Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Aktuálně

Cena bytů a domů po koronakrizi

Poptávka po novém bydlení i přes současnou krizi nadále výrazně převyšuje nabídku. V době vládních omezení sice ubylo nemovitostí, které byly nabízeny k prodeji, a snížil se také počet zájemců o nové bydlení, ceny se však drží zhruba na stejné úrovni a podle odhadů by mohly ještě mírně růst. Ceny nemovitostí neklesají Pochopitelně záleží na dalším vývoji a především možné druhé vlně epidemie. Ceny zatím spadly především u prémiovějších nemovitostí, zde ale majitelé dávají přednost zhodnocení nájmem před prodejem pod cenou. Ceny klesaly také u takzvaného realitního sedimentu, což jsou nemovitosti, které se dobře prodávají jen v době nejvyšší poptávky. Jednat se může především o méně kvalitní panelové byty v neatraktivních lokalitách. Ceny v tuto chvíli neklesají také z toho důvodu, že majitele nemovitostí nic netlačí k prodeji za méně výhodné ceny. Zvláště když vědí, že nebudou mít problém s jejich pronájmem. To se týká především bytů na pražském realitním trhu, kde ceny domů podle údajů vzrostly v prvním kvartále letošního roku o 4 % na 74 950 korun za metr čtvereční a ceny bytů šly nahoru o 12 % na 94 103 korun za metr čtvereční. Průměrná cena nemovitosti v celé České republice pak dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2020 u rodinných domů hodnoty 38 063 korun za metr čtvereční a u bytů 65 600 korun za metr čtvereční. Drahá Praha, levnější regiony Podíváme-li se na celkové prodejní ceny nemovitostí, které jsou realizovány bez provize realitním kancelářím, tak zjistíme, že v prvním čtvrtletí 2020 se průměrná cena rodinného domu v Praze vyšplhala na částku 13 504 741 korun a průměrná cena bytů dosáhla 6 094 586 korun. V porovnání s průměrem za celou Českou republiku, kde se prodejní cena domů pohybovala kolem 6 092 747 korun a v případě bytů 4 247 427 korun, zůstávají ceny nemovitostí v hlavním městě nejvyšší. Zajímavé srovnání o růstu cen nemovitostí nabízí také statistická data, podle kterých se šedesátimetrový pražský byt letos v červnu prodával průměrně za částku 5 905 608 korun, zatímco letos v květnu to bylo zhruba o 150 tisíc méně (průměrná cena činila 5 760 372 korun). Cena pražských bytů tak navzdory koronakrizi stále mírně roste, a to o 2,5 %. Za poslední rok se pak meziročně zvýšila o 11,8 %. Naopak ceny bytů v Brně a Ostravě za poslední měsíc mírně zlevnily. V Brně stál šedesátimetrový byt ještě v květnu průměrně 4 519 431 korun, zatímco v červnu to bylo už jen 4 450 628 korun. Byty tak v největší moravské metropoli za poslední měsíc zlevnily o 1,5 %. Nicméně v meziročním srovnání byty v Brně podražily o 13,9 %. V Ostravě stál rozměrově srovnatelný byt ještě v květnu 1 728 538 korun, v červnu za něj kupující průměrně zaplatili jen 1 667 772 korun. Byty tak zlevnily o 3,5 %. Meziročně ale podražily o 19,3 %.  

