Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Aktuálně

Nejnovější články

Majitelé žump budou muset dokládat jejich vyvážení

Máte vlastní žumpu? Pak si dejte pozor na zpřísnění vodního zákona, který vstupuje v platnost od začátku roku 2019 a počítá s dvouletým přechodným obdobím. Domácnosti, které nejsou připojeni k městským či obecním kanalizacím a své splašky nechávají padat do žumpy, budou muset úřadům doložit, kolik celkově vyprodukovali odpadu za rok, resp. kolik odpadu z jejich jímky bylo odvezeno fekálním vozem. Pokud odvezený objem nebude odpovídat spotřebě domácnosti, bude moci vodoprávní úřad udělit pokutu až do výše 100 tisíc korun.     Cílem novely zákona č. 254/2001 Sb. je donutit majitele nemovitostí k napojení do obecních kanalizací. Ne vždy je to snadný krok. Často dokonce nemožný. Řada osad, chatových oblastí či domácností v odlehlejších částech obcí na kanalizační síť nejsou vůbec napojeny a domácnostem nezbývá jiná možnost, než využít vlastní žumpu. Ačkoliv vyvážení žumpy je považováno za nejdražší způsob likvidace odpadních vod, mnohdy jiné řešení neexistuje. Nyní mají majitelé žump dva roky, aby se na nová pravidla připravili. Už dnes mohou úřady, resp. Česká inspekce životního prostředí, kontrolovat nakládání s odpady v domácnostech, činí to namátkově a většinou v reakci na podněty. Zákon úředníkům zaručuje, že mohou vstoupit na pozemek, kde se kontrolovaná žumpa nachází. Od 1. ledna 2019 mohou namátkové kontroly provádět vodoprávní úředníci, kteří fungují při obcích s rozšířenou působností, Česká inspekce životního prostředí bude nadále kontrolovat pouze firmy. Vzhledem k tomu, jak jsou oba úřady již dnes přetížené, odborníci nepředpokládají, že vodoprávní úřady budou ve svých kontrolách důkladnější, než byla ČIŽP.    V případě, že domácnost nebude mít zákonem požadované doklady, může ji být uložena pokuta ve výši od 20 až do 100 tisíc korun. Otázkou také je, jak přísně budou úředníci posuzovat rozdíl mezi spotřebovanou vodou a objemem vody odpadní. Problém také může nastat s dokládáním množstvím vody, které proteklo do žumpy. Řada domácností totiž vodou z kohoutku zalévá zahrady, nebo pitnou vodu čerpají z vlastní studně a na přívodu tedy nemají nainstalovaný vodoměr. V těchto případech se budou kontroly řídit tzv. směrnými čísly, kterými vyhláška ministerstva zemědělství určuje spotřebu vody na jednoho člověka za rok. Tato čísla ovšem bývají vyšší než reálná spotřeba, kterou evidují vodárenské společnosti. Od roku 2021 budou moci odvážet splašky do čistíren jen oprávněné firmy. Jen oprávněná firma bude moci majiteli žumpy vydat doklad o množství odvezeného odpadu i o tom, která čistírna tento odpad zlikvidovala. Seznam těchto firem by měl být k dohledání na živnostenském úřadě. Odborníci poukazují na to, že žádné živnostenské oprávnění k těmto účelům nyní neexistuje. V současné době firmy, které nabízejí odvoz a likvidaci jímek mají většinou oprávnění k autodopravě. Na rozdíl od stočného ceny za odvoz a zpracování odpadů ze žump jsou smluvní. Lze tedy předpokládat, že od ledna 2021 cena za tuto službu výrazně stoupne. V ČR jsou desítky obcí a osad bez veřejné kanalizace. Jen v Jihočeském kraji zhruba 13 % domácností není napojeno na kanalizační síť a musí využívat vlastní odpadní jímky. Bohužel novela vodního zákona výstavbu veřejných kanalizací jen těžko urychlí.

Číst více→

Vyšší stočné pro dotované splachování dešťovou vodou?

