Tyto webové stránky používají soubory cookies, které nám pomáhají zlepšovat naše služby, personalizovat reklamy a analyzovat návštěvnost. Používáním našich stránek s tímto souhlasíte.
Více informací
ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona katalogikona katalog

Stáhněte si naše katalogy

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

ikona telefonikona telefon

+420 381 210 863

ikona e-mailikona e-mail

NAPIŠTE NÁM

Falešné předsudky o dřevostavbách, které neplatí. Nenechte se zmýlit

Falešné předsudky o dřevostavbách, které neplatí. Nenechte se zmýlit

Dřevostavby jsou stále oblíbenější, jejich počet každým rokem rychle roste a s tím i množství spokojených uživatelů. Ti si pochvalují bydlení v domech z přírodního materiálu s velmi příjemným klimatem a nezaměnitelnou atmosférou. Přesto se stále můžeme setkat s falešnými předsudky a mylnými představami, které nás od rozhodnutí pořídit si dřevostavbu odrazují. Jaké jsou ty nejčastější a proč se nezakládají na pravdě?

Omyl: dřevostavba má nízkou životnost

Dřevostavba má úplně stejnou životnost jako stavba z cihel nebo z jiného materiálu. Záleží pochopitelně na kvalitě dřevostavby a použitého dřeva. U osvědčených a prověřených firem se však na dodržení moderních technologických postupů a využívání správného stavebního materiálu můžete spolehnout. Žádný dům, cihlový ani dřevostavba, se po delším čase, představujícím několik desetiletí, nevyhne rekonstrukci. Ta je však spíše potřebná z důvodu morální zastaralosti než z důvodu poškození stavby nebo materiálu. Případná rekonstrukce dřevostavby je přitom jednodušší než u jiných typů staveb. Důvodem je například variabilita stavebních modulů, příček, lehkost konstrukce, její snadná demontáž a podobně.

Omyl: dřevostavba může snadno shořet

Všechny stavby musí splňovat přísné protipožární předpisy a je tomu tak i u dřevostaveb, přičemž riziko vzniku požáru není vyšší než u domů z cihel či betonu. Trámy, ze kterých je tvořena dřevěná konstrukce obsahují přirozenou vlhkost a pokud jsou postiženy požárem, pouze odhořívají do hloubky cca dvou až tří centimetrů. Následně vytvořená zuhelnatělá vrstva brání přístupu kyslíku a požár zpomalí nebo úplně zastaví. Výhodou při případném hašení dřevostavby je to, že dřevo hoří kontrolovaným a předvídatelným způsobem, narozdíl například od ocelové konstrukce, která se může celá zhroutit naráz a neočekávaně.

Více ve článku: Jak je to s hořlavostí dřevostaveb?

Omyl: dřevostavba má špatné akustické a tepelně izolační vlastnosti

V moderních dřevostavbách je již naprostým standardem a samozřejmostí kvalitní zvuková izolace stěn a stropů, která má stejné parametry a užitné vlastnosti jako u jiných staveb.

Není žádným tajemstvím, že dřevostavby mají horší schopnost akumulovat teplo než cihlové domy. Při zatopení se však okamžitě zahřejí, protože se ihned ohřívá vnitřní vzduch a teplo se ze začátku neakumuluje pouze ve stěnách, jako je tomu u zděných domů. Rychlá schopnost ohřátí domu je tedy ve dřevostavbě velice příjemnou a praktickou vlastností. Pokud vyžadujeme i vyšší akumulaci tepla, můžeme do dřevostavby vložit zděnou nebo betonovou část k tomuto účelu určenou.

Více o akustice ve dřevostavbách ve článku: Hlučnost v dřevostavbách

Omyl: dřevostavbu napadnou a zničí dřevokazné houby a škůdci

Dřevo může být při určitém souběhu vlhkosti a teploty napadeno houbami a hmyzími škůdci. To ale hrozí pouze u neošetřeného dřeva, aplikovaného svépomocí a navíc v místech, kde by dřevěná konstrukce neměla být umístěna (například pod úrovní terénu). Odborné firmy však vycházejí při volbě a úpravě stavebního materiálu a při samotném projektu dřevostavby ze znalosti takzvané konstrukční ochrany dřeva. Je tak zabráněno průniku vlhkosti nebo tomu, aby vzduch v konstrukci proudil na nevhodných a rizikových místech.

Omyl: dřevostavba rovná se chata nebo venkovský srub

Představa, že ten kdo vlastní dřevostavbu, musí zákonitě obývat prkennou chatu nebo trámový srub, byla možná opodstatněná v dobách dávno minulých. Díky moderním technologiím jsou dnes architektonické, projekční a konstrukční možnosti dřevostaveb téměř neomezené. Od cihlových staveb jsou současné dřevostavby téměř k nerozeznání. To jestli bude dřevostavba postavena v supermoderním duchu nebo bude mít spíše tradiční vzhled a uspořádání, záleží tedy jen na konkrétní představě, stylu a vkusu jejích budoucích majitelů.

Omyl: těžbou dřeva se poškozuje životní prostředí

Předsudek, že dřevostavby díky využívání dřeva jako stavebního materiálu, mají negativní vliv na životní prostředí, patří k nejabsurdnějším. Dřevo je totiž v našich podmínkách jediná plně obnovitelná stavební surovina a většina dodavatelů materiálů pro dřevostavby získává dřevo z lesů hospodařících trvale udržitelným způsobem. Kromě obnovitelnosti suroviny je také předností samotný proces zpracování dřeva a jeho úpravy, který je k přírodě velmi šetrný. Na výrobu dřevěného trámu se totiž spotřebuje mnohem méně energie, než například na výrobu cihel, oceli, cementu a dalších neobnovitelných stavebních materiálů.

Více ve článku: Poptávka po dřevostavbách v ČR stále vzrůstá, bude ale z čeho stavět?