Číst více→

Úroky z hypoték jsou dále odečitatelné, ale roční odpočet se sníží

Lidé kupující si bydlení nyní na dani ušetří až stovky tisíc. Daňové úlevy podle všeho zůstanou i těm, kteří si pořizují nemovitost na hypotéku. Ale ceny nemovitostí zatím neklesají. Daň z nabytí nemovitých věcí nezaplatí nikdo, jehož vklad do katastru byl proveden v prosinci 2019 a později. Nemusí tak odvést státu 4 % z kupní ceny. Což může pro lidi pořizující si nové bydlení znamenat úsporu v řádu statisíců. Současně bude i nadále možné si odečítat zaplacené úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Původní návrh prosazovaný ministryní financí Alenou Schillerovou počítal se zrušením odpočtů úroků od počátku roku 2022, kvůli kritice opozice ale neprošel. Výše ročního odpočtu se sníží z 300 na 150 tisíc Lidé pořizující si bydlení na úvěr i v příštích letech ušetří. Odpočty úroků totiž představují významné daňové úlevy, díky nimž mohou lidé pořizující si vlastní bydlení na hypotéku ušetřit i stovky tisíc korun. Dojde ale ke snížení úhrnné částky úroků, ze kterých lze uplatnit daňové odpočty, z nynějších 300 na 150 tisíc korun za rok. Pro drtivou většinu zájemců o vlastní bydlení budou výhody zachovány v plné výši. Snížení maximální hranice, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, se totiž nedotkne žadatelů, kteří si pořizují byt s hypotékou do 6,57 milionu korun, za předpokladu, že se vešli do doporučení České národní banky LTV 90, a mají úvěr se splatností 30 let s úrokovou sazbou 2,30 % p.a., protože jejich roční úroky nedosahují 150 tisíc korun. Pokud by byl přijat původní vládní návrh, pak by lidé zaplatili u 30leté hypotéky o zhruba 15 měsíčních splátek navíc, jinak řečeno přišli by o úsporu v této výši. Což by v konečném důsledku snížilo dostupnosti bydlení. Daň z nabytí nemovitosti už dříve nemuseli platit ti, kteří si kupovali novostavbu, lidé, kteří nemovitost dostali jako dar nebo v dědictví, a majitelé družstevních bytů, které byly převedeny do osobního vlastnictví. Novostavby si ale řada kupujících pořizuje na úvěr a zrušení odpočtů by pro ně znamenalo zdražení už tak vyšší pořizovací ceny. Snížení cen nemovitostí zatím v nedohlednu  Zrušení daně schválila Poslanecká sněmovna 8. července 2020. Novelu ale ještě musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident. Je otázka, zda se zrušení daně může promítnout do snížení cen nemovitostí. Jisté je, že realitní trh ovlivnil nástup koronakrize. I když v tuto chvíli není jasné, do jaké míry. Určité ochlazení trhu je pravděpodobné, ale realitní trh je do jisté míry zamrzlý v důsledku vyčkávání prodejců. Což plošnému zlevnění bytů nenahrává. Nemluvě o rozvolnění pravidel hypoték ze strany ČNB nebo snížení úrokových sazeb, které má podpořit poptávku po novém bydlení.

Číst více→

Banky povolují hypoteční "uzdu"

Česká národní banka (ČNB) v uplynulých měsících podnikla několik akcí, které měly (mimo jiné) rozpohybovat trh s bydlením v době koronavirové. V březnu a květnu snížila úrokové sazby a také zvýšila na 90 procent tzv. LTV (loan-to-value), což je limit, který určuje, kolik z ceny nemovitosti může banka klientovi půjčit. Centrální bankéři také zrušili limit DTI (debt-to-income), který určuje poměr zadlužení žadatele o úvěr k jeho ročnímu čistému příjmu. A nyní po předchozím snížení zcela zrušili i zmiňovaný limit DSTI, což je zásadní krok. Velmi opatrné banky  Březnové snížení sazeb krátce po vyhlášení karantény mělo pomoci především bankám vytvořit si určitý finanční polštář, aby mohly lépe čelit případným problémům, jako jsou například výrazné výpadky ve splácení půjček. Ke snížení sazeb hypoték pro koncové klienty ze strany bank tehdy nedošlo a nikdo to ani příliš nečekal. Banky naopak začaly postupně snižovat úrokové sazby na běžných a spořicích účtech klientů. Ani dubnové zmírnění, či zrušení hypotečních limitů pro koncové klienty nemělo žádný dopad, respektive byl spíše opačný, než se očekávalo. Banky se chovaly obezřetně a samy raději limity zpřísnily a důkladněji posuzovaly, komu peníze půjčí. Obávaly se, že by se lidé mohli dostat do finančních potíží například kvůli ztrátě zaměstnání a přestali by úvěry splácet. Některé menší banky sice zkusily snížit sazby, ale bylo to za cenu zpřísněných limitů a bezpečnostních opatření. Pozitivní dopad na klienty nebyl žádný nebo jen minimální a s časovým odstupem. Druhé snížení úrokových sazeb v květnu přece jen postupně dopad na sazby pro klienty mělo a banky jedna po druhé, nikoliv plošně, začaly sazby snižovat. Začátkem června, kdy bylo zřejmé, že nejhorší omezení končí, začaly banky uvolňovat i svá vnitřní opatření a přizpůsobovat se limitům ČNB. Hypotéku je tak nyní snazší získat než v předchozích letech, ale poptávka na straně klientů doposud spíše klesala. Proč? Čekání na levnější ceny Řada lidí kvůli opatřením omezujícím pohyb koupi nemovitosti či jednání o poskytnutí hypotéky odložila. Někteří čekají na další ekonomický vývoj a nejeden zájemce o koupi nemovitosti vyčkával na vývoj cen na realitním trhu. Posledně jmenovaní, kteří se těšili, že během pandemie ceny bytů výrazně klesnou, jsou zatím zřejmě zklamaní. K žádnému výraznějšímu poklesu podle dostupných dat nedošlo. Otázkou je, nakolik s cenami zahýbou například majitelé nemovitostí určených ke krátkodobému pronájmu zahraničním turistům, kteří letos rozhodně dorazí výrazně méně. Pokud by tito investoři začali hromadně prodávat své prázdné byty, mohl by teoreticky nastat výraznější pokles v cenách nemovitostí, ale lze spíše předpokládat, že majitelé budou vyčkávat na vývoj situace v turismu a tyto byty budou zatím nabízet k dlouhodobějším pronájmům. Nicméně, aktuální uvolnění limitů pro banky by i s ohledem na postupný opětovný rozjezd ekonomiky už mohlo pozitivněji a rychleji ovlivnit podmínky úvěrů pro koncové klienty, takže by se zájem o hypotéky mohl opět zvýšit. Navíc ČNB snižuje výši sazby, která určuje, jak velkou finanční rezervu musejí banky mít vzhledem k výši svých poskytnutých úvěrů, doposud to bylo 1 procento, od července pouze 0,5 procenta. Předpokládá, že banky využijí rozpuštění rezervy ke krytí rizik, aby mohly poskytovat služby i těm klientům, kteří by předchozím přísnějším sítem neprošli. Teď už tak záleží jen na bankách, jak uvolnění uplatní v podmínkách pro klienty. „Manévrovací prostor“ dostaly od ČNB poměrně široký. Spolu s vládou avizovaným zrušením daně z nabytí nemovitosti a „oživováním“ české ekonomiky by mohly být podmínky pro koupi či výstavbu nemovitosti s pomocí hypotéky v létě pro řadu klientů ideální.