Druhé kolo dotačního programu Dešťovka umožní majitelům bytových a rodinných domů, mimo jiné, získat zpět až polovinu nákladů, které investovali do systému umožňující využívat dešťovou vodu na zavlažování a splachování. V souvislosti s tím již v předešlém kole vyvstal problém pro celé Sdružení oboru vodovodů a kanalizací ČR (SOVAK). „Pakliže by se (dešťová voda) používala na splachování, tak se využije, následně se stane odpadní vodou a podléhá zpoplatnění,“ řekl dnes ředitel sdružení Oldřich Vlasák. Vyšší stočné o čtvrtinu či měřák odpadní vody Proto plánuje SOVAK doporučit Státnímu fondu životního prostředí (SFŽP), aby v dalším kole programu Dešťovka bylo povinné doložit smlouvu mezi příjemcem dotace a provozovatelem vodohospodářské infrastruktury v případě, že příjemce dotace bude vodu využívat ke splachování. SOVAK by v takovém případě po příjemci požadoval buď o čtvrtinu vyšší stočné, nebo nainstalování měřáku odpadní vody. Dle SFŽP je pro žadatele nejvýhodnější zvýšit stočné koeficientem 1,25. Výdaje domácností tím zůstanou stejné, protože klesne odběr vody z vodovodu. Více informací se dozvíte ve článku: Kdo ušetří díky Dešťovce na splachování, mohl by zaplatit víc na stočném

Číst více→

Dotace na montované dřevostavby až 450 tisíc

Výstavba dřevostaveb je stále zvyšující se trend. V současné době je přibližně každá osmá novostavba rodinného domu dřevostavba. Navíc díky programu Zelená úsporám můžete na výstavbu montované dřevostavby získat dotaci až 450 tisíc korun. Pro získání dotace musí dřevostavba splňovat přísné podmínky Na dotaci mají nárok nové rodinné domy s velmi nízkou energetickou náročností (Podmínky oblasti podpory B). Oblast podpory B se dle dosažených energetických parametrů dělí na dvě podoblasti, které se liší výší dotace. Všechny hodnoty, které musí dům splňovat, naleznete zde: Zelená úsporám - Podmínky oblasti podpory B.   Sledovaný parametr Označení [Jednotky] Podoblast podpory B.1 Podoblast podpory B.2 Měrná roční potřeba tepla na vytápění EA [kWh.m-2.rok-1] ≤ 20 ≤ 15 Měrná neobnovitelná primární energie EpN,A [kWh.m-2.rok-1] ≤ 90 ≤ 60 Součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí na systémové hranici U [W.m-2.K-1] ≤ Upas ≤ Upas Průměrný součinitel prostupu tepla obálkou budovy Uem [W.m-2.K-1] ≤ 0,22 ≤ 0,22 Průvzdušnost obálky budovy po dokončení stavby  n50 [1.h-1] ≤ 0,6 ≤ 0,6 Nejvyšší denní teplota vzduchu v místnosti v letním období  θai,max  [°C] ≤ θai,max,N ≤ θai,max,N Povinná instalace systému nuceného větrání se zpětným získáváním tepla [-] Ano Ano Skupina B.1 se týká nízkoenergetických dřevostaveb a zděných domů, jejichž roční potřeba na vytápění nepřekročí 20 kWh. U takové dřevostavby můžete dosáhnout na dotaci ve výši až 300 000 Kč. Skupinu B.2 tvoří pasivní dřevostavby a zděné domy s důrazem na použití obnovitelných zdrojů energie a dotace může být až 450 000 Kč. Stavba dřevostavby spolehlivou firmou Pro získání dotace je důležité splnit všechny potřebné parametry. Před uvedením domu do provozu musí proběhnout blowerdoor test, který ověří skutečnou těsnost obálky budovy a odhalí stavební pochybení při realizaci (pro dotaci se jedná o nutnou podmínku). Abyste si byli jisti, že podmínky pro dotaci splníte, je důležité si vybrat spolehlivou firmu, která vaší dřevostavbu postaví opravdu kvalitně. O tom, jak takovou kvalitní stavební firmu poznat a vybrat, jsme již psali dříve.  Jak v pasivní dřevostavbě správně bydlet? Nutno podotknout, že pouhá stavba nestačí. Aby pasivní dřevostavba nebyla pasivní jen na papíře, je důležité dodržovat její správné užívání. O tom se můžete více dočíst zde: Co jsou to nízkoenergetické, pasivní a aktivní dřevostavby? $line$ Fotografie: Money od Elke, CC

