Právě stavíme v Pečkách u Kolína
25. dubna 2017
Vyrůstá další montovaná dřevostavba od ALFAHAUS – tentokrát v Pečkách u Kolína. Na fotkách si můžete prohlédnout, jak pokračuje montáž prefabrikovaných panelů na místě.
+3 další
Zobrazit více
Sdílet na:
Další aktuality
Cena bytů a domů po koronakrizi
Poptávka po novém bydlení i přes současnou krizi nadále výrazně převyšuje nabídku. V době vládních omezení sice ubylo nemovitostí, které byly nabízeny k prodeji, a snížil se také počet zájemců o nové bydlení, ceny se však drží zhruba na stejné úrovni a podle odhadů by mohly ještě mírně růst. Ceny nemovitostí neklesají Pochopitelně záleží na dalším vývoji a především možné druhé vlně epidemie. Ceny zatím spadly především u prémiovějších nemovitostí, zde ale majitelé dávají přednost zhodnocení nájmem před prodejem pod cenou. Ceny klesaly také u takzvaného realitního sedimentu, což jsou nemovitosti, které se dobře prodávají jen v době nejvyšší poptávky. Jednat se může především o méně kvalitní panelové byty v neatraktivních lokalitách. Ceny v tuto chvíli neklesají také z toho důvodu, že majitele nemovitostí nic netlačí k prodeji za méně výhodné ceny. Zvláště když vědí, že nebudou mít problém s jejich pronájmem. To se týká především bytů na pražském realitním trhu, kde ceny domů podle údajů vzrostly v prvním kvartále letošního roku o 4 % na 74 950 korun za metr čtvereční a ceny bytů šly nahoru o 12 % na 94 103 korun za metr čtvereční. Průměrná cena nemovitosti v celé České republice pak dosáhla v prvním čtvrtletí roku 2020 u rodinných domů hodnoty 38 063 korun za metr čtvereční a u bytů 65 600 korun za metr čtvereční. Drahá Praha, levnější regiony Podíváme-li se na celkové prodejní ceny nemovitostí, které jsou realizovány bez provize realitním kancelářím, tak zjistíme, že v prvním čtvrtletí 2020 se průměrná cena rodinného domu v Praze vyšplhala na částku 13 504 741 korun a průměrná cena bytů dosáhla 6 094 586 korun. V porovnání s průměrem za celou Českou republiku, kde se prodejní cena domů pohybovala kolem 6 092 747 korun a v případě bytů 4 247 427 korun, zůstávají ceny nemovitostí v hlavním městě nejvyšší. Zajímavé srovnání o růstu cen nemovitostí nabízí také statistická data, podle kterých se šedesátimetrový pražský byt letos v červnu prodával průměrně za částku 5 905 608 korun, zatímco letos v květnu to bylo zhruba o 150 tisíc méně (průměrná cena činila 5 760 372 korun). Cena pražských bytů tak navzdory koronakrizi stále mírně roste, a to o 2,5 %. Za poslední rok se pak meziročně zvýšila o 11,8 %. Naopak ceny bytů v Brně a Ostravě za poslední měsíc mírně zlevnily. V Brně stál šedesátimetrový byt ještě v květnu průměrně 4 519 431 korun, zatímco v červnu to bylo už jen 4 450 628 korun. Byty tak v největší moravské metropoli za poslední měsíc zlevnily o 1,5 %. Nicméně v meziročním srovnání byty v Brně podražily o 13,9 %. V Ostravě stál rozměrově srovnatelný byt ještě v květnu 1 728 538 korun, v červnu za něj kupující průměrně zaplatili jen 1 667 772 korun. Byty tak zlevnily o 3,5 %. Meziročně ale podražily o 19,3 %.
Úroky z hypoték jsou dále odečitatelné, ale roční odpočet se sníží
Lidé kupující si bydlení nyní na dani ušetří až stovky tisíc. Daňové úlevy podle všeho zůstanou i těm, kteří si pořizují nemovitost na hypotéku. Ale ceny nemovitostí zatím neklesají. Daň z nabytí nemovitých věcí nezaplatí nikdo, jehož vklad do katastru byl proveden v prosinci 2019 a později. Nemusí tak odvést státu 4 % z kupní ceny. Což může pro lidi pořizující si nové bydlení znamenat úsporu v řádu statisíců. Současně bude i nadále možné si odečítat zaplacené úroky z úvěrů na bydlení od základu daně z příjmů. Původní návrh prosazovaný ministryní financí Alenou Schillerovou počítal se zrušením odpočtů úroků od počátku roku 2022, kvůli kritice opozice ale neprošel. Výše ročního odpočtu se sníží z 300 na 150 tisíc Lidé pořizující si bydlení na úvěr i v příštích letech ušetří. Odpočty úroků totiž představují významné daňové úlevy, díky nimž mohou lidé pořizující si vlastní bydlení na hypotéku ušetřit i stovky tisíc korun. Dojde ale ke snížení úhrnné částky úroků, ze kterých lze uplatnit daňové odpočty, z nynějších 300 na 150 tisíc korun za rok. Pro drtivou většinu zájemců o vlastní bydlení budou výhody zachovány v plné výši. Snížení maximální hranice, kterou si lze za rok odečíst od základu daně, se totiž nedotkne žadatelů, kteří si pořizují byt s hypotékou do 6,57 milionu korun, za předpokladu, že se vešli do doporučení České národní banky LTV 90, a mají úvěr se splatností 30 let s úrokovou sazbou 2,30 % p.a., protože jejich roční úroky nedosahují 150 tisíc korun. Pokud by byl přijat původní vládní návrh, pak by lidé zaplatili u 30leté hypotéky o zhruba 15 měsíčních splátek navíc, jinak řečeno přišli by o úsporu v této výši. Což by v konečném důsledku snížilo dostupnosti bydlení. Daň z nabytí nemovitosti už dříve nemuseli platit ti, kteří si kupovali novostavbu, lidé, kteří nemovitost dostali jako dar nebo v dědictví, a majitelé družstevních bytů, které byly převedeny do osobního vlastnictví. Novostavby si ale řada kupujících pořizuje na úvěr a zrušení odpočtů by pro ně znamenalo zdražení už tak vyšší pořizovací ceny. Snížení cen nemovitostí zatím v nedohlednu Zrušení daně schválila Poslanecká sněmovna 8. července 2020. Novelu ale ještě musí odsouhlasit Senát a podepsat prezident. Je otázka, zda se zrušení daně může promítnout do snížení cen nemovitostí. Jisté je, že realitní trh ovlivnil nástup koronakrize. I když v tuto chvíli není jasné, do jaké míry. Určité ochlazení trhu je pravděpodobné, ale realitní trh je do jisté míry zamrzlý v důsledku vyčkávání prodejců. Což plošnému zlevnění bytů nenahrává. Nemluvě o rozvolnění pravidel hypoték ze strany ČNB nebo snížení úrokových sazeb, které má podpořit poptávku po novém bydlení.
