dřeva preventivně vyhnuli, je nutné jej správně ošetřit. Možností, jak ošetřit dřevo, je celá řada. Patří sem například lazura, která je vhodná primárně pro ošetření měkkých dřevin, jako je lipové, jedlové, borovicové nebo smrkové dřevo. Lazura na povrchu dřeva vytváří film, který odpuzuje vodu, čímž zabraňuje degradaci kvality jeho struktury. Tmavá lazura navíc dokáže ochránit dřevo před ultrafialovým zářením. Nevýhodou lazury je, že po několika letech je potřeba dřevo či výrobek z dřeva znovu ošetřovat. Na tvrdé dřeviny, kde je lazura zcela nevhodná, se používají oleje a vosky. Tuto technologii lze aplikovat na javor, buk, ořech, olši či kaštan. Olej a vosk dokáže ochránit dřevo před působením vody a také zvyšuje jeho odolnost před mechanickým poškozením. Oleje jsou vhodné tam, kde se voda drží delší dobu. Příkladem mohou být nezastřešené terasy. Oleje se totiž do dřeva vsakují, a tak nejsou náchylné na mechanické opotřebení. Nátěr olejem je ovšem nutné často opakovat. Lak dokáže na povrchu dřeva vytvořit vrstvu, která odolává působení vody a větru. Laky na dřevo lze pořídit v nejrůznějších odstínech. Lak je ovšem poměrně citlivý na mechanická poškození. Jakmile se povrch laku naruší, do dřeva se může dostat voda. Proto je tato látka vhodnější pro aplikaci spíše v interiérech. Impregnace dřeva Veli zajímavou a účinnou technologií je impregnace. Na pilách lze často koupit již naimpregnované dřevo, které je namáčeno ve velkých kotlích ve speciálním impregnačním roztoku. Namáčení je vhodné pro rychlou impregnaci značného množství materiálu, ovšem samotný impregnační přípravek proniká do hloubky pouhých 2 milimetrů. Právě hloubka impregnace hraje důležitou roli. U každého typu dřeviny se však tato hloubka liší. V případě smrku se jedná o hloubku 3 až 7 milimetrů, u borovice je důležité impregnovat bílou část dřeva na průřezu, do jádra impregnace neproniká. U buku se jedná o hloubku deseti až dvaceti milimetrů. U dubu je optimální impregnovat do hloubky tří až šesti milimetrů. Proniknutí do takové hloubky je ovšem u většiny domácích způsobů ošetření dřeva problematické. Podobně jako máčení, ani nátěry a nástřiky nedovedou implementovat ochranné přípravky do správné hloubky. Nejúčinnější je tlaková impregnace Aby se ochranné látky dostaly tak hluboko do povrchu dřeva, je ideální zvolit postup tzv. tlakové impregnace. Během ní pronikají látky hluboko do struktury dřeva. Problém ovšem je, že tlakovou impregnaci nelze provádět v domácích podmínkách a takovéto ošetření dřeva je možné pouze u profesionálů s náležitou technikou. Využitím jejich služeb máte ovšem jistotu, že dřevo vydrží skutečně dlouho a nebudete s ním mít žádnou starost. Pokud se však rozhodnete volit ošetření dřeva v domácích podmínkách, můžete sáhnout po syntetických či vodou ředitelných lazurách. Pro navýšení efektu lze navíc takto ošetřené dřevo doplnit o povrchový lak, který vytvoří druhou ochrannou vrstvu. Počítejte však s tím, že se jedná o řešení, které dřevo ochrání jen na určitou dobu a po čase se bude nutné k takto ošetřenému dřevu opět vracet.