Číst více→

Od roku 2020 stavba domů pouze s téměř nulovou energetickou náročností

Již od letošního roku musí mít budovy nad 1 500 m2 stavěné veřejnou správou téměř nulovou spotřebu. Zpřísnění energetické náročnosti budou následovat i rodinné domy. Od roku 2020 si dle evropské směrnice budete moci postavit dům pouze s téměř nulovou energetickou náročností a nižší. Spekuluje se však o ještě vyšším zpřísnění. Nízkoenergetické domy již teď evropskou směrnici převyšují Avšak jako budoucí majitel domu se nemusíte obávat. Dům s téměř nulovou spotřebou energie má energetickou třídu B a někdy až C. To odpovídá spotřebě do 70 kWh na m2 ročně. Nízkoenergetické dřevostavby i zděné domy, které se již dnes staví v hojném počtu, mají spotřebu do 50 kWh. Což již v současné době převyšuje nároky směrnice. Proto se hovoří o dalším zpřísnění. Dotace na pasivní dům Samozřejmě ještě lépe jsou na tom pasivní domy, které mají spotřebu do 15 kWh na m2. Navíc při stavbě pasivního domu můžete dostat dotaci od státu až 450 tisíc korun (s programem Zelená úsporám). Cena pasivního domu je přibližně o 5 - 15 % vyšší než cena běžného domu. Avšak můžete si být jisti, že se Vám investice vrátí.   Ať už tedy k dalšímu zpřísnění dojde nebo ne, pokud jste se již pro nízkoenergetický či pasivní dům rozhodli, nemáte se čeho obávat.