Číst více→

Daň z prodeje investičních bytů zpřísní

Kromě zrušení daně z nabytí nemovitosti, o kterém jsme psali v minulém článku, vláda také schválila prodloužení takzvaného časového testu při prodeji „investičních“ bytů nebo domů. Doteď je od daně osvobozený prodej po aspoň pěti letech vlastnictví. Od roku 2021 by se měl takzvaný časový test prodloužit na deset let. Schillerová původně navrhovala prodloužení na patnáct let. S návrhem přišla už v daňovém balíčku, který dokončila ještě před epidemií koronaviru. Nakonec ho ale přeřadila právě do nového návrhu týkající se rušení daně z nabytí a daňových odpočtů. Investiční byt vs. vlastní bydlení Z prodeje dřív, než po deseti letech se nebude muset platit daň, jestliže člověk takový příjem použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ – tedy například nákup většího bytu pro rozšiřující se rodinu. K tomu musí dojít nejpozději v následujícím kalendářním roce po prodeji. Zpřísnění se nedotkne bytů či rodinných domů, pokud v nich měl vlastník bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Dosavadní daňové osvobození se v tomhle případě nemění. A kdo v prodávané nemovitosti sice bydlel, ale kratší dobu než dva roky, bude dál osvobozen od daně, když příjem z prodeje použije na „obstarání vlastní bytové potřeby“ (dosavadní zákon mluví o „uspokojení“). Delší časový test začne platit až pro nemovitosti pořízené po přijetí novely, tedy nejdříve od začátku roku 2021.