Jak ušetřit na energiích? Na úsporu myslete již při výstavbě domu a jeho zařizování
Energetická krize se pomalu, ale jistě vkrádá i do českých domácností. Zdražování energií bude citelné zejména v těchto měsících, kdy lidem do schránek přistane vyúčtování za minulý rok, na které v mnoha případech nebude dvakrát hezký pohled. Mnozí z nás tak hledají způsoby, jak na energiích ušetřit. V ideálním případě je na úspornost zapotřebí myslet již v momentě výstavby domu a následném zařizování, a koncipovat vše tak, aby byly náklady na jeho provoz co nejmenší. K tomu vám poslouží hned několik způsobů. Nizkoenergetický a pasivní dům S domy, které toho ke svému provozu nepotřebují příliš, se pojí pojmy nízkoenergetický dům a pasivní standard. Jaký je mezi nimi rozdíl, se můžete dočíst v našem nedávném článku, nicméně oba tyto tituly prozrazují, že dům umí být šetrný vůči životnímu prostředí i peněženkám svých majitelů. Aby se dům těmto standardům přiblížil, je nutné počítat s úsporností již v samotném návrhu, kdy by se měly uplatňovat principy typu orientace velkých prosklených ploch na jih či koncepce domu do střídmého půdorysu bez větších výběžků. Zateplení jako základ Základem pro maximální úsporu energie je ovšem co možná nejkvalitnější zateplení domu a minimalizace tepelných mostů. Samozřejmostí jsou také kvalitní okna s trojitým sklem a také dobře zpracované dveře. Dům by měl navíc využívat maximálně slunečních zisků, ale zároveň se prostřednictvím žaluzií či přesahem střechy bránit před přehřátím interiéru. Se sluncem souvisí také využívání sluneční energie k provozu domu prostřednictvím fotovoltaických systémů, díky kterým lze v extrémních případech vytvořit z domu plně ostrovní, tedy tzv. off-grid domov, který nemusí ke svému provozu energii ze sítě vůbec potřebovat. Nepodceňujte spotřebiče Jak vysoký odběr energie bude váš dům mít, ve velkém ovlivní také volba spotřebičů. Právě spotřebiče, jako je pračka, sušička či varná deska ovlivňují odběr energie zásadním způsobem. Kdo chce ušetřit, měl by se při jejich výběru řídit energetickými štítky a volit nejefektivnější spotřebiče označované úspornou třídou. Značné úspory na energiích mohou přinést také systémy chytré domácnosti, které přesně řídí provoz jednotlivých spotřebičů. Mimo svícení či zapínání pračky jsou schopny ovlivňovat i spínání elektrických kotlů a podobných spotřebičů, a chytře tak participovat na vytápění interiéru v šetrném režimu. Chytrá domácnost je úsporná Navíc některé chytré spotřebiče jsou schopny pracovat se stejnou efektivitou jako jejich „hloupí“ předchůdci a spotřebují přitom podstatně méně energie. Příkladem jsou chytré vysavače, které navíc dovedou šetřit čas. Mohly by se zdát jako prostý detail, ale ve výsledku se na spotřebě domácnosti umí podepsat také zvolené žárovky a další typy osvětlení. Ideální volbou jsou LED žárovky, které jsou úspornější a ekologičtější než kompaktní zářivky, a navíc je jejich životnost podstatně vyšší. Jejich cena je navíc dnes již relativně nízká. Právě cena je věc, na kterou byste při koncipování své úsporné domácnosti neměli zapomínat. Ve snaze ušetřit mnozí kupují věci, jejichž provoz je ve finále vyjde dráž, než pokud by zpočátku investovali do úspornějšího řešení. Tato poučka je ovšem platná i v opačném případě, a tak je nutné při snaze postavit dům a vybavit jeho domácnost energeticky co nejefektivněji, nutné neustále přepočítávat návratnost. Více k tématu: Jak ušetřit na energiích? Zkuste se zaměřit na teplo získávané z odpadních vod Domy s téměř nulovou spotřebou energie Tepelná čerpadla: ideální způsob vytápění dřevostavby
