Tento web využívá soubory cookies k poskytování služeb, shromažďování dat o návštěvnosti a personalizaci reklam. S používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Více informací
Úvod  >  Aktuality  >  Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?

Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?

Syndrom nemocných budov aneb může být nemocný i dům?
Datum vydání: 30.03.2018

Často pociťujete pálení v nose, dušnost, pocity závratě či trpíte slzením očí nebo rýmou? Trápí něco podobného osoby, které se zdržují ve stejných prostorách jako vy? Pak možná trpíte syndromem nemocné budovy.

Vše přišlo s novými trendy ve stavebnictví

O této problematice se začalo mluvit již v 70. letech minulého století v souvislosti s boomem výstavby velkých administrativních a obchodních budov. V takových budovách klasické větrání okny začala nahrazovat vzduchotechnika, či se zde hromadily těkavé látky z nového vybavení a zdánlivá banálnost začala přerůstat v problém.

Tímto problémem se následně začala zabývat i Světová zdravotnická organizace (WHO) a zavedla pojmenování Syndrom nezdravých budov (Sick Building Syndrom = SBS). Po následném výzkumu v roce 1984 oznámila, že tímto syndromem trpí 30 % obyvatel ve vyspělých zemích. V současné době se s tímto problémem potýká až 60 %.

Problém se samozřejmě netýká jen nových staveb. Stejný problém může nastat i po rekonstrukci domu starého.

Příznaky syndromu nemocné budovy

Ač budova vypadá na první pohled naprosto v pořádku, její „neduhy“ můžete pocítit širokým spektrem příznaků.

  • postižení centrální nervové soustavy: bolest hlavy, nevolnost, pocit slabosti, nesoustředěnost
  • postižení kůže: suchá nebo svědivá kůže
  • postižení horních cest dýchacích: bolesti v krku a nosohltanu, ucpaný nos, vznik alergií
  • postižení dolních cest dýchacích: pocit tlaku na prsou, dušnost, vznik astmatu
  • postižení očí: dráždění a pálení, slzení

Jak ale tyto příznaky rozpoznat od těch, které mohou pocházet například z běžných infekčních onemocnění? Typickým znakem u SBS je, že příznaky ustoupí, když budovu postižený opustí.

Co SBS způsobuje?

Nemusí jít jen o jednu konkrétní příčinu, ale často jde spíše o kombinaci více faktorů. Obecně ale potíže nejčastěji vznikají v budovách, kde je vnitřní prostředí zcela odděleno od vnějšího.

Vzduchotechnika

Vzduchotechnika nyní stále častěji kompletně nahrazuje větrání okny a pokud je budova utěsněna a vzduchotechnika z nějakého důvodu neplní dobře svou funkci, může to být začátek všech dalších komplikací.

Bez správné cirkulace vzduchu se mohou v budově hromadit:

  • vyšší počty bakterií a virů v podobě biologických aerosolů
  • látky uvolňující se z nábytku či nátěrů
  • radon
  • vláknitý prach
  • výfukové plyny pronikající z podzemních garáží nebo parkovišť
  • plísně

Předměty uvnitř budovy

Ani bezchybná vzduchotechnika nás neochrání v případě, když se do interiéru budou uvolňovat chemické látky zejména ve větším množství. Nebezpečné jsou zejména:

  • lepidla
  • nekvalitní podlahové krytiny či nábytek, ze kterých se uvolňují těkavé látky i dlouho poté, co jste je zakoupili
  • čistící prostředky
  • tabákový kouř

Dalšími potenciálně škodlivými faktory jsou:

  • hluk
  • nedostatečné osvětlení
  • prašnost
  • kopírky, tiskárny (proto by se měla dodržovat jejich minimální vzdálenost od pracoviště)

Vlhkost vzduchu

Důležitá je i správná vlhkost vzduchu, ač je velmi často opomíjená. Optimální vlhkost ať už v kanceláři nebo v bytě je mezi 40 – 60 %. Zejména v zimních měsících se v interiéru potýkáme s vlhkostí pouze kolem 20 %. To způsobuje vysychání sliznic zejména horních a dolních cest dýchacích, což vede k oslabení jejich obranyschopnosti a následně častým zánětům například nosohltanu a u dětí k častějšímu výskytu laryngitid.

Jak situaci řešit

Pokud se u vás potíže vyskytují a případné zavedené úpravy nepomáhají, můžete se obrátit na odborníky. Ty naleznete například na regionálních pracovištích Zdravotního ústavu v Čechách a na Moravě. Provedou potřebná měření a naleznou s vámi možná řešení.


Mohlo by vás také zajímat:



zpět na přehled