Číst více→

Odpočet úroků skončí pro všechny nové hypotéky

Vláda podpořila zrušení daně z nabytí nemovitosti. Odnesou to však lidé, kteří by ji stejně nemuseli platit – třeba s hypotékou na stavbu rodinného domu. Odpočet úroků z hypoték a úvěrů na stavební spoření má skončit pro všechny nové smlouvy. Ministryně financí Alena Schillerová přitom původně plánovala, že je zruší jenom lidem, kteří na rozdíl od dřívějška nebudou muset platit daň z nabytí nemovitostí. BOLESTIVÁ "KOMPENZACE" Zrušení odpočtů (15 procent ze základu daně) Schillerová až doteď vysvětlovala jako „kompenzaci“ právě za současné zrušení daně z nabytí. Lidem by tak podle ní zůstaly peníze okamžitě, místo aby na jejich postupné vrácení od státu čekali třeba až na konec dvacetiletého splácení hypotéky. Podle návrhu, který Schillerová přinesla na vládu, ale o daňové odpočty přijdou i lidé, kteří doteď daň z nabytí platit nemuseli. Tedy typicky ti, kteří si vezmou hypotéku na stavbu rodinného domu nebo nákup novostavby. „V těch návrzích mám, že novostavby by si ty úroky mohly uplatňovat i u nových staveb samozřejmě dále, protože ti daň neplatí,“ ujišťovala přitom Schillerová třeba 10. dubna v České televizi. Na vládu ale přišla s návrhem, který odpočty pro nové úvěry ruší bez náhrady, s výjimkou pro výstavbu ani novostavby nepočítá. VLASTNÍ PENÍZE JAKO NEVÝHODA   Zrušení daně z nabytí vláda podpořila, stejně jako konec daňových výhod. Možnost odečítat si zaplacené úroky zůstane pro všechny smlouvy, kde právní účinky vkladu nastaly do konce roku 2021. Schillerová původně přišla na jednání se zrušením odpočtů už ke konci roku 2020, vláda to ale o rok prodloužila. „Každá daňová výjimka ve svém důsledku generuje zvýhodnění jedné skupiny na úkor jiné. Uplatnění odpočtu úroků z hypotečních úvěrů nabízí úlevu těm, kteří pro financování bydlení využijí úvěrů od finančních institucí, zatímco znevýhodňuje ty, kdo mají naspořeno z vlastního nebo jim například půjčí rodiče. Tím se fakticky podporuje život na dluh,“ vysvětluje Schillerová. Možnost odpočtu zůstane pro dříve sjednané úvěry (do konce roku 2021) včetně jejich refinancování. Vláda podpořila zrušení daně z nabytí nemovitých věcí, a to zpětně. Od daně mají být osvobozeni všichni, kdo podali návrh na vklad vlastnictví na katastru v prosinci roku 2019 nebo kdykoliv v letošním roce. KONEC NEMRAVNÉHO ZDANĚNÍ?    Připomeňme, že stále platí povinnost podat daňové přiznání a zaplatit daň do tří měsíců po zápisu do katastru. Schillerová slibuje, že pokud někdo daň zaplatí (pokud podal návrh na vklad v prosinci nebo letos), vrátí mu ji následně finanční správa jako přeplatek. Samozřejmě: pokud návrh vůbec projde. Teď teprve zamíří do standardního připomínkového řízení a pak k poslancům. Vláda ho tedy nezkouší prosadit ve zrychleném režimu legislativní nouze. K definitivnímu schválení tak zřejmě dojde až v létě. Čtyřprocentní daň z nabytí nemovitých věcí platí kupující (do října 2016 ji platil prodávající, kupující byl ručitelem). Opozice, zejména ODS, ji už několikrát chtěla zrušit; mimo jiné ji považuje za nemravné zdanění už jednou zdaněných peněz. Současná vládní koalice ANO a ČSSD to však opakovaně odmítala – naposledy loni. V jednom z předchozích článků o financování bydlení jsme také upozorňovali, že v době koronaviru sice ČNB uvolnila svá doporučení, banky přesto své podmínky výrazně zpřísnily. Více se o tématu můžete dozvědět v tomto článku. 

Číst více→

ČNB uvolňuje, ale banky přitvrzují

Získat hypotéku v době koronavirové pandemie je obtížnější. Někteří z velkých tuzemských hráčů totiž v posledních týdnech interně zpřísnili podmínky, za nichž lidé dosáhnou na úvěr. Šanci získat půjčku má tak mnohdy jen klient schopný zaplatit ze svých úspor pětinu až 40 % z ceny nemovitosti. Komerční banky zpřísnily podmínky  Podmínky některých bank se tak zpřísnily nad rámec aktuálních doporučení ČNB. Některé banky omezily financování nad 80 % hodnoty nemovitosti. Některé dokonce neposkytují úvěry novým klientům nad 60 % hodnoty nemovitosti. Většina bank funguje beze změny. Žádná však nevyužívá možnosti ČNB půjčit až na celou hodnotu nemovitosti. Banky jsou podstatně opatrnější a začaly striktně řídit riziko. Více řeší hodnotu zástavy, s čímž souvisí i tlak na širší využití vlastních prostředků žadatelů, což může být pro domácnosti v současné době velký problém. Centrální banka na počátku dubna uvolnila bankám podmínky pro poskytování hypoték tak, že nově by mělo zájemcům o hypotéku stačit 10 % vlastních úspor, v pěti procentech případů pak mají banky povoleno úvěrovat i klienta s menším podílem vlastních zdrojů. Ani vysoký podíl vlastních úspor ovšem nemusí stačit, pokud má zájemce „špatnou“ profesi. Kadeřnictví, lidé z cestovního ruchu, ubytování a stravování jsou v bankách prakticky na černé listině. Velké banky neposkytují úvěry pendlerům a klientům, kteří mají příjmy ze zahraničí. Při každém zdražování hypoték se banky historicky vždy oháněly tím, že roste cena peněz na trhu. V současnosti tato cena ale klesá a banky přesto úrokové sazby nesnižuí, respektive některé i sazby mírně zvýšily. Banky si tak vysokou cenou hypoték vytvářejí „polštář“ na růst rizika nesplácení stávajících úvěrů. Ke zlevňování hypoték může ovšem banky přimět dramatický pokles hypotečního trhu. Ztráta byznysu může banky přimět k reakci. Vývoj na trhu s úrokovými sazbami ignorovat banky mohou, ale ne to, že nemají byznys. Některé menší banky se snaží získat klienty na nižší úrokovou sazbu, ale zatím pouze při refinancování.

Číst více→
Načíst další