Jak ušetřit na energiích? Zkuste se zaměřit na teplo získávané z odpadních vod
Pokud budete stavět dům, zajisté se setkáte s termínem šedá voda. Jedná se o odpadní vodu, kterou produkuje domácnost svým běžným provozem, od sprchování, až po mytí nádobí. Šedá voda putuje buď potrubím do nejbližší čistírny odpadních vod, v některých případech ovšem probíhá čištění přímo u domu. Taková voda však nemusí být jen starost, ale může se stát i zajímavým zdrojem energie. Jedna domácnost v rodinném domě vyprodukuje přibližně 15 až 112 litrů šedé vody za den. V případě hotelů, wellness center a podobných zařízení se může produkce šedé vody vyšplhat až na 400 litrů za den. Navíc teplota u této vody se pohybuje mezi 18 až 35 stupni. V praxi to tedy vypadá tak, že vydáváme energii na ohřev vody, kterou použijeme jednorázově a následně se jí zbavujeme. Chytrá rekuperace Je tu ovšem způsob, jak toto teplo získávat zpět a využívat ho například pro ohřev teplé užitkové vody, provozní teplé vody či k vytápění objektu. Odebírání tepla ze šedé vody lze provádět buď lokálním způsobem, případně centrálním. Kterou z těchto dvou metod zvolit, ovlivňuje průtok odpadní vody. Pro menší domy je vůbec nejzajímavějším řešením lokální rekuperace tepla, která se dokáže přizpůsobit aktuální spotřebě domácnosti. Lokální systémy stojí na principu odběru tepla z odtékající šedé vody z domácnosti. Ta předehřívá studenou vodu, která následně putuje do sprchy či k jinému využití. Může se tak dít buď systémem ohřevu vody pro okamžitou spotřebu, případně formou předehřevu vody, která je následně ukládána do zásobníku TUV. Jednoduchý princip i technologie Celý princip rekuperace teplé vody spočívá v umístění rekuperačního zařízení v horizontální pozici přímo pod odtokem. Při takové aplikaci většinou funguje pouze pro jedno zařízení, jako je například právě sprcha. Výhodou celého řešení v případě využití u vody na sprchování jsou relativně nízké náklady na pořízení, údržbu i provoz, protože nejsou potřeba žádná čerpadla. Rekuperační zařízení však lze umístit i do pozice vertikální, kdy se nejčastěji montuje do oblasti odpadního potrubí. Díky umístěnému výměníku nejprve putuje použitá šedá voda směrem do kanalizace. Jelikož si tato voda z domácnosti odnáší vyšší teplotu, než má nová voda, dochází k jejímu předehřívání, aby byla následně využita nejrůznějšími způsoby. Zajímavé je, že na instalaci rekuperačních zařízení mohou zájemci v současné době čerpat dotace z dotačního programu Nová zelená úsporám. Dotaci je přitom možné získat na instalaci centrálního i decentrálního systému rekuperace energie ze šedé vody, a to až v hodnotě 5 tisíc korun na jeden systém. Na celý dům lze čerpat dotaci v maximální výši 15 tisíc korun. Vyplatí se? Při průtoku odpadních vod se dokáže voda ohřát přibližně o 14 stupňů. To ve výsledku ušetří až 1 815 kWh za rok. Kolik je tato úspora v řeči peněz, si můžete snadno spočítat na základě svého aktuální ceníku energií. Celková výše pořizovacích nákladů u těchto řešení, které se instalují přímo u odtoku, se pohybuje v řádech desítek tisíc korun, tedy od 20 do 50 tisíc. Výhodou je, že k ohřevu není potřeba žádný další zdroj energie, takže se s tímto druhem rekuperačního zařízení pojí jen minimální provozní náklady.