Banky povolují hypoteční "uzdu"
Česká národní banka (ČNB) v uplynulých měsících podnikla několik akcí, které měly (mimo jiné) rozpohybovat trh s bydlením v době koronavirové. V březnu a květnu snížila úrokové sazby a také zvýšila na 90 procent tzv. LTV (loan-to-value), což je limit, který určuje, kolik z ceny nemovitosti může banka klientovi půjčit. Centrální bankéři také zrušili limit DTI (debt-to-income), který určuje poměr zadlužení žadatele o úvěr k jeho ročnímu čistému příjmu. A nyní po předchozím snížení zcela zrušili i zmiňovaný limit DSTI, což je zásadní krok. Velmi opatrné banky Březnové snížení sazeb krátce po vyhlášení karantény mělo pomoci především bankám vytvořit si určitý finanční polštář, aby mohly lépe čelit případným problémům, jako jsou například výrazné výpadky ve splácení půjček. Ke snížení sazeb hypoték pro koncové klienty ze strany bank tehdy nedošlo a nikdo to ani příliš nečekal. Banky naopak začaly postupně snižovat úrokové sazby na běžných a spořicích účtech klientů. Ani dubnové zmírnění, či zrušení hypotečních limitů pro koncové klienty nemělo žádný dopad, respektive byl spíše opačný, než se očekávalo. Banky se chovaly obezřetně a samy raději limity zpřísnily a důkladněji posuzovaly, komu peníze půjčí. Obávaly se, že by se lidé mohli dostat do finančních potíží například kvůli ztrátě zaměstnání a přestali by úvěry splácet. Některé menší banky sice zkusily snížit sazby, ale bylo to za cenu zpřísněných limitů a bezpečnostních opatření. Pozitivní dopad na klienty nebyl žádný nebo jen minimální a s časovým odstupem. Druhé snížení úrokových sazeb v květnu přece jen postupně dopad na sazby pro klienty mělo a banky jedna po druhé, nikoliv plošně, začaly sazby snižovat. Začátkem června, kdy bylo zřejmé, že nejhorší omezení končí, začaly banky uvolňovat i svá vnitřní opatření a přizpůsobovat se limitům ČNB. Hypotéku je tak nyní snazší získat než v předchozích letech, ale poptávka na straně klientů doposud spíše klesala. Proč? Čekání na levnější ceny Řada lidí kvůli opatřením omezujícím pohyb koupi nemovitosti či jednání o poskytnutí hypotéky odložila. Někteří čekají na další ekonomický vývoj a nejeden zájemce o koupi nemovitosti vyčkával na vývoj cen na realitním trhu. Posledně jmenovaní, kteří se těšili, že během pandemie ceny bytů výrazně klesnou, jsou zatím zřejmě zklamaní. K žádnému výraznějšímu poklesu podle dostupných dat nedošlo. Otázkou je, nakolik s cenami zahýbou například majitelé nemovitostí určených ke krátkodobému pronájmu zahraničním turistům, kteří letos rozhodně dorazí výrazně méně. Pokud by tito investoři začali hromadně prodávat své prázdné byty, mohl by teoreticky nastat výraznější pokles v cenách nemovitostí, ale lze spíše předpokládat, že majitelé budou vyčkávat na vývoj situace v turismu a tyto byty budou zatím nabízet k dlouhodobějším pronájmům. Nicméně, aktuální uvolnění limitů pro banky by i s ohledem na postupný opětovný rozjezd ekonomiky už mohlo pozitivněji a rychleji ovlivnit podmínky úvěrů pro koncové klienty, takže by se zájem o hypotéky mohl opět zvýšit. Navíc ČNB snižuje výši sazby, která určuje, jak velkou finanční rezervu musejí banky mít vzhledem k výši svých poskytnutých úvěrů, doposud to bylo 1 procento, od července pouze 0,5 procenta. Předpokládá, že banky využijí rozpuštění rezervy ke krytí rizik, aby mohly poskytovat služby i těm klientům, kteří by předchozím přísnějším sítem neprošli. Teď už tak záleží jen na bankách, jak uvolnění uplatní v podmínkách pro klienty. „Manévrovací prostor“ dostaly od ČNB poměrně široký. Spolu s vládou avizovaným zrušením daně z nabytí nemovitosti a „oživováním“ české ekonomiky by mohly být podmínky pro koupi či výstavbu nemovitosti s pomocí hypotéky v létě pro řadu klientů ideální.