Číst více→

Jak je to s povinností zkontrolovat komín: použijte zdravý rozum

Kolem 300 lidí se podle posledních statistik otráví ročně v Česku spalinami při topení plynem. To je v průměru skoro jeden člověk denně. Velmi často je na vině nefunkční komín. Přitom někdy stačí velmi málo: pozvat na pravidelnou kontrolu kominíka. "Příběhů o komínech" se u nás bohužel každoročně odehrají stovky, jen zřídkakdy mají však šťastný konec. Ty smutné končí škodami na majetku, ty nejsmutnější vážnými zdravotními následky či dokonce smrtí. Navzdory všeobecně rozšířenému omylu, že občané jsou pod hrozbou pokuty povinni pozvat si jednou za rok kominíka, dohlíží stát na tuto oblast poměrně benevolentně. Nařízení vlády č. 91/2010 Sb. o podmínkách požární bezpečnosti při provozu komínů, kouřovodů a spotřebičů paliv občanům žádné povinnosti neukládá (a ze své povahy ani nemůže). Poskytuje jim pouze návod, jak mají postupovat při provozu a údržbě spalinových cest a připojených spotřebičů paliv. "Pokud se budu jako provozovatel spalinové cesty a spotřebiče paliv tímto návodem řídit, mám téměř stoprocentní jistotu, že svým chováním nezaviním požár nebo otravu spalinami. Navíc pokud si kontrolu objednám a kominík neshledá žádné závady, bude v případě požáru či otravy před soudem stát on," vysvětluje Jaroslav Schön, kominík a viceprezident Společenstva kominíků ČR . Pokud provozovatel naopak usoudí, že kontrola je zbytečná a kominíka nepozve, ponese veškeré následky svého jednání na vlastních bedrech. V případě požáru mu hrozí i v médiích tolik diskutovaná pokuta 25 000 Kč. "Ale v kontextu toho, že jsem svým chováním zavinil požár či smrt někoho blízkého, je pokuta to poslední," říká Jaroslav Schön. Provoz spalinové cesty a spotřebiče se považuje z pohledu současné legislativy za bezpečný, pokud jsou v požadovaných lhůtách provedeny příslušné kontroly a nejsou-li při nich shledány závady. Četnost jednotlivých úkonů se odvíjí od výkonu spotřebiče paliv a druhu používaného paliva. Ve většině případů stačí jedna kontrola ročně. Nařízení vlády zmiňuje ještě revizi spalinové cesty, vypalování komína a doporučení, jak často provádět čištění spotřebičů paliv. Toť vše. Uživateli tedy většinou bohatě stačí udělat si několik málo vykřičníků v kalendáři. Kvůli návštěvě kominíka si navíc rozhodně nemusíte zrovna brát úvěr: služba obyčejně vyjde na sumu v řádu stovek korun. Dost nízká částka v porovnání s náklady v případě nehody. "Osobně účtuji 250 korun bez DPH v činžovních domech a 300 korun na vesnicích, a to pouze v případě jednoho komína. Pokud je jich více, cena se za každý další snižuje," prozrazuje Schön. Ceny jsou však ze zákona smluvní a mohou odrážet například obtížnější pracovní podmínky, například horší přístup na střechu ve vícepodlažních činžovních domech. Ve větších městech tak mohou dosáhnout i 500 Kč a více. Ať už vlastníte spotřebič na jakékoliv palivo, je na místě obezřetnost. Špatné zacházení s kamny na pevná paliva například často vede k požáru. Nánosy sazí a nespáleného uhlíku na vnitřních stěnách spalinové cesty jsou silně hořlavé. Při komínovém požáru stoupne teplota uvnitř komína až na 1000 stupňů Celsia. Žádný div, když se zároveň vznítí strop či střecha. Pokud jde o bezpečnost, zvláštní pozornost zaslouží spotřebiče na plynná paliva, obyčejně na zemní plyn či propan-butan. U nich sice není tak vysoké riziko požáru jako u ostatních druhů paliv, o to jsou však zrádnější, pokud jde o hrozbu otravy. Laik totiž většinou ani nezaregistruje, že se s nimi děje něco nekalého. "Pokud spalinová cesta nefunguje u spotřebiče na pevné palivo, spaliny se obvykle viditelně vracejí do prostoru se spotřebičem, páchnou a uživatel okamžitě volá kominíka. U spotřebičů na plyn mají ovšem spaliny charakter páry. Oxid uhelnatý je bezbarvý a nedráždivý plyn bez zápachu. Uživatel tedy obvykle vůbec nezjistí, že spaliny pronikají zpět do jeho obydlí," vysvětluje František Jiřík. Pravidelná kontrola a čištění spalinových cest riziko otravy výrazně snižuje. Plně funkční spalinová cesta totiž dokáže odvést spaliny s jakýmkoliv množstvím oxidu uhelnatého mimo obytné prostory. Ani špatně fungující spotřebič vás tedy v takovém případě nevystaví bezprostřednímu ohrožení. To samozřejmě neznamená, že kontrola samotných spotřebičů není důležitá. Pokud však jde o ochranné prvky, na prvním místě je dobrý stav spalinové cesty. Kdy přichází v úvahu "udělej si sám" Aby nevznikl dojem, že veškerá manipulace s komíny, kouřovody a spotřebiči paliv je výhradně v gesci kominíků, je na místě zmínit se o údržbě svépomocí. Nařízení vlády ji připouští v případě spotřebičů na pevná paliva o jmenovitém výkonu do 50 kW. U těchto zařízení je možné vyčistit spalinovou cestu sloužící pro odtah spalin vlastními silami. Ten, kdo tak učiní, musí zároveň zaznamenat svou činnost do požární knihy, eventuálně do jiné provozní dokumentace. Záznam poté předloží odborně způsobilé osobě při kontrole. Co dělají kominíci Na všechny ostatní práce v souvislosti s komíny už máme kominíky. Jde především o kontroly a revize spalinových cest. Byť jde z hlediska češtiny o synonyma, kominíci tyto termíny striktně rozlišují. Kontrola se skládá z několika úkonů. Kominík nejprve ověří, zda má spalinová cesta volný průřez. Pokud při tom pojme podezření, že něco není v pořádku, provede ještě dodatečná šetření, například měření mezikruží či tlakovou zkoušku. Ke slovu se může dostat i komínová kamera či endoskop. Následně zkontroluje provozní a požární bezpečnost spalinové cesty. Revize se dělá pouze ve výjimečných případech, například při uvedení spotřebiče do provozu či při změně paliva. Nemůže ji přitom provádět jen tak ledajaký kominík. Musí to být buď revizní technik komínů či spalinových cest nebo specialista bezpečnosti práce (revizní technik komínových systémů). K revizi se využívají speciální otvory, které musí být součástí zařízení. Z výše uvedeného jasně vyplývá, že kominík není úředník s razítkem, ale řemeslník, který má na starosti poměrně dost činností a který je zárukou vašeho bezpečí. Navíc možná nosí i to pověstné štěstí. "Náš pražský cech se může pochlubit zajímavou statistikou. V loňském roce nedošlo k otravě oxidem uhelnatým v žádném objektu, ve kterém byl kominík a zkontroloval spalinovou cestu," říká Radek Zima, revizní technik komínů. Je zajímavé, že před rokem 2011 kontroly "lezly do peněz" více, a to z toho důvodu, že komínová legislativa byla daleko přísnější než dnes. Vyhláška č. 111/1981 Sb. o čištění komínů vyžadovala u spotřebičů na pevná paliva čištění a kontrolu podle druhu spotřebiče čtyřikrát či dokonce šestkrát do roka. Absurdní byl zejména počet požadovaných kontrol u spotřebičů na plynná paliva: pro spotřebiče do 50 kW dvě kontroly a pro výkonnější spotřebiče čtyři. Občané si podle tohoto předpisu navíc ani nesměli některé "kominické práce" provádět svépomocí. "Počet čištění komínů v této vyhlášce byl opravdu nadbytečný, řadu let jsem na to upozorňoval. Mnohem důležitější je alespoň jednou ročně provést celkovou prohlídku a vyčištění spalinové cesty od spotřebiče paliv, tedy kouřovodu, sopouchu a komínového průduchu," zdůrazňuje František Jiřík, soudní znalec s více než třicetiletou praxí. Zdroj: http://bydleni.idnes.cz/kontrola-kominu-02f-/stavba.aspx?c=A130223_123443_stavba_rez