ADMD radí, jak vybrat toho pravého dodavatele dřevostavby
Máte pozemek a naprosto jasno, že vaším novým domovem bude dřevostavba. Zbývá ještě poslední, ale klíčový krok, a to vybrat partnera, který vás celým procesem realizace vaší dřevostavby provede až do takového stupně dokončení, který bude odpovídat vašim potřebám a možnostem. Výběr je tedy jen a jen na vás. Dobrý předvýběr je základ Prvním zadáním do vyhledávače by ve spojení s dřevostavbami mělo být slovní spojení „asociace ADMD“. Seskupení firem je pro hledajícího investora majákem, který navádí na cestu ke kvalitnímu bydlení. Členství v takové asociaci není zadarmo, musí splnit přísné požadavky certifikace Dokument národní kvality. Navíc jim přináší důležité informace, jednotnou certifikaci i školení pracovníků. Existence smírčího orgánu v případě jakýchkoliv problémů je navíc pro stavebníka zárukou, že si vybere profesionály a že nebude při hledání odkázán na nahodilou trefu do černého. Podívejte se, jak jsou výrobci dřevostaveb certifikovaní Dříve nebo později určitě narazíte při hledání na Asociaci dodavatelů montovaných domů (ADMD). Ta by pro vás měla při výběru představovat tzv. podmínkou nutnou. Jistě, kvalitní dřevostavbu vám může postavit i nečlenská firma, přesto vezměte v potaz tyto skutečnosti: všichni její členové respektují a dodržují požadavky Dokumentu národní kvality (DNK). Tento dokument se velmi přísně věnuje kvalitě dřevostaveb a jeho nároky na provádění stavby převyšují zákonem dané požadavky. Kontrolu dodržování požadavků DNK navíc pravidelně provádí nezávislý certifikační orgán – Výzkumný a vývojový ústav dřevařský, Praha, s.p. O dalších službách a výhodách se dočtete na webu, velmi dobře je také udělaný youtube kanál ADMD. Seznam prověřených firem vám pomůže s výběrem Na stránkách ADMD najdete také přehled realizačních firem, které úspěšně prošly certifikací Dokumentu národní kvality. Dívejte se a ptejte se Prohlédněte si webové stránky i sociální sítě jednotlivých členů a seznamte se, jaké typy domů nabízí a jaké mají reference. V prvním kole nehleďte jen na cenu, naopak zkuste přidat i další kritéria a až podle nich vybírejte firmy do užšího výběru. Pro někoho je důležitá velikost firmy, pro jiného zkušenosti rodiny, přátel a známých. Obecně je dobré poznat realizační firmu co nejlépe – nenechávejte vše jen na on-line prostředí, ale zkuste si domluvit návštěvu, podívejte se na technologické zázemí, neváhejte ani sledovat hospodářské výsledky jednotlivých firem a její majitele a management. Pro většinu z nás je stavba domu velkou investicí, a proto hledejme ve stavební firmě odborného partnera, se kterým si proces výstavby užijeme. Den dřevostaveb je svátkem oboru a skvělou příležitostí vidět to nejlepší, co náš trh nabízí Během jednoho dne můžete vidět desítky vzorových a referenčních domů jednotlivých členů ADMD a v jejich interiérech potkat odborníky a obchodní zástupce, připravené odpovídat na všechny vaše dotazy. Akci každoročně navštíví více jak tisícovka lidí, kteří vážně uvažují o dřevostavbě. Je to ideální cesta, jak si utřídit myšlenky a představy o vašem novém bydlení. I u výběru realizační firmy vaší dřevostavby platí, že méně je více Pokud ještě pořád nemáte jasno a váháte, komu dát přednost, vyžádejte si od vašich favoritů cenovou nabídku. Neoslovujte však více než tři subjekty, kvantita by vám v tomto případě nepomohla a ztížila by Vám rozhodování. Po zvážení všech pro a proti dejte prostor pro kritéria, která jste v prvním kole považovali za méně významná – třeba vás zaujme člověk, který firmu reprezentuje, jeho přístup, oddanost oboru a jiné „soft skills“. Ať už bude váš seznam kritérií a požadavků jakýkoliv, u ADMD máte jistotu, že budete vybírat mezi opravdovými „profíky“ ve svém oboru!
Vybíráme vhodný stavební pozemek. Na co všechno si je potřeba dát pozor?
Současná situace na trhu s nemovitostmi se dostává za únosnou mez. Ceny bytů šplhají strmě vzhůru a dnes již vyrovnávají, či dokonce překračují ceny novostaveb. Proto řada lidí dává přednost novostavbě domu za městem či na vzdálenějším venkově. Jenže s tímto rozhodnutím se pojí celá řada problémů a výzev, které začínají v podstatě už na začátku při výběru pozemku. Přečtěte si několik našich tipů, jak se nespálit. Před samotným výběrem si stanovte, jak velký pozemek by měl být a co všechno by vám měl nabídnout. Zda vám nevadí žít v těsné blízkosti sousedů, zda budete využívat zahradu a k jakým účelům, zda chcete mít výhled do širokého okolí, jak daleko to budete mít do práce a děti do školy. Zároveň přihlédněte k občanské vybavenosti v okolí, ale nepodceňujete ani možnosti sportovního či kulturního vyžití. Další neméně důležitou otázkou je i cena vybraného pozemku. Ta se zpravidla odvíjí od lokality, blízkosti k většímu městu, dopravní dostupnosti nebo právě od občanské vybavenosti a kulturního vyžití v blízkém okolí. Jak se na pozemek dostat? To všechno jsou důležité body, které člověka napadají tak nějak automaticky. Zároveň existují i taková náležitosti, které nás hned na první dobrou nenapadnou. Při výběru pozemku je například nutné sledovat jeho náležitosti týkající se příjezdových komunikací, územního plánu a rozvodných sítí. Právě příjezdová komunikace hraje velmi důležitou roli. Ze zákona totiž není možné stavět na pozemku, který nemá zajištěný přístup. Vůbec nejlepší variantou je, když je příjezdová komunikace obecní. Další možností je, že je cesta ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví toho, kdo pozemek prodává a součástí koupě pozemku je podíl na této komunikaci. Věci se začínají komplikovat v momentě, kdy je příjezdová komunikace ve vlastnictví jiného subjektu. Poté je důležité sledovat, zda je na takovou komunikaci vypsána tzv. služebnost užívání ve prospěch zakoupeného pozemku. V takovém případě nebude možné získat stavební povolení. Skutečně zde lze stavět? Dalším důležitým bodem je možnost výstavby na pozemku. To určuje územní plán obce. Je tedy důležité si ověřit, zda je pozemek v územním plánu veden jako stavební pozemek. Specifikace pro stavbu si lze ověřit dle jednotlivých zón. Zároveň zde můžeme nalézt i regulaci výstavby, která nám určuje například minimální velikost pozemku pro výstavbu rodinného domu, koeficient pokrytí pozemku, výškové omezení domu, maximální počet podlaží, tvar střechy, případně další jiná omezení. Zároveň je nutné získat posouzení možnosti stavby na daném pozemku. Toto posouzení v ideálním případě získejte jak od místního stavebního úřadu, tak i od obce jako takové. Stavební úřad totiž spadá pod stát a je možné, že se instituce na výstavbě neshodnou. V takovém případě je sice možné získat stavební povolení, ovšem stavební úřad se proti němu může odvolat. Je pozemek zasíťovaný? Dalším důležitým bodem, který není dobré podceňovat, je zasíťování daného pozemku. Je důležité myslet na přívod vody, elektřiny, kanalizaci či plyn. Ve větších obcích bývají všechny tyto sítě dostupné, není tomu tak vždy ale v menších obcích. Zde jsou většinou zajištěny pouze dodávky elektřiny a vody. Vytápění a ohřev vody zajišťuje většinou elektrokotel a odpady zase domovní čistírna vod. V ideálním případě jsou u pozemku již zkolaudované rozvody, jsou předány správcům sítí a jsou vedeny v pilířích na okraji pozemku. Bez kolaudace rozvodů není možné získat stavební povolení. Můžete se však potkat i s případy, kdy jsou v ulicích již zkolaudované rozvody, ovšem přípojky na pozemku nejsou dokončeny, poté je nutné obrátit se na správce sítě a zeptat se na připojení. V případě existence nezkolaudovaných distribučních sítí je koupě pozemku vždy riziková a jejich dokončení je dobré konzultovat s místním stavebním úřadem. Během pobytu na pozemku je dobré zkontrolovat také několik další detailů, jako je blízkost elektrického vedení. Je také dobré najít takový pozemek, který není v těsné blízkosti rybníka, potoka či jiné vodní nádrže. A občas může přinést problémy i skála těsně u nebo přímo na pozemku.