Číst více→

Revize hromosvodu nesmí být starší pěti let, jinak pojišťovna nezaplatí

Hromosvod má u nás prakticky každá budova, když se nepočítají staré chalupy z doby, kdy se o hromosvody ještě nezajímal stavební úřad při kolaudaci. Problém je v tom, že jen málokdo dbá na obnovování revizí po pěti letech provozu. Kdyby pak do domu uhodil blesk, pojišťovna by škodu nezaplatila.Hromosvod podle normy slouží k ochraně pláště budov. Už to říká, že má sloužit k tomu, aby blesk nepodpálil dům. Ale je skoro stoprocentní pravděpodobnost, že odejde elektroinstalace. To jsou však daleko menší škody než když vám shoří barák,“ vysvětluje Michal Těšínský ze serveru Hromyblesky.cz. Odmítá tak přesvědčení mnohých, že když mají na domě hromosvod, jsou stoprocentně krytí. Podobně jako se to stalo nedávno v Hodoníně blízko Nasavrk, kde v noci uhodil blesk do domu a ten shořel během patnácti minut .. Blesky jsou obecně nevyzpytatelné. Někdy se stane, že blesk udeří do nízkého domu a vyšší nechá na pokoji. „Je to tím, že v tom nízkém má majitel dílnu a v ní třeba soustruh a další hmotné kovové stroje, které blesk přitáhnou,“ vysvětluje Těšínský. Bez revizní zprávy není plnění . V období bouřek může na našem území překročit počet blesků i 50 tisíc za den. Zvláště v letním období po mnoha dnech tropického horka může přijít záplava bouřek. I když hodně z nás má domy proti úderu blesku pojištěné, pojistného pojištění se nedočkáte, pokud nebudete mít revizní zprávu mladší než pět let. „Při revizi se měří kvalita uzemnění. Dříve bylo povolených 15 ohmů, dnes je to 10 ohmů na jeden zemnicí bod,“ říká Těšínský. Je dobré si schovávat předchozí revizní zprávy, protože z nich lze poznat, jak se v průběhu času mění hodnoty. Zda jde jenom o pozvolnou korozi, či třeba někdo v místě kopal a přerušil drát. Každopádně je důležité, aby byl odpor celé soustavy co nejnižší, aby bylo případné svedení blesku do země co nejhladší. Za kompletní revizi hromosvodu se platí podle firmy od tisíce korun za běžný rodinný domek. Když to bouchne S hromosvodem je to stejné jako třeba s autosedačkou nebo cyklistickou přilbou. Pokud dojde k nárazu, je ji třeba vyměnit, už nemůže dále bezpečně sloužit. Průchodem proudu se úplně změní krystalická mřížka kovu, takže ztratí původní vodivost. Pak je potřeba vybudovat hromosvod nový. Dnes se už téměř nepoužívají klasické pozinkované dráty, nabízejí se spíš bezúdržbové slitiny AlMgSi, což pro běžný domek stojí asi dvacet tisíc. Pokud má někdo měděné okapy a potřebuje i měděný drát pro hromosvod, aby mu domeček ladil, bude ho to stát asi o třetinu více. zdroj - http://hobby.idnes.cz/revize-hromosvodu-0n6-/hobby-domov.aspx?c=A150729_121253_hobby-domov_bma

Číst více→