Nízkoenergetický či pasivní? Jaké jsou rozdíly mezi těmito druhy staveb?
Energetická náročnost domu je téma, kterou dnes investoři řeší v mnoha případech daleko více než samotný vzhled domu. Jejich cílem je samozřejmě stlačit náklady na provoz domu na minimum, což je vede k tomu postavit dům v nízkoenergetickém či pasivním standardu. Jak se od sebe domy, které nesou toto rozdílné označení, liší, se pokusíme vysvětlit v na následujících řádcích. To, co oba typy staveb odlišuje od klasických domů, jsou použité materiály a také některé mechanismy, se kterými domy pracují. V případě materiálů se jedná o takové, které vyhovují požadavkům na nízkou či nulovou spotřebu energie. Dbá se na to, aby byly šetrné a také pocházely z obnovitelných zdrojů. Konkrétně se jedná o dřevěná vlákna, celulózu získávanou z konopí či ovčí vlnu, slámu, masivní dřevo, bambus a další organické materiály. Ty se využívají především coby izolant, a také pro budování stavebních konstrukcí. Nízkoenergetická stavba Právě izolace a její efektivita vůbec nejvíce ovlivňuje charakter domu. To, co jej definuje, je totiž číslo vyjadřující spotřebu na vytápění daného objektu. V případě nízkoenergetického domu hovoříme o maximálně 50 kWh na 1 m2. Aby bylo možné této hodnoty dosáhnout, musí stavba splňovat řadu kritérií. Na první pohled se takový dům nemusí lišit od běžné stavby, nicméně rozdílné je zpracování, které musí být propracované do posledního detailu, stejně jako je rozdílné konstrukční a architektonické řešení. Obvodové stěny by měly být zatepleny, okna jsou často vybavena trojskly, zesílená vrstva izolace je také v podlahách a střešní izolace bývá řešena jako nadkrokevní. Kombinací těchto prvků je dosaženo potřebné vzduchotěsnosti, k čemuž je však zapotřebí přidat také řízené větrání či řízené větrání s rekuperací. Větrání je obvykle řešeno plynovým či elektrickým kotlem, případně i tepelným čerpadlem v kombinaci s podlahovým topením. Náklady na výstavbu nízkoenergetického domu jsou přibližně o 15 % vyšší než v případě běžného domu. Ceny v dispozicích 5+1 a výše se tak pohybují v částkách od 5 milionů korun výše. Pasivní standard Abychom mohli novostavbu označit jako splňující pasivní standard, je zapotřebí, aby měrná roční spotřeba tepla nepřesáhla 15 kWh na 1 m2. Pro splnění tak přísné normy je ovšem nutné mimo využití úsporných materiálů a technologií dbát i na takové prvky, jako je orientace domu k světovým stranám, umístnění oken apod. Proto je k splnění pasivního standardu nutné vybrat nejen vhodný objekt, ale také samotné místo, kde bude stát. Pasivní domy pracují i se solární technologií či stíněním oken v letním období. Jako zdroj tepla se nejčastěji využívá tepelného čerpadla. Velkou roli však v objektu hraje také vzduchotěsnost obvodového pláště domu. V případě výstavby domu v pasivním standardu hovoříme o nákladech vyšších o 10 až 20 % v porovnání s klasickým domem. Výslednou cenu vždy ovlivňuje velikost objektu, volba použitých materiálů a také zvolená technika. Pokud váháte, která varianta je pro vaše potřeby tou nejlepší, je vždy dobré poradit se s odborníky. Dům za život většina z nás postaví jen jeden, a proto by měl první pokus vždy vyjít na 100 %. Nicméně ani v jednom z těchto dvou případů nešlápnete vedle a rodinnému rozpočtu dopřejete značnou úlevu, stejně jako přírodě, ve které dům postavíte. Tipy na další články o tématu: Proč jsou naše montované domy vhodným domovem pro alergiky a astmatiky? Jaká dřevostavba je lepší? Přízemní bungalov nebo patrový dům? Dřevostavba, nebo zděný dům? Konstrukce dřevostavby: je lepší difuzně otevřená nebo uzavřená?
